Statiny

From WikiSkripta

(Redirected from Statin)

Chemický vzorec lovastatinu

Statiny jsou kompetitivní inhibitory HMG-CoA reduktázy. HMG-CoA (3-hydroxy-3-methylglutaryl-koenzym A) reduktáza je enzym katalyzující hlavní krok v syntéze cholesterolu a to přeměnu HMG-CoA na kyselinu mevalonovou. HMG-CoA je při této blokádě posléze konvertován na koenzym A.

Inhibicí HMG-CoA-reduktázy je omezena intrahepatální syntéza cholesterolu, což vede ke zvýšení počtu LDL-receptorů na hepatocytech, zvýšenému vychytávání LDL játry a tím k poklesu krevního cholesterolu v oběhu. Hladina LDL cholesterolu tím klesá o 20 až 50 %, může dojít i k mírnému nárůstu hladin HDL.

Dalším účinkem statinů je inhibice proliferace buněk hladkého svalu ve stěně cév, zlepšení funkce endoteliálních buněk, stabilizace aterosklerotického plátu, má také antiagregační a protizánětlivé působení.

Farmakokinetika[edit | edit source]

Ze střeva se vstřebává asi 30 % podané dávky, statiny jsou vychytávány játry, kde se i metabolizují a poté vylučují žlučí.

Statiny mají jak lipofilní (simvastatin, atorvastatin), tak hydrofilní zástupce (rosuvastatin). Některé jsou navíc substráty glykoproteinu P a CYP3A4, což s sebou přináší riziko lékových interakcí. Především to platí u lipofilních zástupců, které musí být v průběhu eliminace převedeny na hydrofilní sloučeniny.

Efekt statinů je dán koncentrací v místě účinku (hepatocytech). Jejich přenos do hepatocytů facilituje pumpa OATP1B1 (organic anion transporting polypeptid), která je polymorfní (afunkční až u 15 % populace), což pro pacienty představuje vyšší riziko nežádoucích účinků a nižší terapeutický efekt.

Více nežádoucích účinků, a navíc menší terapeutický efekt z důvodu nízké biologické dostupnosti a krátkého poločasu má např. simvastatin. Rosuvastatin naproti tomu patří mezi nejúčinnější statiny (hydrofilní, větší dostupnost, méně nežádoucích účinků, z 90 % se váže na plazmatické bílkoviny).

Indikace[edit | edit source]

Hlavní indikací léčby statiny je léčba hypercholesterolémie[1], dále pak dosažení cílových hodnot LDL cholesterolu u rizikových pacientů s normocholesterolémií. Uplatňují se v terapii familiární hypercholesterolémie typu IIa. Při léčbě statiny lze dosáhnout až 40% snížení koncentrace LDL-cholesterolu (v kombinaci s iontoměniči až 60%). U pacientů po akutním koronárním syndromu je dle současných doporučení snaha snížit hladiny LDL alespoň o 50 % vstupních hodnot. U vysoce rizikových pacientů dokonce pod hodnoty 1,4 mmol/l.

Kontraindikace[edit | edit source]

Těhotenství, laktace, dětský věk, myopatie, alergie.

Nežádoucí účinky[edit | edit source]

Nežádoucí účinky se při léčbě statiny vyskytují až u 3 % pacientů. Některé z nich je možné řešit pouhým snížením dávky nebo změnou předepisovaného přípravku. Je ovšem nutné pacienty řádně edukovat a myslet na vzácné, ovšem potenciálně velmi závažné komplikace v podobě rhamdomyolýzy a následného selhání ledvin. V riziku jsou především pacienti s významnými lékovými interakcemi, které na úrovni CYP enzymů (verapamil, citrusové šťávy, některá ATB, antifungika), glykoproteinu P či OATP1B1 zvyšují expozici především lipofilních statinů.

Z hlediska farmakokinetiky a celkového bezpečnostního profilu vykazuje zajímavé vlastnosti pitavastatin, který má dle řady zdrojů především neutrální až příznivý vliv na glukózový metabolismus, velmi vysokou hepatoselektivitu (statisticky nízký výskyt svalových aj. problémů) a ze statinů patří mezi účinné látky s nejnižším rizikem lékových či potravinových (grep, …) interakcí. Ve srovnání s jinými potentními statiny v čele s rosuvastatinem a atorvastatinem tedy může být výhodný z hlediska poměru rizik a přínosu. Efekt na normalizaci dyslipidemie lze posílit, jako u jiných statinů, přidáním obecně šetrného ezetimibu již k nízké dávce statinu (např. při snaze o eliminace rizik spojených s typicky dávkově závislými nežádoucími účinky statinů či při nedostatečné optimalizaci sledovaných hodnot lipidogramu i při dosažení maximální terapeutické dávky 4 mg pitavastatinu).[2]

Podle některých studií dochází při léčbě statiny ke snižování koncentrace koenzymu Q10 (cholesterol je prekurzor CoQ10), ale i k inhibici syntézy dalších produktů mevalonátové dráhy jako dolicholy a izopreinoidy. To může být faktor hrající roli při vzniku některých níže uvedených nežádoucích účinků (myopatie, rhabdomyolýza, neuropatie) – zřejmě vlivem poškození struktury membrán. Dosud je to předmětem zkoumání.

  • Vzestup aktivity aminotransferáz (pravidelné kontroly) a kreatinkinázy;
  • myalgie (není většinou důvodem k přerušení terapie, postačuje snížení dávky nebo změna statinu);
  • myopatie kosterních svalů projevující se bolestmi, vysokou aktivitou kreatinkinázy a hyperkalémií; nutné přerušení terapie, jinak možnost přechodu v rhabdomyolýzu s myoglobinúrií a selháním ledvin – tyto stavy se raritně můžou vyskytnout v monoterapii, mnohem vyšší incidence je zaznamenána v kombinaci s inhibitory CYP3A4 (erytromycin, SSRI, azolová antimykotika, fibráty, cyklosporin), celková incidence je maximálně 10 případů na milion pacientů užívajích statiny;
  • polyneuropatie − predilekčně na DKK ;
  • tendinitidy, šlachové ruptury (t. Achillei, m. quadriceps, m. biceps femoris);
  • poruchy spánku;
  • katarakta;
  • krvácení do CNS;
  • zvýšené riziko DM.

Některé odborné společnosti doporučují vzhledem k výše uvedeným poznatkům při léčbě statiny substituovat koenzym Q10. Zejména při dlouhotrvající terapii, v případě výskytu NÚ nebo při zvýšeném riziku celulárního poškození.

Zástupci (dle vzrůstající hypolipidemické účinnosti)[edit | edit source]

  • pravastatinMediately: pravastatin tbl.10 a 20 mg,
  • lovastatinMediately: lovastatin,
  • fluvastatinMediately: fluvastatin (ve formě s prodlouženým účinkem),
  • simvastatinMediately: simvastatin tbl. 10–40 mg,
  • pitavastatinMediately: pitavastatin tbl. 1, 2 a 4 mg,[2]
  • atorvastatinMediately: atorvastatin tbl. 10, 20 a 40 mg,
  • rosuvastatinMediately: rosuvastatin tbl. 5, 10, 20 a 40 mg.[1]
Lovastatin je přírodná látka obsažena v hlívě ústřičné (Pleurotus ostreatus).


Odkazy[edit | edit source]

Související články[edit | edit source]

Reference[edit | edit source]

  1. ↑ a b HRADEC, Jaromír, Jan BULTAS a Michael ŽELÍZKO. Stabilní angina pectoris: Doporučený diagnostický a léčebný postup České kardiologické společnosti. Cor et Vasa. 2010, roč. -, vol. 52, no. 9, s. 543-560, ISSN 1803-7712. 
  2. ↑ a b BANACH, M., S. SURMA a A. KAPŁON-CIEŚLICKA. Position paper of the Polish Expert Group on the use of pitavastatin in the treatment of lipid disorders in Poland endorsed by the Polish Lipid Association. Archives of Medical Science [online]. 2024, roč. 20, no. 1, s. 28–42, dostupné také z <https://doi.org/10.5114/aoms/175879>. ISSN 1896-9151. DOI: 10.5114/aoms/175879.

Externí odkazy[edit | edit source]

Zdroj[edit | edit source]

  • LINCOVÁ, Dagmar a Hassan FARGHALI, et al. Základní a aplikovaná farmakologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. 0 s. ISBN 978-80-7262-373-0.


  • JAN, Švihovec a Kolektiv KOLEKTIV. Farmakologie. - vydání. Grada Publishing a.s., 2018. 1008 s. ISBN 9788024755588.
  • JIŘINA, Martínková a Kolektiv KOLEKTIV. Farmakologie : pro studenty zdravotnických oborů, 2., zcela přepracované a doplněné vydání. - vydání. Grada Publishing a.s., 2018. 520 s. ISBN 9788024741574.
  • Studijní materiály z výuky farmakologie Ústavu farmakologie 1. LF UK a VFN
Retrieved from "https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Statiny&oldid=520020"