Dolní končetiny jsou nejčastějším místem tepenných uzávěrů;
výskyt – nad 50 let prevalence v rozmezí 1–10 %, 15–20 % v populaci starší 70 let, 2x až 3x častěji u mužů[1];
příčiny – hlavní je AT, uzávěry u mladých mužů může způsobit Bürgerova nemoc;
AT změny jsou typicky ve 3 etážích – aortiilická, femoropopliteální, krurální;
klinický obraz ;
izolované postižení aortoiliackého úseku – klaudikace v hýžďových svalech;
úplný uzávěr kaudální aorty – navíc impotence, chybění pulzací v tříslech (Lericheův syndrom);
femoropopliteální uzávěr – lýtkové klaudikace;
trofické změny jsou obvykle až při vícečetném uzávěru nebo uzávěru krurálním (jednotlivé uzávěry centrálně obvykle mají kolaterální oběhy a to stačí k udržení viability);
výběr terapie – co je třeba zvážit;
závažnost obtíží a stupeň ohrožení končetiny;
stupeň postižení cév a možnost efektivní operace;
celkový stav nemocného – asi 50 % pacientů má ICHS, dalších 20 % má nějak poškozené koronárky;
AIM je nejčastější příčina smrti po aortoiliacké rekonstrukci;
o operaci uvažujeme při klidových bolestech a trofických změnách;
klaudikace – zvažujeme délku klaudikačního intervalu, celkovou aktivitu nemocného, způsob jeho života…
axilofemorální bypass – při oboustranném postižení pánevního řečiště;
pokud je nutné revaskularizovat obě nohy – protáhne se podkožím ještě spojka mezi femorálkami (viz obrázek);
dlouhodobá funkce je horší, asi 25 % spojek pak vyžaduje sekundární trombektomie;
PTA – vhodná u krátkých stenóz společné nebo zevní iliaky, je možné zavést stent.
Rekonstrukce oblasti femoro-popliteální
Vždy třeba ověřit dostatečný přítok a odtok (není-li přítok – pak proximálně bypass před nebo současně s femoro-popliteálním, popř. PTA, není-li odtok – prodloužení rekonstrukce, bederní sympatektomie);
PTA, endarterektomie, plastika záplatou – krátké stenosy;
bypassy – femoropopliteální z a. femoralis communis na horní nebo dolní část popliteální tepny, femoro-krurální;
cévní protézy (PTFE) – distálně na horní část poplitei (je-li zde dostatečný odtok);
žilní štěpy – v. saphena magna, popř. v. cephalica, není-li safena dostatečně dlouhá – distálně se našívají na dolní část popliteální tepny (nejsou zde atherosklerotické změny – distální femoro-popliteální bypass je indikován u těžkých změn na a. popliea):
in situ – ponechání normálního průběhu, je třeba ji ale zbavit chlopní valvulotomem;
kompositní štěp – kombinace žíly a cévní protesy;
zvláštní typy postižení popliteální tepny;
entrapment syndrom – anomální průběh a. poplitea, která je přetažena přes začátek mediální hlavy gastrocnemiu, dochází ke stenose a poststenotické dilataci, klinicky klaudikace, mikroembolisace až kritická ischemie, léčba chirurgická (přetětí hlavy m. gastrocnemius medialis nebo žilní bypass);
cystická adventiciální degenerace – ukládání rosolovité hmoty mezi medii a adventicii, zužuje tepnu a projeví se typickými klaudikacemi, léčba bypassem (žilní, popliteo-popliteální).
Rekonstrukce oblasti krurální
Nutno odlišit bolesti klaudikační (ischemické) a bolesti při postižení žil:
flebothrombosa – positivní Homans a plantární příznak, otok;
chronická žilní nedostatečnost – pocit tíhy bez klaudikací, otoky, noční křeče v lýtkách;
nejčastější příčinou (zvláště u mužů do 40 let, silných kuřáků) je Bürgerova nemoc – projevuje se vznikem trofických defektů bez předchozího klaudikačního stadia a migrujícími flebitidami, na angiografii difusní postižení bércových tepen, léčba zákazem kouření a infusí prostaglandinů;
rekonstrukce se provádějí jako pokus o záchranu končetiny, nutná je předoperační angiografie, podle ní se vybere místo pro našití distálního konce anastomosy, jako štěp je nejlepší v. saphena magna in situ.
Tady musí proběhnout stylistická úprava.
Články ve WikiSkriptech by měly připomínat kapitoly v učebnici, ne bodové poznámky.
V nápovědě můžete se podívat jak vypadá ideální članek. O vhodných změnách se lze poradit v diskusi.
Podrobnější informace naleznete na stránce Bypass.
