Cévy močopohlavního systému

Z WikiSkript

Cévní zásobení ledvin[upravit | editovat zdroj]

Aorta a její odstupující větve

Arterie[upravit | editovat zdroj]

Párová a. renalis odstupuje v úrovni L1–L2 z aorta abdominalis. Běží za vv. renales k hilu ledviny, kde se dělí v několik rr. anteriores a jeden zadní r. posterior. Tyto se dělí v segmentální větve. Bývá vytvořeno pět segmentálních větví a tedy i pět segmentů.

Segmentální větve vydávají 2–3 tepny lobární – aa. lobares. aa. lobares zásobí jeden lobus renalis. Ty se dělí na 2–3 aa. interlobares, které probíhají po bocích pyramid dřeně. Na hranici mezi kůrou a dření se aa. interlobares dichotomicky dělí na aa. arcuatae, které v pravém úhlu k původnímu průběhu tepny běží nad bazí pyramid dřeně.

Z aa. arcuatae odstupují kolmo do kůry aa. interlobulares, jež vydávají do kůry četné arteriolae glomerulares afferentes. Ty vstupují do Bowmanových váčků na jejich cévním pólu. V tom samém místě též vystupuje arteriola glomerularis efferens. Uvnitř Bowmanova pouzdra vytvoří arteriola afferens glomerulum – hustá síť kapilárních kliček.

Arteriolae efferentes glomerulů zevní vrstvy kůry vytvářejí hustou peritubulární síť kapilár kolem stočených kanálků nefronu. Z těchto kapilár se formují žilky ústící do vv. interlobulares.

Arteriolae efferentes juxtamedulárních glomerulů kůry jsou relativně silné a dlouhé. Vstupují do dřeně, ale ještě před tím se větví v 10–20 arteriolae rectae, které prochází dření k papilám, v těsném kontaktu s kanálky Henleových kliček. Tvoří peritubulární pleteně a směrem k papilám klesá počet arteriolae rectae.

Veny[upravit | editovat zdroj]

Venózní odtok z kůry ledviny začíná subkapsulárně uloženými drobnými žilkami, které odvádějí krev z povrchových partií kůry a pouzdra – vv. stellatae. Ty se hvězdicovitě sbíhají do vv. interlobulares, které probíhají se stejnojmennými tepénkami. Ze dřeně přicházejí venulae rectae, které opět odpovídají svým průběhem stejnojmenným arteriolám. Jak vv. interlobulares, tak i venulae rectae se vlévají do vv. arcuatae. Další uspořádání žil odpovídá uspořádání tepen.

Cévní zásobení ureterů[upravit | editovat zdroj]

Arterie[upravit | editovat zdroj]

Přicházejí jako rr. ureterici odstupující z blízkých tepen tzn. z aa. renales, aorta abdominalis, aa. testiculares, aa. iliacae, aa. vesicales inf. a aa. uterinae, resp. z aa. ductus deferentis. Rr. ureterici tvoří pod adventicii ureteru podélné anastomosy.

Veny[upravit | editovat zdroj]

Vény provází arterie a ústí do žilních kmenů, které jsou analogy kmenů tepenných.

Cévní zásobení močového měchýře[upravit | editovat zdroj]

Arterie[upravit | editovat zdroj]

Jsou větvemi a. iliaca interna. Apex a horní část corpus je zásoben aa. vesicales superiores, které jsou neobliterovanou počáteční částí aa. umbilicales. Dolní část corpus a fundus zásobují aa. vesicales inferiores. K těmto hlavním zdrojům se přidávají drobné větve z okolních cév (a. obturatoria, aa. rectales inferiores, a. uterina, resp. a. ductus deferentis). Cévy v adventicii probíhají vinutě z důvodu změn objemu močového měchýře.

Veny[upravit | editovat zdroj]

Žíly močového měchýře vytvářejí mohutnou pleteň, která je soustředěna při laterálních okrajích fundus vesicae – plexus venosus vesicalis. Pleteň je spojena s plexus rectalis, vaginalis, resp. prostaticus. Z této pleteně se vytváří jeden nebo více žilních kmenů, které odtékají do v. iliaca interna.

A. iliaca interna a její viscerální větve
V. iliaca interna
Cévní zásobení vaječníků, tub, uteru a vaginy

Cévní zásobení varlat[upravit | editovat zdroj]

Arterie[upravit | editovat zdroj]

Především jsou to aa. testiculares odstupující z břišní aorty v úrovni L2. Vzácně odstupují z aa. renales.

Veny[upravit | editovat zdroj]

Žíly provázejí arterie. Při hlavě nadvarlete se sbíhají v plexus pampiniformis, který běží s a. testicularis a ductus deferens. Při anulus inguinalis internus se obvykle redukují ve dvě vv. spermaticae, které se vlévají vpravo do v. cava inf. a vlevo do v. renalis.

Cévní zásobení prostaty[upravit | editovat zdroj]

Arterie[upravit | editovat zdroj]

Tepny prostaty přicházejí z různých zdrojů. Z dorsální strany přicházejí větve z a. rectalis media a z a. vesicalis inferior. Zpředu jsou větve z a. pudenda interna. Větve z pravé a levé strany neanastomozují, tudíž je uvnitř téměř avaskulární zóna.

Veny[upravit | editovat zdroj]

Žíly tvoří plexus venosus prostaticus, ze kterého je odváděna krev společně s krví z plexus vesicalis do v. iliaca interna.

Cévní zásobení penisu[upravit | editovat zdroj]

Arterie[upravit | editovat zdroj]

Tepny obalů při radix penis přicházejí z aa. pudendae externae (z a. femoralis). Převážná část obalů je zásobena z aa. pudendae internae. Kůži a podkoží zásobují aa. dorsales penis, jejichž koncové úseky vstupují do glans penis.

Corpora cavernosa penis zásobují aa. profundae penis (z aa. pudendae internae). Vstupují do crus penis, probíhají středem corpora cavernosa a distálně vstupují do glans penis. Cestou z nich vybíhají četné aa. helicinae do trabekul kavernózních těles. Bulbus penis zásobuje a. bulbi penis a do corpus spongiosum penis vstupují aa. urethrales.

Veny[upravit | editovat zdroj]

V podkoží se sbíhají do v. dorsalis penis superficialis, která bývá párová, a buď přímo, nebo přes vv. pudendae externae ústí do v. femoralis, nebo do v. saphena magna.

Z kavernózních těles prostupují drobnými otvůrky v tunica albuginea drobné vv. cavernosae, které se po obvodu penisu spojují ve vv. circumflexae, vstupují na dorsální straně do nepárové v. dorsalis penis profunda. v. profunda penis probíhá pod lig. suspensorium penis do plexus prostaticus.

Cévní zásobení vaječníků, tub, uteru a vaginy[upravit | editovat zdroj]

Arterie[upravit | editovat zdroj]

Arterie ovaria přicházejí ze dvou zdrojů: z abdominální aorty přichází a. ovarica, která přichází k hilu ovaria v lig. suspenzorium ovarii. Z a. uterina příchází k hilu ovaria v peritoneální řase, lig. ovarii proprium, ramus ovaricus, který s a. ovarica vytváří arkádu.

Tepny tuba uterina přicházejí z anastomózy r. tubarius a. ovaricae a r. tubarius a. uterinae.

Dělohu zásobuje a. uterina, větev z předního kmene a. iliaca int. Probíhá ve spodině plica lata uteri k hrdlu děložnímu. Při cervix vydává a. vaginalis a sama probíhá vlnitě k rohům děložním. Tam se dělí na r. tubarius a r. ovaricus. Větve a. uterina probíhají svalovinou uteru také vinutě a nazývají se aa. helicinae.

Vagina je zásobena z r. vaginalis z a. uterina, z a. rectalis media a z a. pudenda interna.

Veny[upravit | editovat zdroj]

Veny ovaria jsou stejnojmenné jako tepny a přicházejí s nimi. v. ovarica vlevo ústí do v. renalis a vpravo do v. cava inf. Žíly tuby přicházejí s tepnami a odvádějí krev do obou oblastí.

Žíly dělohy vytvářejí mohutnou pleteň při jejích hranách – plexus venosus uteri. Pleteň souvisí s pleteněmi žil kolem vaginy, močového měchýře a rekta. Z plexus uterinus pak krev odtéká do v. iliaca interna několika vv. uterinae.

Kolem vaginy se vytvoří žilní pleteň, plexus venosus vaginalis, který souvisí s děložním plexem, čímž vzniká plexus uterovaginalis. Odtok jde do v. iliaca interna a do v. pudenda interna.

Cévní zásobení zevních ženských orgánů[upravit | editovat zdroj]

Je obdobné jako u homologických orgánů muže.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • PETROVICKÝ, Pavel, et al. Anatomie s topografií a klinickými aplikacemi : Orgány a cévy. 1. vydání. Martin : Osveta, 2001. 560 s. sv. 2. ISBN 80-8063-046-1.
  • ČIHÁK, Radomír a Miloš GRIM. Anatomie 3. 2., upr. a dopl vydání. Praha : Grada, 2004. 673 s. sv. 3. ISBN 80-247-1132-X.