Základní parodontologické nástroje
Parodontologické nástroje slouží k vyšetření parodontu, odstranění zubního biofilmu a zubního kamene a k subgingivální instrumentaci. Dělí se na diagnostické nástroje, především parodontologické sondy, a na terapeutické nástroje – ruční nebo poháněné.
Sondy
Parodontologická sonda
Parodontologická sonda umožňuje změřit hloubku gingiválního sulku nebo parodontálního chobotu, zhodnotit krvácení po sondáži a vyšetřit průběh kořenového povrchu. Při úplném parodontologickém vyšetření se hloubka sondáže zaznamenává na šesti místech každého zubu: mesiobukálně, bukálně, distobukálně, mesioorálně, orálně a distoorálně.[1]
Sonda se zavádí šetrně, rovnoběžně s dlouhou osou zubu, a vede se podél obvodu zubu. Pro standardizované měření se používá malá kontrolovaná síla, přibližně 0,25 N. Naměřená sondážní hloubka nemusí odpovídat histologické hloubce chobotu: výsledek ovlivňuje použitá síla, zánětlivý stav tkání, poloha sondy i zkušenost vyšetřujícího.[2]
Příliš velký tlak může vést k proniknutí hrotu sondy do zanícené tkáně a k nadhodnocení sondážní hloubky.
WHO sonda
WHO sonda slouží především ke screeningovému vyšetření pomocí indexu CPI, původně CPITN. Má tupý konec zakončený kuličkou o průměru 0,5 mm a barevný pás mezi 3,5 a 5,5 mm; některé varianty mají další značky v 8,5 a 11,5 mm. Konstrukce usnadňuje rychlé zařazení nálezu do screeningových kategorií, nikoli přesný odečet po jednom milimetru.
Williamsova a Goldmanova-Foxova/Williamsova sonda
Williamsova sonda má značky v 1, 2, 3, 5, 7, 8, 9 a 10 mm a umožňuje podrobnější měření sondážní hloubky. Oboustranná Goldmanova-Foxova/Williamsova varianta kombinuje různé stupnice na protilehlých koncích. Na rozdíl od screeningové WHO sondy slouží k přesnému záznamu hodnot v jednotlivých místech.
Elektronické sondy
Elektronické sondy, například Florida Probe nebo Interprobe, mohou standardizovat sondážní sílu a přenášet naměřené hodnoty přímo do počítače. Umožňují jemnější digitální odečet, ale neodstraňují chyby způsobené polohou sondy, stavem tkání ani rozdíly mezi vyšetřujícími.[3]
EFP sonda
Evropská federace parodontologie představila v roce 2025 univerzální EFP sondu, která spojuje screeningové a přesné měřicí použití. Vychází ze sondy UNC-15, doplňuje kuličkový hrot a zvýrazňuje hranice 4 a 6 mm používané v současné klasifikaci a doporučených postupech.[4]
Ruční nástroje k odstranění zubního kamene
Ruční nástroje se volí podle polohy depozit, tvaru kořene a přístupnosti ošetřované plochy. Správná adaptace pracovní části omezuje poranění měkkých tkání a nežádoucí úbytek povrchu kořene.
Scalery
Scalery slouží především k odstranění supragingiválního zubního kamene a dalších tvrdých depozit.
- Srpkovitý scaler má trojúhelníkovitý průřez, dvě řezné hrany a ostrý hrot. Rovné varianty se používají hlavně ve frontálním úseku, zahnuté varianty usnadňují přístup k aproximálním plochám postranních zubů. Ostrý hrot omezuje bezpečné použití v hlubších subgingiválních prostorech.
- Motyčkový scaler (hoe scaler) má motyčkovitý pracovní konec. Umožňuje odstranit pevně lpící konkrementy na přístupných plochách, ale hůře se přizpůsobuje hlubokým úzkým chobotům, kořenovým konkavitám a dnu gingiválního sulku.
Kyrety
Kyrety mají zaoblenou špičku a hřbet, proto se lépe přizpůsobují kořenovému povrchu a lze je používat subgingiválně. Slouží k odstranění biofilmu a konkrementů a k šetrné instrumentaci kontaminovaného povrchu kořene. Moderní postup neusiluje o rozsáhlé odstraňování cementu ani o rutinní vyřezávání epitelu a granulační tkáně.[5]
- Univerzální kyrety lze použít na všech zubech a plochách. Mají dvě použitelné řezné hrany. Patří sem například kyrety Columbia a Langer.
- Oblastně specifické kyrety jsou určeny pro vybrané plochy zubů. U Graceyho kyret je čepel vůči koncovému dříku skloněná a při práci se používá nižší řezná hrana. Číselné označení rozlišuje kyrety určené pro jednotlivé skupiny zubů a jejich plochy.
Při pracovním záběru je nutné rozlišovat pracovní úhel řezné hrany vůči povrchu zubu od konstrukčního úhlu mezi čepelí a koncovým dříkem.
Dlátka
Parodontologická dlátka slouží zejména k odstranění interdentálního zubního kamene ve frontálním a v přední části laterálního úseku. Používají se kontrolovaným tlakem směrem od operatéra. Příkladem je Zerfingovo dlátko.
Poháněné odstraňovače zubního kamene
Subgingivální instrumentaci lze provádět ručními, sonickými nebo ultrazvukovými nástroji, samostatně či v kombinaci. Poháněné nástroje se běžně používají také bez chirurgického odklopení gingivy.[5]
Ultrazvukové odstraňovače
Ultrazvukové odstraňovače převádějí elektrickou energii na rychlé kmity pracovní koncovky, obvykle o frekvenci přibližně 25–50 kHz. Vibrace narušují a odstraňují biofilm i mineralizované depozity. Proud chladicí kapaliny odvádí teplo, vyplachuje pracovní pole a u ultrazvukových systémů se podílí také na akustickém proudění a kavitaci.[6]
- Magnetostrikční přístroje rozkmitávají kovové jádro ve střídavém magnetickém poli. Koncovka opisuje přibližně eliptickou dráhu a aktivní mohou být všechny její plochy.
- Piezoelektrické přístroje využívají deformaci piezoelektrických prvků ve střídavém elektrickém poli. Koncovka se pohybuje převážně lineárně a nejúčinnější jsou její boční plochy.
Pro subgingivální ošetření se používají tenké periodontální koncovky. Při práci je nutné zajistit dostatečné chlazení, používat malý tlak a přikládat boční plochu koncovky k zubu; přímé působení hrotu zvyšuje riziko poškození povrchu kořene.
Sonické odstraňovače (airscalery)
Sonické odstraňovače se připojují k rozvodu stlačeného vzduchu stomatologické soupravy. Pracují při nižších frekvencích než ultrazvukové přístroje, obvykle v jednotkách kilohertzů. Slouží k odstranění biofilmu a zubního kamene. Také při jejich použití je nutné chlazení, přerušovaný pohyb, malý tlak a správná adaptace pracovní koncovky.[6]
Pracovní technika při práci s ručními nástroji
Ruční parodontologické nástroje se nejčastěji drží modifikovaným úchopem pera. Palec a ukazovák nástroj ovládají, prostředník vnímá jeho pohyb a vibrace a prsteník vytváří stabilní oporu na zubu nebo v jeho blízkosti.
- Pracovní část nástroje se přizpůsobí ošetřovanému povrchu zubu.
- Srpkovité scalery a kyrety pracují kontrolovanými tahy od apikální oblasti koronárně.
- Dlátka pracují kontrolovaným tlakem směrem od operatéra.
- Během práce se používá co nejmenší účinná síla a stabilní opora ruky.
- Po použití se nástroje očistí, zkontrolují, podle potřeby naostří a znovu sterilizují podle stanoveného postupu.
Odkazy
Související články
Reference
- ↑ WATTS, T. L.. Probing site configuration in patients with untreated periodontitis. A study of horizontal positional error. Journal of Clinical Periodontology. 1989, roč. 16, no. 8, s. 529–533, ISSN 0303-6979. PMID: 2778087.DOI: 10.1111/j.1600-051x.1989.tb02331.x.
- ↑ VAN DER VELDEN, U.. Influence of periodontal health on probing depth and bleeding tendency. Journal of Clinical Periodontology. 1980, roč. 7, no. 2, s. 129–139, ISSN 0303-6979. PMID: 6966632.DOI: 10.1111/j.1600-051x.1980.tb01956.x.
- ↑ KHOCHT, A. a K. M. CHANG. Clinical evaluation of electronic and manual constant force probes. Journal of Periodontology. 1998, roč. 69, no. 1, s. 19–25, ISSN 0022-3492. PMID: 9527557.DOI: 10.1902/jop.1998.69.1.19.
- ↑ European Federation of Periodontology. The EFP Probe will help dentists with diagnosis and implementation of clinical-practice guidelines [online]. ©2026. [cit. 2026-09-13]. <https://www.efp.org/publications-hub/the-efp-probe-will-help-dentists-with-diagnosis-and-implementation-of-clinical-practice-guidelines/>.
- ↑ a b SANZ, Mariano, David HERRERA a Moritz KEBSCHULL, et al. Treatment of stage I–III periodontitis—The EFP S3 level clinical practice guideline. Journal of Clinical Periodontology. 2020, roč. 47, no. Suppl 22, s. 4–60, ISSN 0303-6979. PMID: 32383274.DOI: 10.1111/jcpe.13290.
- ↑ a b ARABACI, T., Y. ÇIÇEK a C. F. CANAKÇI. Sonic and ultrasonic scalers in periodontal treatment: a review. International Journal of Dental Hygiene. 2007, roč. 5, no. 1, s. 2–12, ISSN 1601-5029. PMID: 17250573.DOI: 10.1111/j.1601-5037.2007.00217.x.
