Tento článek byl doporučen ke studiu učitelem! Klikněte pro více informací.

Aneurysma mozkové arterie (preparát)

Z WikiSkript

Přehledné zobrazení
Přehledné zobrazení
Zvětšení
Zvětšení


Aneurysma je lokalizované rozšíření tepny s nepravidelným průsvitem a ztenčenou stěnou.

Histologie[upravit | editovat zdroj]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Cévy.

Příčina[upravit | editovat zdroj]

Vznikají nejčastěji na podkladě vrozeného defektu elastické a svalové vrstvy cévní stěny. K vývoji predisponuje hypertenze. Sekundárně mohou vznikat na podkladě aterosklerózy nebo traumatu.

Lokalizace[upravit | editovat zdroj]

Nejčastěji bývají aneurysmata mozkových tepen umístěna v circulus arteriosus Willisi, zejména v oblasti větvení tepen. Nachází se v subarachnoideálním prostoru.

Makroskopie[upravit | editovat zdroj]

Mohou být mnohočetná a jejich velikost kolísá od milimetrů až po několik centimetrů. Mají tendenci se zvětšovat. V lumen se může nacházet trombus. Při ruptuře aneurysmatu je podle rozsahu krvácení postižená hemisféra zvětšená jednak hematomem,edémem a gyrifikace je oploštělá. Vlastní hematom je neostře ohraničený, tvořený koagulovanou krví.

Mikroskopie[upravit | editovat zdroj]

Průsvit cévy je neokrouhlý a stěna je výraze ztenčená s chybějícími elastickými vlákny či vlákny hladké svaloviny . Při krvácení je mozkový parenchym je destruovaný a prokrácený, v okolním zachovalém parenchymu je výrazný edém.

Prognóza a komplikace[upravit | editovat zdroj]

Nejčastější komplikací je ruptura aneurysmatu a následné krvácení do mozku. Krvácení může být subarachnoideální (častěji při prvních atakách) nebo intracerebrální (vazivové srůsty v okolí aneurysmatu). Při provalení hematomu do komor vzniká hemocefalus. Při závažné poruše mozkové cirkulace vzniká edém mozku, který způsobuje intrakraniální hypertenzi. Kolem 50 %[1] pacientů rupturu přežije, ale jsou ohroženi recidivou krvácení.
Velká aneurysmata mohou komprimovat mozkové nervy, mozkový kmen nebo bránit cirkulaci mozkomíšního moku.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. POVÝŠIL, Ctibor, Ivo ŠTEINER a Jan BARTONÍČEK, et al. Speciální patologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. 430 s. ISBN 978-807262-494-2.

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • POVÝŠIL, Ctibor, Ivo ŠTEINER a Jan BARTONÍČEK, et al. Speciální patologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. 430 s. ISBN 978-807262-494-2.