Arteria subclavia

Z WikiSkript

arteria subclavia
podklíčková tepna
Odstupy a. subclavia dextra a sinistra
Odstupy a. subclavia dextra a sinistra
TA A12.2.08.001
Odstupuje z vpravo truncus brachiocephalicus, vlevo arcus aortae
Větve pars intrascalenica: a. vertebralis, a. thoracica int., truncus thyrocervicalis (a. thyroidea inf., a. cervicalis ascendens, a. cervicalis spf., a. suprascapularis); pars interscalenica: truncus costocervicalis (a. cervicalis prof., a. intercostalis suprema); pars extrascalenica: a. transversa colli
Pokračuje jako a. axillaris

Průběh[upravit | editovat zdroj]

A. subclavia vystupuje vpravo z truncus brachiocephalicus a vlevo z arcus aortae. Následně v hrudníku postupuje nahoru a potom se stáčí laterálně přes cupula pleurae a 1. žebro skrze fissura scalenorum do axily.

Zásobuje mozek, krční část míchy, krční páteř a svaly okolo ní, celá první dvě mezižebří a přední úseky 3.–11. mezižebří, přední mediastinum, perikard, bránici, štítnou žlázu, hrtan, část svalů a kůže krku, hrudníku a páteře a horní polovinu musculus rectus abdominis.

Větvení[upravit | editovat zdroj]

Pars intrascalenica[upravit | editovat zdroj]

A. vertebralis[upravit | editovat zdroj]

Vstupuje do foramen processus transversi obratle C6 a dále těmito otvory postupuje kraniálně až do atlasu.

Mezi axisem a atlasem udělá vertikální oblouček, konvexní laterálně a mezi atlasem a os occipitale horizontální oblouček, konvexní dorzálně, kterým se vloží do sulcus arteriae vertebralis atlasu a po vnitřní straně massa lateralis projde skrze membrana antlantooccipitalis posterior a tvrdou plenou do foramen magnum a na clivus, kde se pravá a levá a. vertebralis spojí do nepárové a. basilaris, která se následně rozdělí na pravou a levou a. cerebri posterior, do kterých vstupuje pravá a levá a. communicans posterior (z a. carotis interna) – součástcirculus arteriosus cerebri (Willisi).

A. subclavia a některé její větve

Zásobuje hluboké svaly uložené při krční páteři, spinální ganglia, obaly míchy a míchu, tvrdou plenu mozkovou v části zadní jámy lebeční a mozek.

Větvení
  • na krku – rr. spinales, rr. musculares, r. meningeus;
  • v lebce– a. basilaris, a. cerebri posterior (dextra, sinistra), větve pro míchu a mozek.

A. thoracica interna[upravit | editovat zdroj]

  • vystupuje proti a. vertebralis a sestupuje předním mediastinem za žeberními chrupavkami asi 1 cm od sterna;
  • průchodem přes trigonum sternocostale bránice pokračuje jako a. epigastrica superior do pochvy m. rectus abdominis a anastomózuje s větvěmi a. epigastrica inferior.

Zásobuje přední úseky všech mezižeberních prostorů a sternum, thymus, bronchy, perikard, část bránice a m. rectus abdominis, přilehlou kožní oblast a u ženy mléčnou žlázu.

Větvení
  • a. pericardiacophrenica – spolu s n. phrenicus postupuje po boční stěně perikardu až na bránici;
  • rr. mediastinales – rr. thymicae, rr. sternales, rr. bronchiales;
  • rr. intercostales anteriores – rr. perforantes – přes svaly do kůže a déále se větví ke svalům, kůži a u ženy k mléčné žláze;
  • a. musculophrenica – konečná větev – vydává rr. intercostales anteriores pro 5 dolních mezižeberních prostorů;
  • a. epigastrica superior – konečná větev– sestupuje po zadní straně m. rectus abdominis v jeho pochvě a zásobuje jeho kraniální části.

Truncus thyrocervicalis[upravit | editovat zdroj]

Zásobuje štítnou žlázu a hrtan, čast mediastina, hluboké svaly krku, svaly a kůži v regio colli lateralis a svaly dorzální strany lopatky.

Vystupuje při předním okraji musculus scalenus anterior kraniálne a dělí se na:

  • a. thyroidea inferior – nejprve stoupá po obratel C6, potom prudko zahne mediokaudálně, kríží nervově-cévní svazek krku a jde k dolnímu pólu štítné žlázy a dělí se na:
    1. a. laryngea inferior – pro hrtan, anastomózuje s a. laryngea superior z a. thyroidea superior;
    2. rr. glandulares;
    3. větve pro hltan, jícen (oesophagus), tracheu a thymus.
  • a. cervicalis ascendens – podél n. phrenicus postupuje kraniálně po musculus scalenus anterior, často je větví z a. thyroidea inferior;
  • a. cervicalis superficialis – trigonum colli laterale se dále větví ke svalům a kůži, často je větví a. transversa colli a poté se nazývá r. superficialis arteriae transversae colli;
  • a. suprascapularis – anastomózuje s a. circumflexa scapulae.

Pars interscalenica[upravit | editovat zdroj]

Truncus costocervicalis[upravit | editovat zdroj]

Odstupuje za m. scalenus anterior dorzálne a dělí se na vzestupnoua. cervicalis profunda a sestupnoua. intercostalis suprema.

Zásobuje zadní část 1. a 2. mezižebří, hluboké šíjové svaly a podílí se na zásobovaní míšního kanálu a míšních obalů.

Pars extrascalenica[upravit | editovat zdroj]

A. transversa colli[upravit | editovat zdroj]

  • někdy vystupuje z truncus thyrocervicalis.

Zásobuje šíjové svaly, svaly pletence horní končetiny a musculus trapezius.

Větve
  • r. superficialis
  • r. profundus

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • ČIHÁK, Radomír a Miloš GRIM. Anatomie. 2., upr. a doplněné vydání. Praha : Grada Publishing, 2004. 673 s. sv. 3. ISBN 80-247-1132-X.