Specifika UPV u pacientů s CHOPN/SŠ (sestra)

Z WikiSkript


Patogeneze[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • CHOPN (COPD) je charakterizováno chronickým zánětem dýchacích cest, plicního parenchymu a plicní vaskulatury.
  • Akumulace makrofágů, T Ly (CD8+), neutrofilů.
  • Mediátory.
  • Oxidativní stres.
  • Dysbalance mezi systémem proteináz a antiproteináz.
  • Svalová dysfunkce – mikrodisrupce svalů, oxidativní stres, GK terapie.

Etiologie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Kouření.
  • Socioekonomická situace.
  • Vliv prostředí.
  • Opakované respirační infekce.
  • Plicní onemocnění v mladém věku.
  • Bronchiální hyperreaktivita.
  • Profese.
  • Deficit inhibitoru alfa 1 proteázy.

Patofyziologické změny[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Zúžení DC.
  • Obstrukce exspiračního průtoku.
  • Ztráta plicní elasticity.
  • Abnormality V/Q.
  • Hyperinflace.
  • Oslabení dýchacích svalů.
  • Abnormality „respiratory drive“.
  • Plicní hypertenze.

Klinický obraz[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. Chronická bronchitis – přítomnost produktivního kašle déle než 3 měsíce (vyloučení ostatních příčin – TU apod.)‏
    • Tito jedinci jsou obvykle obézní, dominuje protruze bulbů.
    • Dušnost v porovnání s emfyzematickým typem bývá menší, pacienti jsou cyanotičtí, mívají polyglobulii a objevují se u nich známky dekompenzovaného cor pulmonale.
      • Označují se jako „blue bloaters“ – nadmutý, oteklý, modrý typ (také "modrý bublák").
  2. Emfyzém – abnormální rozšíření distálně od terminálních bronchiolů, spojené s destrukcí alveolární stěny bez známek fibrozy.
    • Nemocní mívají veliký emfyzematický hrudník, bývají většinou asteničtí.
    • Výrazná dušnost však není provázená ani polyglobulií, ani cyanózou.
      • Někteří autoři tento typ pacientů označují jako „pink puffers“ – růžový typ (nebo také "růžový foukač"). Pacienti jsou sice dušní, ale mají růžovou pokožku.

Diferenciální diagnóza[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Léčba[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Nitrožilní nebo perorální podání kortikoidů je doporučeno jako součást léčby hospitalizovaných nemocných.
  • Perorální dávka 30–40 mg prednisolonu/den po dobu 7–10 dní je považována za účinnou a bezpečnou,

→ delší podávání nezvyšuje efekt léčby a je spojeno s vyšším rizikem nežádoucích účinků (hyperglykémie, svalové atrofie).

  • Podání antibiotik je doporučeno u:
  • Nemocných se současným výskytem tří tzv. kardinálních příznaků – nárůst dušnosti, nárůst množství sputa a purulentní charakter sputa.
  • Nemocní vyžadující umělou plicní ventilaci (včetně neinvazivní ventilace).
  • Manuální nebo mechanické vibrace hrudníku mohou být prospěšné u nemocných s vysokou produkcí sputa (více než 25 ml/d) nebo u nemocných s lobárními atelektázami.
  • Nejsou k dispozici údaje prokazující příznivý efekt inhalačního podávání sekretolytik.
  • Plicní rehabilitace může být prospěšná ve fázi zotavení z akutní exacerbace CHOPN.
  • Před dimisí by mělo být zváženo zahájení léčby s prokázaným efektem na počet exacerbací a hospitalizací nemocných s CHOPN
→ podávání dlouhodobě působících inhalační bronchodilatancií.
→ podání inhalačních kortikoidů a jejích kombinace.

Globální či parciální respirační insuficience?[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • pCO2 ukazatel adekvátnosti ventilace!!!
  • pO2 ukazatel oxygenační funkce plic!!!

→ Parciální insuficience = hypoxie. → Globální insuficience = hypoxie + hyperkapnie.

  • Pokud pacient s hypoxickou (parciální) respirační insuficiencí dostane kyslík, dojde k úlevě.
  • Pacient s globální insuficiencí hromadí CO2 tak, že CNS ztrácí citlivost na jeho zvýšenou hladinu a dýchání závisí jen na přítomnosti nedostatku kyslíku – hypoxii → pokud podáme více kyslíku (více než cca 2–4 l/min) můžeme zmírnit hypoxii která držela dýchání a pacient přestane dýchat!
 !!!! → Proto je důležité hned v první fázi pomocí vyšetření dle Astrupa odlišit, o jakou hypoxii se jedná,

pH ukazuje stupeň kompenzace, při akutní exacerbaci je CO2 vysoké (může být chronicky) a pH je nízké.


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • VOJTÍŠEK, Petr. Chronická obstrukční plicní nemoc [přednáška k předmětu Modul UPV, obor Sestra pro intenzivní péči – specializační studium, Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední škola zdravotnická]. Ústí nad Labem. 2012-12-16. 
  • DOSTÁL, Pavel, et al. Základy umělé plicní ventilace. 2. vydání. Praha : Maxdorf, c2005. ISBN 80-7345-059-3.