Hurá!   WikiSkripta jsou v novém! Vzhled ale není jediná věc, která se změnila, pod kapotou je novinek mnohem víc. Pokud se chcete dozvědět více, nebo pokud vám něco nefunguje správně, podívejte se na podrobnosti.

Funkce kůže

Z WikiSkripta

(přesměrováno z Fyziologická činnost kůže)

Stavba kůže

Kůže je největší orgán lidského těla. U dospělého člověka má velikost 1,6–2 m², na kůži připadá 5–9 % tělesné hmotnosti. Tvoří ochranný kryt těla s mnoha důležitými vlastnostmi. Spolu s ostatními tkáněmi povrchu těla, tedy sliznicemi zažívacího, dýchacího, vylučovacího a rozmnožovacího ústrojí, je označována za integument a tvoří první linii obrany organismu před škodlivými vlivy prostředí.

Funkce kůže[upravit | editovat zdroj]

Funkce ochranná[upravit | editovat zdroj]

  • Mechanická bariéra.
  • Chemická bariéra – kůže je málo propustná pro vodu a látky v ní rozpuštěné. Kožní mazové žlázy produkují maz do vlasových folikulů. Maz se potom dostává na povrch, kde napomáhá udržet pro vodu nepropustné prostředí. Látky rozpustné v tucích pronikají kůží snáze.
  • Ochrana proti záření – elektromagnetické záření v pásmu 10–400 nm odpovídá záření UV. Takové záření může poškozovat buňky zárodečné vrstvy a buňky obranného systému kůže. Proti UV nás chrání melanin produkovaný melanocyty a distribuovaný do keratinocytů. Dále nás před UV chrání i urokanát v mazu (mění se cis na trans, trans-urokanát způsobuje imunosupresi); maz zvyšuje ochranu − po koupání či zvlhčení kůže se jeho efekt až 10x sníží.
  • Ochrana proti mikroorganizmům – pot i maz obsahují antibakteriální látky. Dále se ochrany proti mikroorganizmům účastní kyselé pH (4–6) a přítomnost saprofytických mikroorganizmů (rozkládají bílkoviny živočišných těl na amonné soli). V hlubších vrstvách kůže obranu zajišťují buňky Langerhansovy (dendritické buňky monocytové řady – imunitní systém kůže), Gransteinovy (antigen prezentující buňky), lymfocyty a makrofágy.

Funkce senzorická[upravit | editovat zdroj]

Kůže má obrovský receptivní povrch, a jejím prostřednictvím tak nepřetržitě komunikujeme se zevním prostředím pomocí receptorů dotyku, tlaku, vibrací, bolesti a teploty. Mezi významná kožní nervová zakončení patří receptory na:
Vnímání bolesti

Volná nervová zakončení.

Vnímání dotyku a tlaku

Recepčními orgány jsou mechanoreceptory. Reagují na deformace, ohnutí vlasu či chlupu. Receptory jsou buď volná, nebo opouzdřená nemyelinizovaná zakončení senzitivních vláken. Receptorový potenciál vzniká deformací cytoskeletu receptoru, což vede k otevření mechanicky řízených iontových kanálů – influxu Na+ a Ca2+ do buněk. To vede depolarizaci a vzniku akčního potenciálu. Vnímaní není shodné na celém povrchu těla. Nejcitlivější jsou konečky prstů a jazyk, rty, nos a čelo.

Vnímání tepla a chladu

Recepčními orgány jsou termoreceptory. Rozlišujeme receptory chladové a tepelné. V kůži je více chladových receptorů. Receptory reagují na teploty odlišné od teploty kůže. Chladové receptory reagují na teplotní rozmezí 25–35 °C. Tepelné receptory reagují na rozmezí 38–48 °C. Teploty vyšší než 45 °C jsou vnímany jako bolestivé.

Hluboké čití – propriocepce
  • Polohový smysl – informuje o vzájemné poloze částí těla a postavení kloubů.
  • Pohybový smysl – detekuje pohyb a rychlost pohybu.
  • Silový smysl – "měří" svalovou sílu a odpor.

Další funkce[upravit | editovat zdroj]

  • Metabolická – působením ultrafialového záření dochází ve stratum granulosum ke konverzi prekurzoru vitaminu D (7-dehydrocholesterol je přeměňován na cholekalciferol = vitamin D).
  • Termoregulační – změnami prokrvení kůže a tvorbou potu je regulována výměna tepla mezi organizmem a prostředím.
  • Termoizolační – kůže a podkožní tuková vrstva (o celkové hmotnosti až 20 kg) spolu tvoří termoizolační vrstvu lidského těla.
  • Resorpční – kůže resorbuje liposolubilní látky (rozpustné v tucích) obsažené v mastích.
  • Exkreční – v kůži jsou žlázy apokrinní a ekrinní. Apokrinní se vyskytují převážně v axille a perigenitální krajině a produkují chemické pachové signály. Ekrinní žlázy jsou pravé potní žlázy po celém těle.
  • Energetická a zásobní – podkožní tuk tvoří zásobu energie v závislosti na tělesné konstituci. Bílkoviny obsažené v kůži mohou také sloužit jako zdroj aminokyselin. Kůže je také zásobárnou cukrů, chloridů a vody.
  • Komunikační – prostřednictvím kůže také vyjadřujeme své emoce – je tedy součástí nonverbální komunikace.
  • Regenerační – epidermální kmenové buňky zajišťují nevyčerpatelnost kožních buněk. Mají schopnost neomezeného dělení, jsou uloženy v bazální vrstvě a umožňují tak neustálou obměnu a regeneraci pokožky.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • KITTNAR, Otomar, et al. Lékařská fyziologie. 1. vydání. Praha : Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3068-4.
  • PETROVICKÝ, Pavel, et al. Anatomie s topografií a klinickými aplikacemi. 1. vydání. Martin : Osveta, 2002. 542 s. sv. 3. ISBN 80-8063-048-8.