Ischemická choroba srdeční

Z WikiSkript

(přesměrováno z ICHS)

Aterosklerotické zúžení koronární arterie

Ischemická choroba srdeční je skupina chorobných stavů, jimž je společná ischémie (tj. nepoměr mezi potřebou a dodávkou kyslíku). Rozlišujeme několik forem ICHS:

Akutní formy ICHS Chronické formy ICHS
Akutní infarkt myokardu (STEMI, NSTEMI) Stabilní angina pectoris
Nestabilní angina pectoris Prinzmetalova angina pectoris
Náhlá koronární smrt Koronární syndrom X
Němá ischémie myokardu
ICHS manifestující srdeční nedostatečností
ICHS manifestující se arytmií


Pozn.: Mezi chronické formy ICHS se také řadí pacienti s dříve prodělaným AIM.

Příčiny ischémie[upravit | editovat zdroj]

  1. Zvýšená potřeba kyslíku myokardem – tachykardie při zvýšené tělesné námaze,
  2. snížení obsahu kyslíku v krvi – cyanotické VSV (s pravo-levým zkratem), těžké anémie, otrava CO, hypotenze (šok), těžké plicní choroby,
  3. snížený průtok krve koronárními arteriemi.

Ve více jak 90 % případů ICHS se uplatňuje snížený průtok krve koronárními arteriemi, nejčastěji na podkladě koronární aterosklerózy.

Vzácně pak embolie do hlavních větví koronárních tepen (vegetace u infekční nebo nebakteriální trombotické endokarditidy), disekce aorty (její šíření na koronární tepny), luetická aortitida, koronární arteritidy (polyarteriitis nodosa, Kawasakiho nemoc) a vrozené malformace koronárních tepen.

video v angličtině: definice, patogeneze, příznaky a komplikace, diagnostika, léčba.

Koronární ateroskleróza[upravit | editovat zdroj]

Ateroskleroticky postižená tepna

Aterosklerotické pláty mohou zužovat lumen koronární tepny koncentricky nebo excentricky, tíže sklerózy je dána procentem zúžení průsvitu tepny (intra vitam – koronarografie, post mortem – příčné průřezy):

I. stupeň – do 25 %;
II. stupeň – do 50 %;
III. stupeň – do 75 %;
IV. stupeňnad 75 %.

Klinicky významný je stupeň IV., v případě hypertrofie levého srdce (např. při aortální stenóze nebo systémové hypertenzi) dochází k tzv. relativní koronární insuficienci i při menším stupni stenózy, neboť hypertrofický myokard má vyšší metabolické nároky. Uzávěry se vyskytují více v levé koronární tepně (zde nejčastěji v prvních 2 cm průběhu RIA a RC) než v pravé (zde nejčastěji v první a třetí třetině jejího průběhu).

Pláty jsou dvojího typu:

  1. fibrosní – hyalinisované kolagenní vazivo, málo lipidů, jsou podkladem chronických forem ICHS (stabilní angina pectoris, chronická ICHS).
  2. ateromový – obsahuje kašovité hmoty s obsahem lipidů, na povrchu je kryt čepičkou hyalinizovaného vaziva, je predispozicí ke vzniku akutních forem ICHS (nestabilní angina pectoris, akutní infarkt myokardu, náhlá koronární smrt), jejichž příčinou je akutní změna plátu – ruptura s nasedající trombózou, krvácení do plátu, spasmus v místě plátu (vzniká neadekvátním podrážděním n. vagus) – nevzniká ve zdravé tepně.

Rizikové faktory[upravit | editovat zdroj]

Ovlivnitelné: arteriální hypertenze, dyslipidémie, kouření, cukrovka, hyperhomocysteinémie, obezita, nedostatek pohybu.

Neovlivnitelné: věk, pohlaví, rodinná zátěž.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • KLENER, P, et al. Vnitřní lékařství. 3. vydání. Praha : Galén, 2006. ISBN 80-7262-430-X.