Výhřez bederní meziobratlové ploténky

Z WikiSkript

Výhřez meziobratlové ploténky bederní páteře připadá v polovině případů na segment L5–S1. Dalšími často postiženými etážemi jsou také L4–L5 (40–45 %) a L3–4 (5 %).

Klinické příznaky[upravit | editovat zdroj]

Nejprve dotyčný pacient pociťuje bolest v zádech, která během dnů až týdnů přechází v bolest propagující se radikulárně do jedné nebo obou končetin. Pacient se snaží se vyvarovat prudkých pohybů. Zhoršení působí např. kýchání, smrkání či tlak na stolici. Motorické a senzitivní poruchy v dermatomu tísněného míšního kořene se zpravidla rozvíjejí pozvolna.

Kořenový syndrom S1[upravit | editovat zdroj]

Kořenový syndrom S1 se projevuje vyzařováním bolesti po zadní straně hýždě, stehna a lýtka až na laterální okraj planty a malíku. Při progresi vzniká hypestézie v popsaném dermatomu, alterace reflexu Achillovy šlachy (L5–S2) a motorické oslabení plantární flexe (stoj na špičku).

Kořenový syndrom L5[upravit | editovat zdroj]

Pacient pociťuje bolest vyzařující po laterální straně stehna a lýtka a točí se akrálně až na nárt. Dochází k hypestézii a poruše dorzální flexe (stoj na patu).

Kořenový syndrom L4[upravit | editovat zdroj]

Projekce bolesti po přední straně stehna a vnitřní straně bérce. Možný je také nástup hypestézie. Motorický deficit: oslabení extenze v kolenním kloubu (např. při chůzi do schodů). Při kořenovém syndromu L4 bývá alterován patelární relfex (L2–4).

Vyšetření pacienta[upravit | editovat zdroj]

Nutnost je vytvoření anamnézy, následované fyzikálním a neurologickým vyšetřením. Provádí se provokační manévry (Laségue). Pořízení nativního snímku LS páteře v předozadní a bočné projekci. Vyšetřením volby je MRI bederní páteře. Dále lze ještě použít CT, PMG a RSG.

Léčba[upravit | editovat zdroj]

Můžeme začít tzv. konzervativní terapií. Tento způsob obasahuje klid, analgetika, myorelaxancia, vodoléčbu, magnetoterapii. Po neúspěšné konzervativní terapii použijeme tzv. chirurgickou terapii. Chirurgická terapie přímá dekompresi tištěného kořene odstraněním ploténkových hmot z páteřního kanálu. Následně exkochleace ploténky ze zadního přístupu (80 % úspěšnost), v pooperačním období je léčebná RHB a režimová opatření.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • SAMEŠ, M, et al. Neurochirurgie. 1. vydání. Praha : Jessenius Maxdorf, 2005. ISBN 80-7345-072-0.