Tuková tkáň

Z WikiSkript

(přesměrováno z Tuk)

Tuková tkáň patří mezi tkáně vazivové, charakteristické pro ni je střádání tuku aktivně vytvořeného ze sacharidů a mastných kyselin v buňkách, tzv. adipocytech. Proces ukládání i odbourávání tuku je řízen hormonálně i nervovými podněty. Tkáň slouží jako tepelná izolace a zásobárna energie. Je obklopena retikulárním vazivem a krevními vlásečnicemi.

Bílá tuková tkáň

Bílá tuková tkáň[upravit | editovat zdroj]

Je tvořena univakuolárními adipocyty. V univakuolárním adipocytu se nachází velká tuková vakuola utlačující jádro na periferii buňky. Slouží jako zásobárna energie, mechanická a tepelná izolace. Nachází se hlavně v podkoží. Bílou tukovou tkáň můžeme nalézt v okolí ledvin, kde vytváří ledvinová pouzdra. Dále je v omentu či na dlani a chodidlech, kde tvoří pružné vložky. Při zátěži se mohou buňky deformovat jen do míry, kterou jim umožní retikulární vazivo, po uvolnění se jim opět vrátí původní tvar.

Hnědá tuková tkáň

Hnědá tuková tkáň[upravit | editovat zdroj]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Hnědý tuk.

Červenohnědá tkáň - barva způsobená vysokým počtem mitochondrií. Je tvořená multivakuolárními adipocyty, což jsou adipocyty s více drobnými vakuolami. Jádro se nachází v centru buňky. Tato tkáň je bohatě inervována sympatikem. Reaguje pohotověji na hormonální podněty než na změnu výživy (opačně než bílá). Nachází se mezi lopatkami u novorozenců a podél velkých cév. Slouží k ohřívání organismu, pokud to není z fyziologických důvodů možné.

Histologie[upravit | editovat zdroj]

Důležitými vlastnostmi adipocytů jsou produkce leptinu a přítomnost enzymu aromatázy.

Vedle tukové tkáně, kde neutrální tuky představují energetickou zásobu, je vyšší obsah tuků také v jiných buňkách:

  • Itovy buňky jater - depozita vitaminu A;
  • pneumocyty II. typu, které tvoří surfaktanty;
  • buňky exokrinních žláz vylučujících lipidy – mazové žlázy, laktující mléčná žláza;
  • buňky endokrinních žláz syntetizujících steroidy – kůra nadledvin a gonády;
  • enterocyty i hepatocyty, které syntetizují lipoproteiny – enterocyty tvoří chylomikra (Apo-B-48), hepatocyty tvoří VLDL (Apo-B-100).

Fyziologicky se tuk v buňce vyskytuje ve dvou formách:

  1. strukturální – fosfolipidy membrán;
  2. zásobní – neutrální tuky sloužící jako zásoby energie.

Extracelulárně se tuk může dostat při traumatu tukové tkáně. V takovém případě představuje cizí těleso, které dává vzniknout lipogranulomu nebo se mohou uvolnit mastné kyseliny při nekróze tukové tkáně účinkem pankreatických lipáz.

Průkaz lipidů[upravit | editovat zdroj]

V parafinových řezech se při zalévání a odvodňování tuky vymyjí. Vzniknou tak opticky prázdná místa. Průkaz se provádí pomocí barviv rozpustných v tucích:

  • neutrální tuky (TAG, cholesterol a jeho estery) – Sudan III, IV (červeně), sudanová čerň, olejová červeň;
  • fosfolipidy – dichroman draselný, nilská modř, OsO4 (pro elektronovou mikroskopii);
  • glykolipidy – PAS reakce;
  • myelin – luxolová modř.



Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

  • LÜLLMANN-RAUCH, Renate. Histologie. 3. vydání. Grada Publishing a.s., 2012. 556 s. ISBN 9788024737294.
  • ČIHÁK, Radomír a Miloš (PROF.MUDR). Anatomie 1. 2. vydání. Grada Publishing, spol. s.r.o., 2001. 497 s. ISBN 9788071699705.