Zlomeniny kostí nohy

Z WikiSkript

Mezi zlomeniny kostí nohy patří zlomeniny kosti patní, hlezenní, dalších tarzálních kostí, metatarzálních kostí a článků prstců. Dalšími poraněními nohy mohou být luxace talu a dalších tarzálních kostí.

Zlomeniny patní kosti[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zlomenina patní kosti

Calcaneus se láme díky převaze spongiózní kostní tkáně poměrně často. Zlomeniny patní kosti tvoří 2% všech fraktur.[1] Zloměniny calcaneu vznikají většinou dopadem na patu při seskoku z velké výšky. Toto poranění je mnohdy spojeno se zlomeninami bederních obratlů a dalších kostí nohy.

Klasifikace podle Essex-Loprestiho[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Typ I – mimokloubní zlomeniny
  • Typ II – nitrokloubní zlomeniny, které se dělí na kloubně-depresní a jazykový typ

Klinický obraz a diagnostika[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Končetina se nedá kvůli extrémní bolesti zatěžovat, talokrurálním kloubem lze pohybovat jen velmi omezeně. Vše je doprovázeno mohutným otokem, občas až kompartment syndromem. V místě poranění se vytváří hematom a buly. Diagnostika se provádí pomocí RTG vyšetření, patní kost se snímá v axiální a předozadní projekci. Provádí se i CT vyšetření a 3D rekonstrukce.

Léčba[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

U nedislokovaných zlomenin a mimokloubních dislokovaných zlomenin se noha znehybňuje modelovanou sádrou. Jedná se o konzervativní terapii. Nitrokloubní zlomeniny se řeší operací. Patní kost se stabilizuje pomocí šroubu, vějíře Kischnerových drátů nebo zevního fixátoru. Během operace se calcaneus také reponuje a remodeluje.

Zlomeniny kosti hlezenní[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

U talu dochází ke zlomeninám hlavice, krčku a těla, popřípadě zadního či laterálního výběžku. Zlomeniny této kosti tvoří méně než 1% všech fraktur.[1]

Zlomeniny krčku[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Krček kosti hlezenní se láme o tibii při dopadu z výšky, když dojde k násilné dorzální flexi nohy. Kvůli střižným silám někdy dochází k dislokaci fragmentů. Noha extrémně bolí, otéká a nemůže se používat k pohybu.
K diagnostice se používá RTG. Konkrétně se provádí předozadní, boční a šikmý dorzoplantární snímek.
Pokud nedošlo k dislokaci fragmentů, používá se k léčbě sádrová fixace. Dislokované fraktury je třeba co nejrychleji reponovat, poté fixovat sádrou a kontrolovat pomocí RTG.

Zlomeniny těla[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Tělo kosti hlezenní se láme přenesením energie, která vznikne při prudkém nárazu nohy o zem, z holenní kosti na talus. V mnoha případech vznikají tříštivé zlomeniny.
Mezi klinické příznaky patří bolestivost, deformita, otok, hematom a omezená schopnost pohybu.
Nedislokované fraktury se léčí konzervativně. Dislokované fraktury jsou stabilizovány osteosyntézou.

Zlomeniny dalších tarzálních kostí[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zlomenina kosti loďkové

Kromě calcaneu a talu patří mezi tarzální kosti os cuboideum, os naviculare a ossa cuneiformia. Zlomeniny těchto kostí vznikají většinou přímým mechanismem. Díky pevným interoseálním vazům obvykle nedochází k dislokaci fragmentů.

Klinický obraz a diagnostika[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Noha je bolestivá, dochází k otoku a tvoří se hematom. Diagnóza se potvrzuje RTG snímky.

Léčba[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Nedislokované zlomeniny se fixují modelovanou sádrou, léčí se tedy konzervativně. Dislokované zlomeniny se musí reponovat, fixovat zkříženými Kirschnerovými dráty do sousedních kostí.

Zlomeniny metatarzálních kostí[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zlomenina báze V. metatarzu

Vznikají většinou přímým mechanismem – přejetím či pádem těžké věci na nohu. Specifickými zlomeninami jsou zlomeniny báze V. metatarsu, které vznikají tahem šlachy m. fibularis brevis, a tzv. pochodové (únavové) zlomeniny II., III. a IV. metatarzu.

Klinický obraz[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zlomeniny jsou doprovázeny bolestivostí a otokem.

Léčba[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Nedislokované zlomeniny se léčí konzervativně. Dislokované zlomeniny se řeší transfixací Kirschnerovými dráty, případně jsou stabilizovány malými dlahami. Báze V. metatarzu se fixuje nitrodřenově pomocí šroubu.

Zlomeniny článků prstců[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Tyto zlomeniny vznikají obdobně jako zlomeniny metatarzálních kostí přímým mechanismem.

Léčba[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

U zlomenin základního článku palce se používá fixace Kirschnerovými dráty či malou dlahou. Ostatní zlomeniny článků prstců se ošetřují pouze náplasťovou fixací.

Luxace kosti hlezenní[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Subtalární luxace – Poloha tibiotalárního kloubu se nemění, dochází pouze k vykloubení v subtalárním a případně i v talonavikulárním kloubu. Podle toho, v jakém směru se nachází noha proti kosti hlezenní, se jedná o přední, zadní, mediální nebo laterální peritalární luxaci.
  • Úplná (dvojitá) luxace – Dochází k vykloubení v dolním i horním kloubu hlezenním. Dojde k úplnému přerušní cévního zásobení talu. Může se jednat o otevřené poranění.

Klinický obraz a diagnostika[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Noha je bolestivá a její tvar je značně deformován. Diagnostika se provádí RTG vyšetřením.

Léčba[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Urgentně se provádí repozice luxací. Poté se noha znehybňuje sádrou.

Luxace dalších tarzálních kostí[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Nejčastěji dochází k luxacím v Chopartově a Lisfrankově kloubu. Poměrně často se vyskytuje i izolovaná luxace kosti loďkovité.

Luxace v Chopartově kloubu[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Většinou se u luxací v Chopartově kloubu používá konzervativní terapie, provádí se repozice ideálně v celkové anestezii. Následuje sádrová fixace, která kloub znehybní.

Luxace v Lisfrankově kloubu[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

V Lisfrankově kloubu dochází k úplným a částečným luxacím a k luxačním zlomeninám. Léčba se zakládá na brzké repozici a následné sádrové fixaci. Pokud je kloub nestabilní, transfixuje se Kirschnerovými dráty.

Izolovaná luxace kosti loďkovité[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Úplná izolovaná luxace os naviculare se také nazývá enukleace. Dochází k ní při násilné plantární flexi nohy. Při tomto poranění lze kost loďkovitou nahmatat, vyčnívá nad okolní kosti. Provádí se časná repozice a sádrová fixace.


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. a b VIŠŇA, Petr a Jiří HOCH, et al. Traumatologie dospělých :  učebnice pro lékařské fakulty. 1. vydání. Praha : Maxdorf, 2004. 157 s. s. 114-116. ISBN 80-7345-034-8.

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • KOUDELA, Karel, et al. Ortopedická traumatologie. 1. vydání. Karolinum, 2002. 147 s. ISBN 80-246-0392-6.
  • VIŠŇA, Petr a Jiří HOCH, et al. Traumatologie dospělých :  učebnice pro lékařské fakulty. 1. vydání. Praha : Maxdorf, 2004. 157 s. ISBN 80-7345-034-8.


Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]