Teratogeneze

Z WikiSkript

Teratogeneze – poruchy prenatálního vývoje, které vedou ke vzniku vývojových vad (rozštěpy patra, malformace končetin, smyslových i vnitřních orgánů)

Působení teratogenů[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Wilsonova tabulka působení teratogenů
Příčiny Mechanismy Projevy
Záření a ionizující záření mutace genové, chromozomové a genomové porušené genetické programy diferenciace, nitroděložní smrt
Chemické vlivy prostředí poruchy mitotického dělení poruchy biosyntetických mechanizmů
Léky, drogy, alkoholismus, kouření poruchy transkripce a translace chybné interakce buněk, vývojové vady
Infekce matky; metabolická či hormonální nerovnováha chybění prekurzorů, poruchy zdrojů energie poruchy proliferace a pohybů buněčných mas, opožděný růst
Karence živin a vitaminů poruchy membránových receptorů odtržení tkání
Hypoxie plodu, poruchy funkce placenty inhibice enzymů neprogramovaná buněčná smrt, funkční poruchy
Mechanická poškození Iontová nerovnováha

Skutečný vztah příčin a následků je v teratogenezi složitý. Výsledný efekt závisí na teratogenu, intenzitě a době působení, na genotypu plodu i matky.

Příklady teratogenů[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Teratogeny.

Teratogeny – látky způsobující abnormální prenatální vývoj, který vede ke vzniku vývojových vad

Fyzikální teratogeny[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • radioaktivní záření – vyvolá především chromozomální zlomy
  • zvýšené riziko způsobují větší dávky záření, jaké se používají např. při léčení nádorů
  • velké dávky ionizujícího záření mohou způsobit vznik anencephalie, rozštěpy páteře a mikrocephalie v závislosti na stadiu embryonálního vývoje v době expozice
  • vysoká teplota (hypertermie) může nepříznivě ovlivnit zejména vývoj CNS

Chemické teratogeny[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • potenciálními teratogeny jsou všechny látky s mutagenním účinkem
  • v medicíně jsou hodnoceny možné teratogenní účinky léků – Contegran (Thalidomid) – malformace končetin, uší a další vady
    • antiepileptika – zejm. v kombinaci, až 10% riziko postižení plodu vrozenými vadami – rozštěpy rtu a patra, rozštěpy páteře
    • antiepileptika s hydantoinem způsobují hydantoinový syndromsrdeční vady, rozštěpy patra, hypoplazie distálních phalang
  • riziko snižuje současné podávání kyseliny listové – příznivě ovlivňuje metabolismus nukleových kyselin
  • antibiotika – streptomycin, tetracyklin
  • cytostatika
  • alkoholfetální alkoholový syndrom (opoždění psychomotorického vývoje, neklid a dysmorfie obličeje – úzké oční štěrbiny, dlouhé philtrum)

Infekce[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • nejvyšší riziko představuje primoinfekce matky a plodu na počátku gravidity
  • přítomnost protilátek v krvi matky po prodělaném onemocnění nebo očkování před graviditou plod zpravidla před infekcí chrání
  • nejvýznamnější teratogeny – virus zarděnek (postižení CNS, srdeční vady), herpes virus, cytomegalovirus, HIV
  • toxoplazmóza (oční vady, poškození CNS), syfilis

Nemoci matky[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • nerozpoznané nebo nedostatečně léčené nemoci matky nohou nepříznivě ovlivnit podmínky pro vývoj plodu a způsobit vznik vývojových vad
  • k typickým chorobám s rizikem pro plod patří diabetes mellitus (nedostatečně léčené diabetičky mají zvýšené riziko spontánních potratů a novorozenců s vrozenou vadou)
  • mateřská fenylketonurie (vysoká hladina fenylalaninu způsobuje poškození CNS plodu s následnou závažnou psychomotorickou retardací bez ohledu na genotyp plodu)

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

FDA kategorie léčiv (2015): https://www.drugs.com/pregnancy-categories.html

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zdroj[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • ŠTEFÁNEK, Jiří. Medicína, nemoci, studium na 1. LF UK [online]. [cit. 11. 2. 2010]. <http://www.stefajir.cz>.