Chlupy a vlasy

Z WikiSkript

(přesměrováno z Chlupy)

Schematický průřez kůží

Chlupy a vlasy jsou vláknité keratizované struktury nacházející se po celém těle kromě palma manus, planta pedis, červeně rtů, labia minora, clitoris a glans penis.

Na povrchu těla je přibližně 60 chlupů na cm2. Vlasy jsou nejdelší chlupy na lidském těle, vyrůstají na vlasaté části hlavy v množství cca 600 vlasů na cm2. Charakter vlasu (barva a tloušťka) jsou rozdílné v závislosti na lokalizaci, rase a mohou se měnit dle věku a pohlaví.

  • Lanugo (chmýří) – fetální a terminální (chloupky), velusový vlas, terminální vlas;
  • pilli longi – vlasy kštice, vousy, chlupy podpaží, ohanbí a další ochlupení;
  • pilli breves – obočí, chloupky v nose, chloupky v ústí zevního zvukovodu.


Makroskopická struktura[upravit | editovat zdroj]

Chlup má dvě hlavní části, část volnou (scapus pilli) a část zanořenou do kůže, tzn. kořen (radix pilli). V hloubce končí ztluštěním, tzv. vlasovou cibulkoubulbus pilli se zárodečnou matrix. Do vlasové cibulky se zespodu noří část vazivové pochvy – vlasová papila, která obsahuje četné cévy.

Mikroskopická struktura[upravit | editovat zdroj]

Buňky vlasové cibulky obklopující vlasovou papilu jsou cylindrické, nasedají na dobře vyvinutou bazální laminu a jsou ekvivalentní buňkám stratum basale epidermismitoticky se dělí a jejich dceřiné buňky se dostávají do vyšších oblastí vlastního vlasu a jeho vnitřní epitelové pochvy. Další částí je dřeň vlasu (medulla pilli), kterou tvoří velké vakuolizované, neúplně keratizované buňky. Tyto buňky jsou lokalizované ve střední části bulbus pilli nad vlasovou papilou.

Poslední částí je kůra vlasu (cortex pilli), kterou tvoří buňky těsně obklopující centrální oblast bulbus pilli. Ty se diferencují na buňky vřetenovitého tvaru, keratinizují a zůstávají pevně spojené. Vrstva kubických buněk směrem dále k periferii bulbus pilli se postupně mění na buňky cylindrické, ve směru vertikální osy se oplošťují a úplně keratinizují. Ukládají se vzájemně svými konci přes sebe, takže jejich volné konce směřují apikálně ke konci volného vlasu, což připomíná uložení "tašek na střeše".

Melanocyty[upravit | editovat zdroj]

Melanocyty jsou buňky uložené mezi epitelovými buňkami na bazi bulbus pilli. Tyto buňky tvoří melanin a na jejich aktivitě závisí barva vlasu. Pigment je předávaný buňkám kůry a dřeně vlasu – stejným způsobem jako keratinocytům v epidermis.

Vlasový folikul[upravit | editovat zdroj]

Struktura vlasu

Je tvořen kořenem, který je obalený vnější a vnitřní epitelovou pochvou. Vnější epitelová pochva je vrstva buněk okolní kůže, která se zanořuje do dermis okolo kořene vlasu a jeho vnitřní epitelové pochvy.

Vnitřní epitelová pochva se diferencuje z okraje bulbus pilli a kompletně obaluje počáteční úsek radix pilli. Její buňky postupně degenerují a deskvamují (ztrácí se na úrovni, kde do vlasového folikulu ústí mazová žláza). Vnitřní epitelová pochva se skládá ze tří vrstev:

  • Kutikula pochvy – obdobná struktura jako kutikula vlasu, avšak volné konce směřují opačně, tedy směrem k bulbus pilli; buňky obou kutikul jsou do sebe zaklíněné a společně jsou posouvány apikálním směrem.
  • Huxleyova vrstva – 1–3 řady oploštělých kubických buněk, které mají v cytoplazmě výrazné eosinofilní trichohyalinové granule.
  • Henleyova vrstva – ploché epitelové buňky, které mají charakter stratum lucidum epidermis.

V okolí apikální oblasti folikulu se nachází plně vyvinutá epidermis, která se v hlubších partiích ztenčuje a nacházíme zde vrstvy odpovídající stratum germinativum epidermis. Buňky epidermis jsou velké světlé a bohaté na glykogen. Kolem vnější epitelové pochvy nacházíme vazivovou pochvu složenou z vnitřních cirkulárně a vnějších longitudinálně uspořádaných elementů vazivové tkáně, mezi oběma vrstvami se jsou uloženy kapiláry a nervová vlákna.

Po vypadnutí vlasu se na konci provazců buněk vnější epitelové pochvy vytvoří nový bulbus pilli, do této struktury vroste nově vytvořená vazivová papila s cévami a je zahájen růst nového vlasu.

Musculus arrector pilli[upravit | editovat zdroj]

Je svazek hladkých svalových buněk, který přemosťuje mazovou žlázu. Je připojený k vazivové pochvě a do stratum papillare corii a svou kontrakcí napřimuje vlas. Navíc ulehčuje vyprázdnění mazové žlázy a způsobuje depresi kůže v místě, kde je v dermis zakotvený („husí kůže)“.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • ŠTORK, Jiří, et al. Dermatovenerologie. 1. vydání. Praha : Galén, Karolinum, 2008. ISBN 978-80-7262-371-6.