Močovod

Z WikiSkript

(přesměrováno z Ureter)

Močovody

Močovod (Ureter) je lehce oploštělá trubice, dlouhá 25–30 cm, s průměrem 4–7 mm, která vede moč z ledvinné pánvičky do močového měchýře.

Rozeznáváme na něm tři úseky:

  1. Pars abdominalis – od východu z pánvičky až po místo zkřížení s vasa iliaca, linea terminalis.
  2. Pars pelvica – od úseku křížení až po vchod do močového měchýře.
  3. Pars intramuralis – úsek ve stěně močového měchýře.

Nacházíme na něm zúžení :

  • v místě výstupu z ledvinné pánvičky;
  • v místě, kde močovod probíhá před vasa iliaca (vasa iliaca pod močovodem);
  • v pars intramuralis.

Zúžení (před kterými jsou vždy mírná rozšírení) jsou klinicky důležité jako místa, kde se mohou zachytávat ledvinové kameny.

Syntopie[upravit | editovat zdroj]

Ureter sestupuje v retroperitoneálním prostoru dole, po fascii m. psoas major, který kříží (sval je orientovaný laterokaudálně, zatímco ureter probíhá vertikálně). Dále podbíhá vasa testicularis/ovarica, prochází před n. genitofemoralis, laterálně od vasa iliaca communis, mediálně od vasa iliaca externa, podbíhá ductus deferens u muže a a. uterina u ženy.

Stavba[upravit | editovat zdroj]

Ureter – histologický preparát
  1. Sliznice – složená v řasy, krytá přechodním epitelem, pod kterým je řídké vazivo.
  2. Tunica muscularis – hladká svalovina, zvenku cirkulární, uvnitř longitudinální (v pánevním úseku další longitudinální vrstva na povrchu). Před vstupem do močového měchýře se nachází zesílená smyčka – ureterová pochva, která zabezpečuje, aby se moč nevracela zpět.
  3. Tunica adventitia – na povrchu ureteru, tvořená řídkým kolagenním vazivem, pod kterým probíhají cévy.

Funkce ureteru[upravit | editovat zdroj]

Funkcí močovodu je posouvat moč do močového měchýře. To se však neděje kontinuálně, ale pomocí močových vřetének. Je to dávka moči posouvána peristaltickými pohyby močovodu do močového měchýře asi 1–5× za minutu. Ústí ureteru do močového měchýře je štěrbinovité a působením svalů uzavřené, proto se otevírá pouze při příchodu močového vřeténka.

Zásobení[upravit | editovat zdroj]

  • Tepny – Močovod je zásobovaný rr. ureterici přicházejícími z aa. renales, aa. ductus deferentes a aa. testiculares/a. ovarica a a. uterina.
  • Žily – odpovídají arteriím
  • Lymfa – z časti mezi renes a a. testicularis/ovarica jdou spolu s cévami ledviny do nodi lymphatici lumbales, ze spodní abdominální části vedou do nn. ll. iliaci communis a z pars pelvis vedou do n. l. iliaci interni.
  • Nervysympatické, parasympatické a senzitivní, vytvářejí plexus uretericus. Jeho vlákna prřicházejí z plexus renalis, plexus aorticus abdominalis a senzitivní vlákna vedou cestou nn. splanchnici lumbales do míchy, konkrétně do posledních tří hrudních a prvního lumbálního segmentu.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • ČIHÁK, Radomír a Miloš GRIM. Anatomie 2. 2. vydání. Praha : Grada Publishing, 2009. ISBN 80-247-0143-X.