Chámovod

From WikiSkripta

Chámovod (ductus deferens) tvoří hranice pokračování kanálku cauda epididymidis a při ejakulaci odvádí sperma do močové trubice. Průměr chámovodu je asi 3 mm, v proximální části je stočený, záhy rovný. Lumen chámovodu je úzké, asi 0,5 mm, většina průměru totiž připadá na tloušťku svalové vrstvy stěny.

Poloha a syntopie chámovodu[edit | edit source]

Mužské pohlavní ústrojí
Od ocasu nadvarlete chámovod běží kraniálně po zadním okraji varlete, mediálně od těla nadvarlete. Nad extremitas superior testis se stane součástí funiculus spermaticus = semenný provazec, pokračuje do canalis inguinalis. Při průchodu v canalis inguinalis se chámovod s a. ductus deferentis, která jej provází, oddělí od zbylých struktur z funiculus spermaticus. Stáčí se kolem a. epigastrica inferior, překříží vasa iliaca externa a stáčí se ke vchodu do malé pánve. V malé pánvi kříží chorda a. umbilicalis, vasa et n. obturatorius, ureter, a stočí se k zadní straně močového měchýře. Probíhá mediálně od semenných váčků, s jejichž vývody se spojí ve vstřikovací kanálek (ductus ejaculatorius). Vstřikovací kanálky prostupují prostatou a ústí na coliculus seminalis močové trubice, v průběhu za fundus vesicae se chámovod rozšiřuje, má pokroucený tvar s meandrovitými výdutěmi. Toto rozšíření se označuje jako ampulla ductus deferentis, trigonum interampullare – prostor, který vymezují obě ampullae ductus deferentis na močovém měchýři, dobře hmatný per rectum

Stavba stěny[edit | edit source]

Hislologie vas deferens

Tunica mucosa[edit | edit source]

Sliznice vytvářející podélné řasy (kromě ampulárního úseku – tam mají retikulární uspořádání). Kryta cylindrickým, dvouřadým epitelem, složeným z cylindrických buněk (proximálně bez stereocilií, distálně se stereociliemi) a z bazálních buněk. V epitelu je velké množství sekretoricky aktivních buněk. Lamina propria mucosae – slabá vrstva řídkého kolagenního vaziva, které obsahuje mnoho elastických vláken.

Tunica muscularis[edit | edit source]

Silná vrstva svaloviny, která se skládá ze 2 případně 3 vrstev hladkých svalových buněk. Rozlišujeme hlubší cirkulární a povrchnější longitudinální uspořádání svalových vláken. V proximální části se nachází i třetí longitudinální vrstva. Vrstvy jsou nepřesně ohraničené. Smrštěním zajišťuje transport spermií do močové trubice.

Tunica adventitia[edit | edit source]

Tenká vazivová vrstva na povrchu, která přechází do vaziva funiculus spermaticus.

Cévní zásobení[edit | edit source]

Tepny[edit | edit source]

Přímo z a. umbilicalis nebo a. vesicalis superior odstupuje a. ductus deferentis.

Žíly[edit | edit source]

Odtékají do plexus pampiniformis a do plexus venosus vesicalis a plexus venosus prostaticus.

Mízní cévy[edit | edit source]

Vedou do nodi lymphatici iliaci externi et interni.

Inervace[edit | edit source]

Větévky plexus deferentialis přicházejí cestou plexus hypogastricus inferior. Obsahují vlákna sympatická (nn. splanchnici lumbales) a parasympatickou složku z míšních segmentů S2–S4.

Odkazy[edit | edit source]

Související články[edit | edit source]

Použitá literatura[edit | edit source]

  • ČIHÁK, Radomír. Anatomie 1. 2. vydání. Praha : Grada, 2001. 497 s. ISBN 80-7169-970-5.