Varle

Z WikiSkript

(přesměrováno z Testes)

Schéma / Popis: 1. septula testis 2. tubuli seminiferi contorti 3. lobulus testis 4. tubulus seminifer rectus 5. ductuli efferentes testis 6. rete testis
Semeník

Jedná se o párový orgán elipsoidního tvaru, který je uložen ve skrotu s rozměry 4–5 cm × 3–3,5 cm × 2,5 cm s hmotností 18–25 g. Levé varle je přibližně o 1 cm níže než pravé.

Rozlišujeme: extremitas superior, inferior; margo anterior, posterior; facies medialis, lateralis.

Je to složená tubulózní žláza, jejíž hlavní funkcí je produkce hormonů a spermií. Na povrchu žlázy se nachází silné vazivové pouzdro tunica albuginea, které z vnější strany překrývá tunica vaginalis testis (tvořena lamina visceralis tunicae vaginalis testis = epiorchium a lamina parietalis tunicae vaginalis testis = periorchium). Tunica albuginea je na dorzální straně ztluštělá a vytváří mediastinum testis, zároveň vysílá do vnitra testis vazivová septa, která ho rozdělují na lobuli testis.

V lobuli testis se nachází semenotvorné kanálky (tubuli seminiferi contorti) zanořené v řídkém kolagenním vazivu, které kromě nich obsahuje i krevní cévy, nervy a tzv. intersticiální Leydigovy buňky (produkce testosteronu).

Z tubuli seminiferi contorti jsou spermie odváděny do tubuli recti. Ty se spojují do rete testis, ze kterého vychází tubuli efferentes a ústí do ductus epididymis.

Tubuli seminiferi contorti[upravit | editovat zdroj]

Semenotvorné kanálky jsou vystlány zárodečným epitelem, konkrétně víceřadým vysokým cylindrickým. Hlavní funkcí těchto kanálků je tvorba spermií. Pod epitelem je bazální membrána (BM), myoidní buňky a fibroblasty – tyto struktury jsou uspořádány pod BM ve vrstvách.

Zárodečný epitel je tvořen dvěma typy buněk:

  • Sertoliho buňky:
    • podpora, regulace výživy a ochrana vyživujících se spermií (hematotestikulární bariéra – bariéra mezi kapilárami kanálků a jejich vnitřkem), parakrinní regulátor spermatogeneze;
    • fagocytóza reziduálních tělísek a poškozených buněk;
    • sekrece testikulární tekutiny;
    • endokrinní sekrece anti-Muleriánského hormonu, steroidy vážícího hormonu.
  • Pohlavní buňky:
    • vznikají z nich spermie na základě procesu zvaného spermatogeneze.
Spermatogeneze
Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Gametogeneze.

Prostory mezi kanálky jsou tvořeny buňkami: fibroblasty, mastocyty, makrofágy, dále řídkým kolagenním vazivem, ve kterém nalezneme nervy, cévy (s fenestrovanými kapilárami). Zároveň zde nalezneme Leydigovy buňky, ve kterých dochází pod vlivem luteinizačního hormonu k syntéze androgenů.

Odvodné cesty varlete[upravit | editovat zdroj]

Varle

Tubuli seminiferi recti[upravit | editovat zdroj]

Jedná se o koncové časti tubuli seminiferi contorti, které se spojují v rete testis. Jejich epitel je jednovrstevný isoprizmatický. V jejich průběhu postupně ubývají spermatogenní buňky.

Rete testis[upravit | editovat zdroj]

Síť tvořená anastomózujícími kanálky v mediastinum testis (corpus Highmori). Má stejnou morfologii jako tubuli recti a líší se pouze umístěním.

Ductuli efferentes testis[upravit | editovat zdroj]

Vytváří hlavu ductus epididymidis. Jedná se o systém 15–20 stočených kanálků. Mají hvězdicovité lumen s nepravidelným tvarem. Epitel je jednovrstevný a je tvořen dvěma typy buněk:

  • prizmatické buňky s kinociliemi resp. stereociliemi;
  • kubické buňky s mikroklky.

Testikulární tekutina[upravit | editovat zdroj]

Je tvořena Sertoliho buňkami a epitelem v rete testis. Nalezneme v ní bílkoviny, steroidy, ionty, vazebný protein, který je specifický pro testosteron.

Variace[upravit | editovat zdroj]

  • Monorchizmus
  • Anorchizmus
  • Polyorchizmus

Vznikají druhotným rozštěpením, defektem či zánikem orgánu.

Cévy a nervy[upravit | editovat zdroj]

Cévy[upravit | editovat zdroj]

A. testicularis, která odstupuje z aorta abdominalis v oblasti L2 (někdy z a. renalis), vstupuje do scrota ve funiculus spermaticus. Můžeme nalézt anastomózy s a. ductus deferentis (z a. iliaca interna), a. cremasterica (a. epigastrica inferior).

Krev se z varlete sbírá do plexus pampiniformis a pokračuje jako vv. testiculares a ty ústí do v. cava inferior(vpravo) a v. renalis(vlevo).

Lymfa se sbírá z oblasti mezi kanálky do sept a do tunica albuginea, kde se vytvoří 4–6 kolektorů, které postupují do nodi lumbales.

Nervy[upravit | editovat zdroj]

V plexus testicularis nalezneme sympatická vlákna z ganglion spermaticum (pri odstupe a. testicularis z aorty), parasympatické vlákna z sakrálneho parasympatika a somatosenzitivní a viscerosenzitivní vedou do segmentu Th10.

Descensus testium[upravit | editovat zdroj]

Varlata s nadvarlety vznikají v oblasti L1–L2, kde jsou překrytá peritoneem a ke stěně připojena mesorchiem. Ke kaudálnímu posunu v retroperitoneu dochází již ve 3. měsíci prenatálně a do skrota vstupují v 8.–10. lunárním měsíci.

Závady v sestupu[upravit | editovat zdroj]

  • Retentio testis, ke kterému dochází, pokud je varle zadrženo v sestupu. Výskyt asi 10 %. Varle nalezneme v břišní dutině, inguinální krajině, před symfýzou. V takovém varleti je narušena spermiogeneze a endokrinní činnost.
  • Ectopia testis je atypická poloha varlete, které je však normálně funkční. Příklady ektopie: inguinální kanál, hráz, trigonum femorale, pod kůží penisu. Vyskytuje se ve 2 ‰ případů.
  • Inversio testis znamená překlopení s následným atypickým postavením.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související stránky[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • KONRÁDOVÁ, Václava. Funkční histologie. H & H vydání. 2000. 291 stran s. ISBN 8086022803.


  • ČIHÁK, Radomír a Miloš GRIM. Anatomie. 2. upr. a dopl vydání. Praha : Grada Publishing, 2002. 470 s. sv. 2. ISBN 80-247-0143-X.