Bronchiektázie

From WikiSkripta


Bronchiektázie
Bronchiectasis
Rozdíl ve velikosti dýchacích cest nepostižených a postižených bronchiektázii
Rozdíl ve velikosti dýchacích cest nepostižených a postižených bronchiektázii
Rizikové faktory TBC, vdechnuté těleso, tumory
Klasifikace a odkazy
MKN J47, Q33.4
MeSH ID D0005421
OMIM 211400
MedlinePlus 000144
Medscape 296961
Bronchiektázie

Bronchiektázie charakterizuje rozšíření bronchů, které je obvykle provázeno jejich chronickým zánětem. Nejčastěji se vyskytují v předškolním a časném školním věku.

Patogeneze[edit | edit source]

Roli hrají dva důležité faktory: obstrukce cest s nedostatečnou drenáží sekretu a poškození stěny bronchů infekcí nebo při aspiraci.

  • Dělení dle tvaru:
    • cylindrické;
    • vřetenovité;
    • varikózní;
    • vakovité.
  • Dělení dle etiologie:
    • idiopatické;
    • vrozené – na podkladě nedostatečného vývoje chrupavek (Williamsův-Campbellův syndrom), vrozená tracheobronchomegálie aj.
    • zánětlivé – při zákl. onemocnění jako CF, syndrom ciliární dyskineze, imunodeficity a další;
    • postinfekční – u TBC, po spalničkách, pertusi, po virových infekcích;
    • postobstrukční – nepoznaná vdechnutá tělesa, zevní komprese bronchu, bronchiální tumor.

Klinický obraz[edit | edit source]

Typickým obrazem je chronický kašel s produkcí sputa[1], zvláště ráno. Během dne se množství sputa zmenšuje. Poslechově – chropy nad postiženou oblastí (nález je proměnlivý dle toho, jak jsou ektázie naplněny sekretem). Později se rozvíjí chronická hypoxie a cor pulmonale, paličkovité prsty. V anamnéze časté respirační infekce, námahová dušnost. Na možnost bronchiektázií by měl lékaře upozornit – chronický kašel, přetrvávající atelektáza, nelepšící se rentgenový nález na plicích po respiračním infektu.

Diagnostika[edit | edit source]

  • Rtg plic – zvýšená peribronchiální kresba nebo též oblasti atelektáz.
  • Mohou být cystické změny v plicích.
  • Dobře se to posoudí pomocí HRCT, v dnešní době by měly být všechny bronchiektáze nezpůsobené cystickou fibrózou diagnostikované na podkladě CT vyšetření[2]
  • Funkční vyšetření – obraz obstrukce.

Komplikace[edit | edit source]

Terapie[edit | edit source]

Terapie spočívá v kontrole infekce a bronchiální sekrece. Odstranění části plic nebo arteriální embolizace snižuje možné komplikace. Dále se využívá polohovací drenáž. K odstraňovaní hlenu se používají mukolytika.


Odkazy[edit | edit source]

Související články[edit | edit source]

Zdroj[edit | edit source]

Reference[edit | edit source]

  1. MCSHANE, Pamela J, Edward T NAURECKAS a Gregory TINO, et al. Non-cystic fibrosis bronchiectasis. Am J Respir Crit Care Med [online]. 2013, vol. 188, no. 6, s. 647-56, dostupné také z <https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/23898922>. ISSN 1073-449X (print), 1535-4970. 
  2. HILL, Adam T, Mark PASTEUR a Charles CORNFORD, et al. Primary care summary of the British Thoracic Society Guideline on the management of non-cystic fibrosis bronchiectasis. Prim Care Respir J [online]. 2011, vol. 20, no. 2, s. 135-40, dostupné také z <https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/21336465>. ISSN 1471-4418 (print), 1475-1534.