Slzný aparát

Z WikiSkript

Základem pro slzný aparát (apparatus lacrimalis) je glandula lacrimalis, produkující slzy neboli lacrimae. Ty putují skrz ductuli excretorii. Rozptylují se ve fornix conjuctivae superior po povrchu rohovky, víčkové a bulbární spojivky. Slzy poté vtékají skrz rivus lacrimalis do lacus lacrimalis (slzného jezírka). Poté jsou odváděny odvodními slznými cestami do nosního průchodu.

Slzný aparát

Anatomie[upravit | editovat zdroj]

Glandula lacrimalis (slzní žláza)[upravit | editovat zdroj]

Tubuloalveolární žláza složena z lalůčků.

  • Ductuli excretorii – vystupují ze slzní žlázy.
  • Pars orbitalis – horní a větší část žlázy. Nachází se za septum orbitale.
  • Pars palpebralis – je dolní a menší část.
  • Rivus lacrimalis – kapilární štěrbina mezi přední plochou rohovky a víčky. Slzy zde putují do vnitřního koutku oka.
  • Lacus lacrimalis (slzné jezírko) – vkleslina, ze které jdou slzy do odvodních slzních cest.
  • Punctum lacrimale – malé otvůrky na vrcholech papillae lacrimales (=vyvýšeniny při mediálním okraji víčka). Fungují jako vstup do canaliculus lacrimalis.
  • Canaliculi lacrimales (slzní kanálky) – tenké kanálky (superior et inferior). Vedoucí slzy do saccus lacrimalis.

Saccus lacrimalis (slzní vak)[upravit | editovat zdroj]

Trubicový vak ve vnitřním okraji fossa sacci lacrimalis. Zde srůstá s periostem, což umožňuje stálé otevření vaku. Zepředu a zezadu je obklopen povrchní a hloubkovou částí ligamentum palpebrale mediale. Kaudálně se slzný vak mění na ductus nasolacrimlais, neboli slzovod. Ductus prostupuje canalis nasolacrimalis a končí pod dolní nosní skořepou (meatus nasi inferior), kde je jeho ústí kryto slizniční řasou – plica lacrimalis.

Cévy a nervy slzního aparátu[upravit | editovat zdroj]

Tepny slzní žlázy vycházejí z arteria lacrimalis. Pro slzní kanálky jdou tepny z mediální strany víčka. Saccus lacrimalis a ductus nasolacrimalis mají tepny z mediální stěny očnice a mediální stěny nosní dutiny.

Podél a. lacrimalis vede sympatický plexus lacrimalis. Parasympatická visceromotorická vlákna přicházejí z nukleus salivatorius superior nervi facialis.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • ČIHÁK, Radomír. Anatomie 3. - vydání. Grada, 1997. 655 s. ISBN 9788071691402.
  • PETROVICKÝ, Pavel. Anatomie s topografií a klinickými aplikacemi : Neuroanatomie, smyslová ústrojí a kůže. III. svazek. - vydání. Osveta, 2002. 542 s. ISBN 9788080630485.