Brucelóza

Z WikiSkript

(přesměrováno z Brucelosa)

Brucelóza
Brucellosis
Brucellosis
Brucella melitensis na krevním agaru
Brucella melitensis na krevním agaru
Původce B. abortus (skot), B. suis (prase), B. melitensis (kozy, ovce), B. canis (psi)
Přenos přímý kontakt s exkrety, kontaminací potravin
Inkubační doba po 2–4 týdnech (někdy až po 2 měsících)
Klinický obraz vysoká horečka, postižení kloubů, bolesti hlavy, svalů
Diagnostika kultivace, sérologie
Léčba kombinací antibiotik
Komplikace postižení srdce, varlat, CNS, jater apod.
Očkování komerční vakcína pro člověka neexistuje
Klasifikace a odkazy
MKN A23
MeSH ID D002006
MedlinePlus 000597
Medscape 213430

Brucella spp.[upravit | editovat zdroj]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Brucella spp..

Bakterie rodu Brucella jsou Gram-negativní, nepohyblivé tyčinky. Patří mezi striktně aerobní bakterie a rostou pomalu na krevním agaru. Uvnitř hostitele působí jako fakultativní nitrobuněčné patogeny.

Epidemiologie, přenos a symptomy[upravit | editovat zdroj]

Brucella spp.

Brucelóza je primárně onemocněním zvířat a napadá orgány bohaté na cukr erythritol (mléčné žlázy, děloha, nadvarle atd.). Organismus se vyskytuje v těchto zvířecích orgánech a způsobuje infertilitu, sterilitu, mastitidu, potraty, nebo je pouze přenášen. Lidé, kteří se vystavují blízkému kontaktu s nakaženými zvířaty (pracovníci na jatkách, veterináři, farmáři, pracovníci v mlékárenství), jsou ohroženi brucelózou. Celosvětový výskyt je asi 500 000 případů ročně. Jsou známy 4 druhy brucel, které způsobují onemocnění člověka:

  • B. abortus (skot),
  • B. suis (prase),
  • B. melitensis (kozy, ovce)
  • B. canis (psi).

Ačkoli byla brucelóza vymýcena ve většině rozvinutých zemí světa, stále ji nacházíme v mnoha rozvojových zemích. B. abortus a B. canis způsobují mírně hnisavé horečnaté infekce, zatímco B. suis je příčinou těžších hnisavých infekcí, které mohou vést až ke zničení lymforetikulárního systému a ledvin. B. melitensis způsobuje nejtěžší onemocnění, které je protrahované a má tendenci k návratu. Bakterie proniká do člověka (hostitele) přes sliznici orofarnygu (polknutí, inhalace), odřenou kůži či přes spojivku. Obyčejně se nákaza uskutečňuje přímým kontaktem s kontaminovaným materiálem, ale může k ní dojít i při požití nepasterizovaného mléka a mléčných produktů. Bakterie jsou pohlceny neutrofilními granulocyty a monocyty a soustředěny v místních lymfatických uzlinách, kde uvnitř buňky proliferují. V případě, že bakterie nejsou destruovány či uloženy v uzlinách, jsou odsud uvolňovány, což vede k bakteriémii. Organismy migrují do dalších lymforetikulárních orgánů (slezina, kostní dřeň, játra, testes). To je doprovázeno nakupením granulační tkáně a tvorbou mikroabscesů. Mezi příznaky onemocnění patří horečka, zimnice, pocení, únava, myalgie, svalová slabost a nechutenství. Často jsou postiženy také klouby. Brucelóza může být akutní nebo chronická. Fatální případy (0–3 %) jsou spojeny se vznikem endokarditidy.

Patogeneze[upravit | editovat zdroj]

Příznaky souvisejí s přítomností bakterií v organismu a objevují se po 2–4 týdnech (někdy až po 2 měsících) po expozici nákaze. Během pobytu ve fagolyzosomu, B. abortus uvolňuje 5'-guanosin a adenin, jež mohou inhibovat degranulaci peroxidázy, a tak zabraňuje svému zničení. Intracelulární setrvávání bakterií vyústí ve vznik granulačního ložiska a poškození tkáně hypersenzitivními reakcemi (většinou typu IV).

Diagnóza[upravit | editovat zdroj]

Diagnóza je založena na déletrvající přítomnosti vysoké, mnohdy undulující horečky, bolesti svalů, kloubů a epidemiologické anamnéze pacienta (kontakt se zvířaty atd.). V diagnóze se používá kultivace (vzorky krve, krví obohacená média) a sérologie (k následnému potvrzení diagnózy).

Prevence a léčba[upravit | editovat zdroj]

Léčí se obvykle kombinací antibiotik, např. doxycyklin s gentamicinem nebo streptomycinem, kotrimoxazol s gentamicinem.

Preventivní opatření jsou založena na tlumení nákazy u zvířat a dodržování veterinárně-hygienických zásad. Komerční vakcína pro člověka neexistuje.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • GILLESPIE, SH a KB BAMFORD. Medical Microbiology and Infection at a Glance. 1. vydání. London : Blackwell Science, 2000. ISBN 978-1405111737.
  • BERAN, GW a KB BAMFORD. Handbook of Zoonoses, Section A: Bacterial, Rickettsial, Chlamydial and Mycotic. 2. vydání. Florida : CRC Press, 1994. ISBN 978-0849332050.