Základní zákony genetiky

Z WikiSkript

Mendelovy zákony

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Mendelovy zákony.

U každého diploidního potomka se alelární pár skládá z jedné alely otcovské a jedné alely mateřské. Přenos alel na potomky podléhá základním pravidlům kombinatoriky. Jako první vyřešil tuto problematiku právě J. G. Mendel. Od něj taktéž pochází kombinační (Mendelovské) čtverce. Jeho poznatky lze shrnout do 3 Mendelových zákonů. Mendelovy zákony jsou univerzální, tvoří základ genetické vědy. Jsou výsledkem jeho experimentů s odrůdami hrachu – křížil čisté linie odrůd, které se odlišovaly v jednom nebo více přesně definovaných znacích a pozoroval nejméně dvě generace potomstva kříženců.

1. zákon – uniformity

Zákon o uniformitě F1 generace (1. filiální = první generace potomků). Při vzájemném křížení 2 homozygotů vznikají potomci genotypově i fenotypově jednotní. Pokud jde o 2 různé homozygoty jsou potomci vždy heterozygotními hybridy.


První Mendelův zákon

2. zákon – segregace

Zákon o náhodné segregaci genů do gamet (Zákon o štěpných poměrech v F2 generaci). Při křížení 2 heterozygotů může být potomkovi předána každá ze dvou alel (dominantní i recesivní) se stejnou pravděpodobností. Dochází tedy ke genotypovému a tím pádem i fenotypovému štěpení = segregaci. Pravděpodobnost pro potomka je tedy 25% (homozygotně dominantní jedinec) : 50% (heterozygot) : 25% (homozygotně recesivní jedinec). Tudíž genotypový štěpný poměr 1:2:1. Fenotypový štěpný poměr je 3:1. Pokud je mezi alelami vztah kodominance, odpovídá fenotypový štěpný poměr štěpnému poměru genotypovému (tj. 1:2:1).

Druhý Mendelův zákon


3. zákon – nezávislého výběru

Zákon o nezávislé kombinovatelnosti alel. Při zkoumání 2 alel současně dochází k téže pravidelné segregaci. Máme li 2 polyhybridy AaBb může každý tvořit 4 různé gamety (AB, Ab, aB, ab). Při vzájemném křížení tedy z těchto 2 gamet vzniká 16 různých zygotických kombinací. Některé kombinace se ovšem opakují, takže nakonec vzniká pouze 9 různých genotypů (poměr 1:2:1:2:4:2:1:2:1). Nabízí se nám pouze 4 možné fenotypové projevy (dominantní v obou znacích, v 1. dominantní a v 2. recesivní, v 1. recesivní a v 2. dominantní, v obou recesivní). Fenotypový štěpný poměr je 9:3:3:1. Tento zákon samozřejmě platí pouze v případě, že sledované geny se nachází na různých chromozomech.

Třetí Mendelův zákon


Morganovy zákony

T. H. Morgan shrnul základní poznatky o vazbě do tří zákonů:

  1. Geny jsou vždy uloženy na chromosomu lineárně za sebou.
  2. Geny jednoho chromosomu tvoří vazebnou skupinu. Počet vazebných skupin organismu je shodný s počtem párů homologních chromosomů příslušného organismu.
  3. Mezi geny homologického páru chromosomu může prostřednictvím crossing-overu probíhat genová výměna. Frekvence crossing-overu je úměrná vzdálenosti genů.

Tyto zákony tvoří tzv. chromosomovou teorii dědičnosti.

Odkazy

Související články

Zdroj

  • OTOVÁ, Berta, et al. Lékařská biologie a genetika I. díl. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2008. 123 s. ISBN 978-80-246-1594-3.
  • ŠTEFÁNEK, Jiří. Medicína, nemoci, studium na 1. LF UK [online]. [cit. 11.02.2010]. <https://www.stefajir.cz/>.

Odkazy

Související články

Zdroje

  • ŠTEFÁNEK, Jiří. Medicína, nemoci, studium na 1. LF UK [online]. [cit. 11.02.2010]. <https://www.stefajir.cz/>.