Vitamin A
Vitamin A zahrnuje retinol, retinal a kys. retinovou. Vytváří se v organismu z β-karotenu a některých jiných karotenoidů. K resorpci je nutná sekrece žluče. Karoten se transportuje do jater, kde se metabolizuje na vitamin A a ukládá do zásob. K mobilizaci vitaminu A je nutný zinek. V krvi se transportuje na RBG (retinol binding globulin). Ten je snížen při retinitis pigmentosa, proteinurii a nízkobílkovinné stravě.
Vitamin A je potřebný pro stabilizaci membrán, dozrávání a diferenciaci epitelů, integritu kůže a sliznic, keratinizaci, podporu imunitních reakcí, tvorbu hlenu, metabolismus kostí a zubů, vývoj placenty, spermatogenezi, je důležitý prekurzor rodopsinu. Nedostatek či nadbytek vede k ruptúře membrán lysozómů a uvolnění hydroláz.
Beta karoten má, kromě toho, že je prekurzor vitaminu A, antioxidační a antionkogenní účinek (uplatňuje se v prevenci promoční fáze karcinogenního mechanismu, snižuje riziko vzniku karcinomu plic).
Zdroj[edit | edit source]
Vitamin A jako takový je pouze v živočišných potravinách. Nejbohatším zdrojem jsou játra, relativně málo je ho v žloutcích, tucích a mase. Zdrojem beta karotenu je zelená, červená či oranžová zelenina a ovoce. Geneticky modifikovaná rýže, pěstování bylo po soudních sporech v asijských zemích opakovaně zakázáno[1] [2].
Denní doporučená dávka pro dospělé podle DACH 2000[3] je 1 mg ekvivalentů retinolu. Vyšší potřebu mají těhotné a kojící ženy.
Poměr přepočtu beta karotenu na ekvivalenty retinolu: dříve byl poměr přepočtu beta karotenu na ekvivalenty retinolu 6:1. Na podkladě studií o množství potřebných karotenů pro prevenci noční slepoty pokud jsou karoteny hlavním zdrojem vitaminu A změnil americký IOM tento poměr na 12:1.[4]
To znamená, že:
- v tabulkách složení potravin, které vycházejí z původního přepočtu 6:1 je obsah vitaminu A v potravinách nadhodnocený;
- příjem vitaminu A u populací je nižší, než se předpokládalo.
Deficit[edit | edit source]
Nedostatek z potravy je v Evropě při běžných stravovacích zvyklostech řídký, může vzniknout při poruchách resorpce tuků (např. celiakie, poruchy funkce pankreatu).
V globálním měřítku se nedostatek vitaminu A řadí mezi nejvýznamnější malnutrice: v rozvojových zemích je nejčastější příčinou slepoty u dětí a přispívá k úmrtí značného počtu dětí na běžné infekce protože již subklinický nedostatek snižuje imunitu.[5]
Klinické projevy
- Postižení oka – xeroftalmie: Nejdříve se objevuje šeroslepost (hemeralopie, vlčí tma), reverzibilní xerosis conjunctivae (spojivky schnou a hrubnou), stříbřité Bitotovy skvrny tvaru trojúhelníku. Následovat mohou nevratné změny: změknutí rohovky (keratomalácie) a ulcerace hojící se jizvou.
- Porucha imunity – snížená odolnost k infekcím.
- Změny epitelu různých orgánů – keratinizující metaplazie, suchá šupinatá kůže, folikulární hyperkeratóza (Morbus Darier – postižení kůže tváře, krku, zadku a extensorů – vzor posypané mouky), metaplázie epitelu hrtanu – chrapot; dolních dýchacích cest – epitel usychá a odlupuje se → může ucpávat bronchioly; metaplázie epitelu močových cest predisponuje k pyurii a hematurii; suchá je i vaginální sliznice; vlasy bez lesku.
- Popisovány jsou i jiné změny, ale protože u postižených jsou většinou i jiné karence, není u nich jasná přesná úloha vitaminu A.[6]
Pro hodnocení stavu zásobení populace vitaminem A se používá hodnocení výskytu noční slepoty a, nověji, hladiny plasmatického retinolu <0,70 μmol/l.[5]
Nadbytek[edit | edit source]
K projevům hypervitaminózy dochází pouze po preformovaném vitaminu A. Kyselina retinová je teratogenní. Těhotné ženy by proto v průběhu prvního trimestru těhotenství neměly konzumovat játra (nejbohatší zdroj vitaminu A), která mohou obsahovat velmi vysoká množství retinolu.[3]
Nebezpečným zdrojem předávkování mohou být masti s retinoidy (na psoriázu apod.). Matkám léčeným mastmi se mohou narodit poškozené děti i 2 roky po ukončení léčby (Autor neudán!).
Akutní hypervitaminóza se projeví intrakraniální hypertenzí – zvracení, spavost, vyklenutí velké fontanely a/nebo obrazem jako při intrakraniálním tumoru (pseudotumor cerebri) – edém papily, obrny hlavových nervů. Dojde k ní po dávce u dospělého >100x u dítěte >20x převyšující doporučenou dávku (potravinový doplněk, játra ledního medvěda nebo žraloka).
Chronická hypervitaminóza – nechuť k jídlu, nauzea, zvracení, hubnutí, průjmy, alopécie, krvácení, fragilita kostí, hepatotoxicita (hepatomegalie a další příznaky poruchy jater). Dojde k ní po týdnech až letech konzumace množství >10x převyšujícího doporučenou dávku.
Horní hranice denního dlouhodobého bezpečného příjmu pro dospělé je podle DACH 2000[3] 3 mg vitaminu A.
Podávání vysokých dávek (do 10 mg) beta karotenu se ve velkých epidemiologických studiích jevilo jako neškodné, ale v dalších studiích došlo u kuřáků po dávkách 20 – 30 mg ke zvýšení incidence rakoviny plic.
Karotenemie[edit | edit source]
Po dlouhodobé nadměrné konzumaci mrkve nebo jiného ovoce či zeleniny bohatého na karoten vzniká žluté zbarvení kůže – karotenémie – benigní stav, protože konverze karotenu na vitamin A je pomalá. Od ikteru se liší tím, že nejsou žlutě zbarvené skléry a sliznice. Hypothyroidismus, diabetes mellitus, onemocnění jater a ledvin mohou být spojeny s karotenémií pro poruchu konverze beta karotenu – nejde ale o nadbytek z potravy.[7]
Odkazy[edit | edit source]
Související články[edit | edit source]
Externí odkazy[edit | edit source]
Reference[edit | edit source]
- ↑ Geneticky upravená rýže může zachránit životy. Odpůrcům to nestačí; Seznam zprávy MATOUŠ LÁZŇOVSKÝ. https://www.seznamzpravy.cz/clanek/tech-geneticky-upravena-ryze-muze-zachranit-zivoty-odpurcum-to-nestaci-251402
- ↑ The Golden Rice Project https://www.goldenrice.org/
- ↑ a b c Deutsche Gesellschaft für Ernährung, Österreichische Gesellschaft für Ernährung, Sweizerische Gesellschaft für Ernährungforschung, Sweizerische Vereinigung für Ernährung. . Referenzwerte für die Nährstoffzufuhr (DACH). 1. vydání. Frankfurt am Main : Umschau/Braus, 2000. 216 s. ISBN 3-8295-7114-3.
- ↑ PANEL ON MICRONUTRIENTS,, SUBCOMMITTEES ON UPPER REFERENCE LEVELS OF NUTRIENTS AND OF INTERPRETATION AND USE OF DIETARY REFERENCE INTAKES a STANDING COMMITTEE ON THE SCIENTIFIC EVALUATION OF DIETARY REFERENCE INTAKES. Dietary Reference Intakes for Vitamin A, Vitamin K, Arsenic, Boron, Chromium, Copper, Iodine, Iron, Manganese, Molybdenum, Nickel, Silicon, Vanadium, and Zinc. 1. vydání. Washington D.C : National Academic Press, 2002. 800 s. ISBN 978-0309072908.
- ↑ a b World Health Organization. . Global prevalence of vitamin A deficiency in populations at risk 1995–2005 : WHO Global Database on Vitamin A Deficiency [online] . 1. vydání. Geneva : World Health Organization, 2009. 55 s. Dostupné také z <http://apps.who.int/iris/bitstream/10665/44110/1/9789241598019_eng.pdf,>. ISBN 978-92-4-159801-9.
- ↑ SOMMER, A. Vitamin A deficiency and its consequences [online] . 1. vydání. Geneva : WHO, 1995. 69 s. Dostupné také z <http://whqlibdoc.who.int/cgi-bin/repository.pl?url=/publications/1995/92415447783_eng.pdf>. ISBN ISBN 92 4 154478 3.
- ↑ KARTHIK, SV, et al. Carotenemia in infancy and its association with prevalent feeding practices. Pediatr Dermatol. 2006, roč. 23, vol. 6, s. 571-3, ISSN 0736-8046.
Použitá literatura[edit | edit source]
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 2010]. <http://jirben.wz.cz>.
- BENCKO, Vladimír, et al. Hygiena. 2. vydání. Praha. 2002. ISBN 80-7184-551-5.