Genetika v datech
From WikiSkripta
Období objevu | Osobnost(i) | Objev |
---|---|---|
1865 | Johan Gregor Mendel | Zákonitosti dědičnosti (Mendelovy pokusy, Mendelovy zákony dědičnosti) |
1869 | Paul Langerhans | Objevil a popsal Langerhansovy ostrůvky ve slinivce (Diabetes mellitus typ I a II) |
1869 | Friedrich Miescher | Poprvé izoloval DNA; izoloval ji v malém množství z bílých krvinek; nebyla dále analyzována (DNA) |
1879 | Walther Flemming | Chromosomy v mitóze (Chromosom, Mitóza) |
1892 | Dmitri Ivanowski (Дми́трий Ивано́вский) | Termín virus (Viry) |
1908 | Godfrey Harold Hardy a Wilhelm Weinberg | Základní zákon populační genetiky (Hardy-Weinbergova rovnováha) |
1909 | Karl Landsteiner | Krevně skupinový systém AB0 – klasifikace lidí do krevních skupin A, B, AB, 0; 1930 Nobelova cena (Dědičnost krevně skupinových systémů) |
1909 | Thomas Hunt Morgan | Lineární uspořádání genů na chromosomech, vazba genů, fáze coupling a repulsion; 1933 Nobelova cena (Genová vazba) |
1910 | Albert Kossel | Cytologie – výzkum proteinů a nukleových kyselin; 1910 Nobelova cena (Nukleové kyseliny, Proteiny) |
1911 | Peyton Rous | Objev viru s onkogenním potenciálem – sarkomy domácích kuřat; 1966 Nobelova cena (Viry, Onkoviry) |
1920 | Frederick Banting a John J. R. Macleod | Isolace účinné látky z pankreatu pro léčbu diabetu; 1923 Nobelova cena (Multifaktoriální dědičnost, Autoimunitní onemocnění, Genové inženýrství) |
od 1930 | George D. Snell | Objev genetických faktorů, které určují možnost transplantace tkání, histokompatibilní komplex (H-2) myši; 1980 Nobelova cena (Hlavní histokompatibilitní komplex člověka, Transplantační zákony) |
od 1931 | William Bateson, Reginald Crundall Punnett | Vazba genů, crossing-over, rekombinace; (Genová vazba) |
1937-45 | George Wells Beadle, Edward Lawrie Tatum | Biochemické a genetické studie na mikroorganismu Neurospora – stanovení schopnosti genů regulovat určité chemické reakce; 1958 Nobelova cena (Buněčná signalizace) |
1944 | Oswald Avery, Colin MacLeod, Maclyn McCarty | Základní genetická informace je uložena v DNA (Prokaryota, transformace) |
1940-50 | Barbara McClintock | Genetická mapa kukuřice, úloha centromer a telomer a následný objev genetické transposice – mobilní sekvence DNA (transposomy),; 1983 Nobelova cena (Transposomy, Centromera, Telomery) |
1940-60 | Peter Brian Medawar, Frank (Macfarlane) Burnet | Transplantace – objev získané imunologické tolerance; 1960 Nobelova cena (Transplantační zákony, Imunologická tolerance) |
1950 a 1970-80 | Edward B. Lewis; Christiane Nusslein-Volhard a Eric F. Wieschaus | Vývojová genetika; nejprve Drosophila melanogaster – objev principu ko-linearity (lokalizace sad genů na chromosomech souvisí s uspořádáním tělních segmentů). Dále tento princip potvrzen pro všechny mnohobuněčné živočichy; 1995 Nobelova cena (Embryonální vývoj, Drosophila melanogaster) |
1950-61 | Francois Jacob, André Lwoff, Jacques Monod | Kontrola a regulace exprese enzymů metabolických drah zpětnou vazbou se sekvencí DNA (např. E. coli/laktóza); 1965 Nobelova cena (Jednobuněčné modely, Prokaryota) |
1950-59 | Stanley Cohen, Rita Levi-Montalcini | Isolace nervového růstového faktoru (NGF), která vedla k objevu epidermálního růstového faktoru; 1986 Nobelova cena (Buněčná signalizace, (Proto)onkogeny) |
1953 | James D. Watson, Francis H. C. Crick, Maurice H. Frederics | Stanovení struktury DNA; 1962 Nobelova cena (DNA) |
1956 | Joe Hin Tjio a Albert Levan | Stanovení přesného počtu chromosomů v somatických buňkách člověka (Lidský karyotyp) |
1956 | Robert W. Holley, Har. G. Khorana, Marshall W. Nirenberg | Úloha RNA při syntéze proteinů, genetický kód a jeho role při biosyntéze bílkovin; 1968 Nobelova cena (mRNA, Translace) |
1957 | Arthur Kornberg | Při studiu bakterie Escherichia coli objevil DNA-polymerasu (DNA); Severo Ochoa a Arthur Kornberg za objev mechanismu biosyntézy RNA a DNA 1959 Nobelova cena |
1958 | Tuneko Okazaki, Reiji Okazaki | Semikonzervativní proces replikace, Okazakiho fragmenty (DNA) |
1958-69 | Earl W. Sutherland, Jr. | Isolace do té doby neznámého cyklického adenosinmonofosfátu (cAMP), objasnění jeho úlohy při metabolismu některých hormonů; 1971 Nobelova cena (Buněčná signalizace) |
1959 | Jérôme JL Marie Lejeune | Chromosomální podstata Downova syndromu – trisomie chromosomu 21 (Downův syndrom) |
1960-65 | Baruj Benacerraf, Jean Dausset | Objev HLA komplexu a charakteristika genů hlavního histokompatibilitního komplexu (HHK) člověka a následně dalších obratlovců; 1980 Nobelova cena (Hlavní histokompatibilitní komplex člověka, HLA) |
od 1960 | Alfred Goodman Gilman, Martin Rodbell | Objev G-proteinů a objasnění jejich úlohy v buněčné signalizaci; 1994 Nobelova cena (Buněčná signalizace) |
od 1961 | Leonard Hayflick a P. Moorhead | Popsali u in vitro kultivovaných fibroblastů omezení počtu buněčných cyklů – tzv. replikativní stárnutí (senescence) (Replikativní stárnutí) |
1962 | Werner Aber, Daniel Nathans, Hamilton O. Smith | Objev restrikčních endonukleáz; 1978 Nobelova cena (Polymorfismus délky restrikčních fragmentů) |
1970 | David Baltimore, Renato Dulbecco, Howard M. Temin | Onkovirologie – interakce retrovirů s genetickým materiálem buňky, reverzní transkripce; 1975 Nobelova cena (Onkogenní viry, Virová karcinogeneze) |
1970-71 | Leland Harrison Hartwell, Richard Timothy Hunt, Paul Maxime Nurse | Při studiu buněčného cyklu kvasinek (Saccharomyces cerevisiae) objeveny geny regulující buněčný cyklus; objev homologních genů u člověka (cykliny a na cyklinech závislé proteinkinasy) (Buněčný cyklus, jeho regulace a poruchy, (Proto)onkogeny) |
1970-80 | Susumu Tonegawa | Analýza DNA B buněk (pokusy na myších), objev genetického principu diversity protilátek; 1987 Nobelova cena (Genová kontrola tvorby protilátek) |
1970-80 | John M. Bishop, Harold E. Varmus | Studium vztahu retrovirů ke vzniku maligních nádorů, objev prvního lidského onkogenu c-src; 1989 Nobelova cena (Onkoviry, (Proto)onkogeny) |
1975 | Edwin Mellor Southern | Vyvinul hybridizační metodu DNA v gelové elektoforéze pro identifikaci specifické sekvence DNA (DNA hybridizace, Southern blot) |
1975 | John Foxton Ross Kerr | Poprvé popsal apoptózu – geneticky programovanou smrt buněk; Nobelova cena 2002 – Sydney Brenner, H. Robert Horvitz, John E. Sulston- byla udělena za objevy genetické regulace vývoje orgánů a apoptózy (Embryonální vývoj, Stárnutí organismu) |
1975-77 | Frederick Sanger, Walter Gilbert, Paul Berg | Vyvinuli techniky sekvenování DNA; 1980 Nobelova cena (DNA; Sekvenování); Frederick Sanger získal již jednu Nobelovu cenu v roce 1958 za stanovení polypeptidového řetězce inzulinu (Genetika "civilizačních" onemocnění) |
1976 | Harald zur Hausen | Objev papiloma viru, který je příčinou vzniku karcinomu děložního čípku; Nobelova cena 2008 (Virová karcinogeneze) |
1977 | Richard John Roberts, Phillip Allen Sharp | Nezávisle objevili členění genů eukaryotních buněk na úseky (introny a exony) a vystřižení intronů z mRNA (gene-splicing); 1993 Nobelova cena (Struktura genu, Posttranskripční úpravy) |
1982 | Stanley B. Prusiner | Formuloval teorii o novém původci infekčních onemocnění nervového systému; objev prionů; 1997 Nobelova cena (Priony) |
1983 | Francoise Barréová-Sinoussiová, Luc Montagnier | Objev viru HIV (Human Immunodeficiency Virus); Nobelova cena 2008 – (Imunodeficience, AIDS) |
1984 | Elizabeth Blackburnová, Carol Whidney Greiderová, Jack William Szostak | Objev telomer (ochrany konců lineárních chromosomů) a enzymu telomerázy; Nobelova cena 2009 – (Telomery a telomerasa) |
1985 | Kary Banks Mullis s kolegy | Vyvinul metodu PCR (Polymerase Chain Reaction) umožňující namnožit i z jediné molekuly DNA vybraný úsek dědičné informace; Nobelova cena 1993 – (DNA, Polymerasová řetězová reakce) |
1988-2001 | Projekt HUGO | Sekvenování lidského genomu; Mezinárodní konsorcium Human Genome Project a americká soukromá společnost Celera Genomics – "hrubé" přečtení genomu (DNA, Mapování genomu) |
1989 | Mario Renato Capecchi, Martin Evans, Oliver Smithies | Studium embryonálního vývoje – myší embryonální kmenové buňky, knockout myši; Nobelova cena 2007 – (Kmenové buňky, Knockout myš, Mus musculus) |
1990 | Stephen F. Altshul, Gish W., David J. Lipmann, Miller W., Eugene Wilson Meyers | Vytvořili algoritmus BLAST (Basic Local Alignment Search Tool) pro vypočítání podobnosti sekvencí a následné dohledávání genů a proteinů na základě vzájemné homologie (in silico – počítačové modely) |
1990 | William French Anderson | První provedl genovou terapii u 4letého dítěte trpícího imunodeficiencií (SCID – Severe Combined Immunodeficiency); výsledek léčby byl částečný. 2001 Alan Fisher genovou terapií SCID vyléčil (Imunodeficience) |
1996 | ovce Dolly | První naklonování savce z jediné tělní buňky (Kmenové buňky) |
1998 | Andrew Z. Fire, Craig C. Mello | Objev RNA interference – systému kontroly aktivity některých (specifických) genů; Nobelova cena 2006 (Transkripce, RNA interference) |
2012 | Jennifer A. Doudna, E. Charpentier | Cílená editace genomu pomocí CRISPR/Cas9; Nobelova cena 2020 |
Galerie osobností[edit | edit source]