Zlomeniny kostí nohy
Mezi zlomeniny kostí nohy patří zlomeniny kosti patní, hlezenní, dalších tarzálních kostí, metatarzálních kostí a článků prstců. Dalšími poraněními nohy mohou být luxace talu a dalších tarzálních kostí.
Zlomeniny patní kosti
Calcaneus se láme díky převaze spongiózní kostní tkáně poměrně často. Zlomeniny patní kosti tvoří 2% všech fraktur.[1] Zlomeniny calcaneu vznikají většinou dopadem na patu při seskoku z velké výšky. Toto poranění je mnohdy spojeno se zlomeninami bederních obratlů a dalších kostí nohy.
Klasifikace podle Essex-Loprestiho
- Typ I – mimokloubní zlomeniny
- Typ II – nitrokloubní zlomeniny, které se dělí na kloubně-depresní a jazykový typ
Klinický obraz a diagnostika
Končetina se nedá kvůli extrémní bolesti zatěžovat, talokrurálním kloubem lze pohybovat jen velmi omezeně. Vše je doprovázeno mohutným otokem, občas až kompartment syndromem. V místě poranění se vytváří hematom a buly. Diagnostika se provádí pomocí RTG vyšetření, patní kost se snímá v axiální a předozadní projekci. Provádí se i CT vyšetření a 3D rekonstrukce.
Léčba
U nedislokovaných zlomenin a mimokloubních dislokovaných zlomenin se noha znehybňuje modelovanou sádrou. Jedná se o konzervativní terapii. Nitrokloubní zlomeniny se řeší operací. Patní kost se stabilizuje pomocí šroubu, vějíře Kischnerových drátů nebo zevního fixátoru. Během operace se calcaneus také reponuje a remodeluje.
Zlomeniny kosti hlezenní
U talu dochází ke zlomeninám hlavice, krčku a těla, popřípadě zadního či laterálního výběžku. Zlomeniny této kosti tvoří méně než 1% všech fraktur.[1]
Zlomeniny krčku
Krček kosti hlezenní se láme o tibii při dopadu z výšky, když dojde k násilné dorzální flexi nohy. Kvůli střižným silám někdy dochází k dislokaci fragmentů.
Noha extrémně bolí, otéká a nemůže se používat k pohybu.
K diagnostice se používá RTG. Konkrétně se provádí předozadní, boční a šikmý dorzoplantární snímek.
Pokud nedošlo k dislokaci fragmentů, používá se k léčbě sádrová fixace. Dislokované fraktury je třeba co nejrychleji reponovat, poté fixovat sádrou a kontrolovat pomocí RTG.
Zlomeniny těla
Tělo kosti hlezenní se láme přenesením energie, která vznikne při prudkém nárazu nohy o zem, z holenní kosti na talus. V mnoha případech vznikají tříštivé zlomeniny.
Mezi klinické příznaky patří bolestivost, deformita, otok, hematom a omezená schopnost pohybu.
Nedislokované fraktury se léčí konzervativně. Dislokované fraktury jsou stabilizovány osteosyntézou.
Zlomeniny dalších tarzálních kostí
Kromě calcaneu a talu patří mezi tarzální kosti os cuboideum, os naviculare a ossa cuneiformia. Zlomeniny těchto kostí vznikají většinou přímým mechanismem. Díky pevným interoseálním vazům obvykle nedochází k dislokaci fragmentů.
Klinický obraz a diagnostika
Noha je bolestivá, dochází k otoku a tvoří se hematom. Diagnóza se potvrzuje RTG snímky.
Léčba
Nedislokované zlomeniny se fixují modelovanou sádrou, léčí se tedy konzervativně. Dislokované zlomeniny se musí reponovat, fixovat zkříženými Kirschnerovými dráty do sousedních kostí.
Zlomeniny metatarzálních kostí
Vznikají většinou přímým mechanismem – přejetím či pádem těžké věci na nohu. Specifickými zlomeninami jsou zlomeniny báze V. metatarsu, které vznikají tahem šlachy m. fibularis brevis, a tzv. pochodové (únavové) zlomeniny II., III. a IV. metatarzu.
Klinický obraz
Zlomeniny jsou doprovázeny bolestivostí a otokem.
Léčba
Nedislokované zlomeniny se léčí konzervativně. Dislokované zlomeniny se řeší transfixací Kirschnerovými dráty, případně jsou stabilizovány malými dlahami. Báze V. metatarzu se fixuje nitrodřenově pomocí šroubu.
Zlomeniny článků prstců
Tyto zlomeniny vznikají obdobně jako zlomeniny metatarzálních kostí přímým mechanismem.
Léčba
U zlomenin základního článku palce se používá fixace Kirschnerovými dráty či malou dlahou. Ostatní zlomeniny článků prstců se ošetřují pouze náplasťovou fixací.
Luxace kosti hlezenní
- Subtalární luxace – Poloha tibiotalárního kloubu se nemění, dochází pouze k vykloubení v subtalárním a případně i v talonavikulárním kloubu. Podle toho, v jakém směru se nachází noha proti kosti hlezenní, se jedná o přední, zadní, mediální nebo laterální peritalární luxaci.
- Úplná (dvojitá) luxace – Dochází k vykloubení v dolním i horním kloubu hlezenním. Dojde k úplnému přerušní cévního zásobení talu. Může se jednat o otevřené poranění.
Klinický obraz a diagnostika
Noha je bolestivá a její tvar je značně deformován. Diagnostika se provádí RTG vyšetřením.
Léčba
Urgentně se provádí repozice luxací. Poté se noha znehybňuje sádrou.
Luxace dalších tarzálních kostí
Nejčastěji dochází k luxacím v Chopartově a Lisfrankově kloubu. Poměrně často se vyskytuje i izolovaná luxace kosti loďkovité.
Luxace v Chopartově kloubu
Většinou se u luxací v Chopartově kloubu používá konzervativní terapie, provádí se repozice ideálně v celkové anestezii. Následuje sádrová fixace, která kloub znehybní.
Luxace v Lisfrankově kloubu
V Lisfrankově kloubu dochází k úplným a částečným luxacím a k luxačním zlomeninám. Léčba se zakládá na brzké repozici a následné sádrové fixaci. Pokud je kloub nestabilní, transfixuje se Kirschnerovými dráty.
Izolovaná luxace kosti loďkovité
Úplná izolovaná luxace os naviculare se také nazývá enukleace. Dochází k ní při násilné plantární flexi nohy. Při tomto poranění lze kost loďkovitou nahmatat, vyčnívá nad okolní kosti. Provádí se časná repozice a sádrová fixace.
Odkazy
Reference
- ↑ a b VIŠŇA, Petr a Jiří HOCH, et al. Traumatologie dospělých : učebnice pro lékařské fakulty. 1. vydání. Praha : Maxdorf, 2004. 157 s. s. 114-116. ISBN 80-7345-034-8.
Použitá literatura
- KOUDELA, Karel, et al. Ortopedická traumatologie. 1. vydání. Karolinum, 2002. 147 s. ISBN 80-246-0392-6.
- VIŠŇA, Petr a Jiří HOCH, et al. Traumatologie dospělých : učebnice pro lékařské fakulty. 1. vydání. Praha : Maxdorf, 2004. 157 s. ISBN 80-7345-034-8.
