Sterilizace


Sterilizace jsou metody ochrany před otěhotněním, kde otěhotnění není dále možné bez pomoci metod asistované reprodukce. Výkon zabrání otěhotnění, ale nejsou odstraněny ani poškozeny samotné pohlavní žlázy. V těle muže ani ženy nedochází k žádným hormonálním změnám.

  • Sterilizaci v ČR nově upravuje zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, který stanovuje jasná pravidla pro podmínky provedení zákroku, informovaný souhlas pacienta a ochranu jeho práv.
  • Je to velmi spolehlivá antikoncepční metoda. Uvádí se Pearlův index 0,02.

Podle dnešní právní normy rozlišujeme sterilizaci ze zdravotních důvodů (hrazená ze systému veř. zdrav. pojištění) a na vlastní žádost (hrazena pacientem). Zákon vyžaduje zasedání komise pouze u pacienta s omezenou svéprávností tak, že není způsobilý posoudit poskytnutí zdravotních služeb, popřípadě důsledky jejich poskytnutí; a u nezletilého pacienta. [1]

Před sterilizací na vlastní žádost je nutno splnit následující podmínky:

  • Minimální věk 21 let
  • Způsobilost k právním úkonům
  • Vlastnoručně podepsaná žádost
  • Poučení pacienta o provedení zákroku, jeho následcích, rizicích atd. Pacient poučení potvrdí podpisem
  • Následně běží 14denní lhůta na rozmyšlenou
  • Po 14 dnech žadatel udělí souhlas podpisem bezprostředně před zákrokem

Sterilizace ze zdravotních důvodů se liší minimálním věkem 18 let a 7denní lhůtou na rozmyšlenou před zákrokem.

Právní rámec sterilizace v ČR

Sterilizace ženy

Zákon o specifických zdravotních službách stanovuje [1]:

  • povinnost informovaného souhlasu pacienta – pacient musí být prokazatelně poučen o povaze zákroku, jeho nevratnosti, rizicích, alternativách a důsledcích,
  • právo pacienta svobodně se rozhodnout bez nátlaku,
  • ochranné lhůty na rozmyšlenou, které mají zabránit unáhlenému rozhodnutí,
  • zvláštní ochranu nezletilých osob a osob s omezenou svéprávností, kde je nutný přísnější právní postup,
  • rozlišení mezi sterilizací ze zdravotních indikací a sterilizací na vlastní žádost,
  • povinnost zdravotnického zařízení vést o sterilizaci zdravotnickou dokumentaci včetně písemných souhlasů.

Zákon klade důraz na ochranu autonomie pacienta, jeho důstojnosti a práva na úplné informace před provedením nevratného zákroku.

Komplikace

Zdravotní komplikací sterilizace mohou být pooperační komplikace, ale jsou velmi vzácné. Chtěná sterilizace u psychicky zdravé ženy, nemá následky psychické. Nejobávanějším rizikem je možnost, že si žena či muž následně sterilizaci rozmyslí. Je proto je velmi důležité, aby byli žadatelé dostatečně poučeni o charakteru zákroku a jeho nevratnosti. Důsledkem této chirurgické metody je trvalá neplodnost, kterou lze vyřešit již jen metodou IVF (in vitro fertilizace).

Sterilizace ženy

Písmeno F ukazuje na místo, kde se provádí vasektomie.

Principem sterilizace u ženy je zneprůchodnění vejcovodů. Sterilizaci lze provádět laparotomicky, laparoskopicky či z vaginálního přístupu. Poslední z uvedených se dnes již nevyužívá. Laparotomický přístup je používaný tam, kde je laparotomie prováděna z jiného důvodu (císařský řez).

  • Nejvíce se ale využívá laparoskopie. Při tomto druhu operačního přístupu je možné přerušit vejcovod elektrickým proudem, naložením kroužků či svorek nebo odstraněním celých vejcovodů (salpingektomie).

Sterilizace muže

Provádí se podvaz chámovodů (tzv. vazektomie). Nástup neplodnosti lze očekávat po 15 ejakulacích, doporučuje se však kontrola spermiogramu.


Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, § 12–16. Sbírka zákonů České republiky. Dostupné z: https://dostupnyadvokat.cz/zakony/o-specifickych-zdravotnich-sluzbach

Použitá literatura

  • Roztočil Aleš a kolektiv. . Moderní gynekologie. - vydání. Grada Publishing a.s., 2011. 508 s. ISBN 802472832X.


Související články