Vena subclavia

From WikiSkripta
vena subclavia
žíla podklíčková
TA A12.3.00.001
Pokračuje z vena axillaris
Přítoky vv. pectorales, v. thoracoacromialis, v. transversa colli, v. dorsalis scapulae
Vlévá se do vena brachiocephalica a v. jugularis interna
Soutok s v. jugularis interna

Vena subclavia (žíla podklíčková) je žíla, která navazuje na v. axillaris. Za hranici těchto dvou žil se považuje průchod před úponem m. scalenus anterior na první žebro. Žíla tedy neprochází skrz fissura scalenorum, na rozdíl od stejnojmenné tepny. V angulus venosus se spojuje s v. jugularis interna, čímž vzniká v. brachiocephalica. Probíhá před cupula pleurae, dorsálně od m. subclavius. Před angulus venosus jsou v žíle chlopně.

Přítoky[edit | edit source]

V. subclavia přijímá jen menší přítoky. Většina žil, které provázejí větve a. subclavia, ústí do v. brachiocephalica a do v. jugularis interna.

Do v. subclavia mohou ústit vv. pectorales z mm. pectorales, eventuálně celý kmen v. thoracoacromialis. Dále může do této žíly ústit v. transversa colli nebo její osamostatněná hluboká větev – v. dorsalis scapulae.

Centrální žilní katetrizace[edit | edit source]

Tato žíla je jedním z nejčastějších míst pro zavedení CŽK. Ačkoliv je zde poměrně vysoké riziko poškození plic (cupola pleurae se nachází jen asi 0,5 cm za žilou), při punkci cévy se zde dá dobře orientovat podle anatomie podklíčkové oblasti. Mezi další výhody patří relativní pohodlí pacienta i jednoduché ošetřování. [1]

Odkazy[edit | edit source]

Související články[edit | edit source]

Reference[edit | edit source]

  1. Studijní materiály LF3 pro anesteziologii

Použitá literatura[edit | edit source]

  • ČIHÁK, Radomír a Miloš GRIM. Anatomie 3. 2., upr. a dopl vydání. Praha : Grada, 2004. 673 s. sv. 3. ISBN 80-247-1132-X.