Divertikulární nemoc

Z WikiSkript
Mnohočetné divertikly sigmoidea

Divertikl je výchlipka stěny trávící trubice různé velikosti. Divertikly mohou být pravé, kdy se vychlipuje celá stěna, a nepravé, kdy se vychlipuje pouze sliznice.

Divertikly jícnu[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Divertikly jícnu.

Divertikly tračníku[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Převážně jsou nepravé, lokalizované v aborální části tlustého střeva. Pokud jsou mnohočetné, hovoříme o divertikulóze. V 90 % jde o divertikulózu prostou, kdy onemocnění nepůsobí žádné klinické obtíže a může být náhodným nálezem. Jako divertikulární nemoc se označuje divertikulóza provázená zřetelnou symptomatologíí, často podobnou dráždivému tračníku.

Etiologie a patogeneze[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Nález divertiklů je pravděpodobně častější u osob, které konzumují potravu s malým podílem nestravitelných zbytků. Pro vypuzení málo objemné stolice je třeba větších kontrakcí střevní svaloviny, dochází k segmentaci a vytvoření uzavřených prostor s velkým intraluminárním tlakem. Sliznice se vyklene v místech menšího odporu, zřejmě anatomicky predisponovaných (snad vstupy cév nebo prostory mezi svazky svaloviny).

Patologický nález[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Nepravé divertikly se nalézají nejčastěji v sigmoideu a dále v sestupném tračníku, nikdy nejsou v rektu. Přibývají s věkem.

Pravé divertikly jsou vzácnější a jsou spíše v pravém (vzestupném) tračníku.

Klinický obraz[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

V 90 % nejsou divertikly zdrojem obtíží. Pokud se projeví, hovoříme o divertikulární nemoci.

Projevy mohou připomínat dráždivý tračník

Dále se může vyskytnout "bolestivý hypersegmentační syndrom" – intenzivní bolesti v levém dolním kvadrantu.

Komplikace[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Divertikulitida – zánět při retenci stolice v divertiklu a dekubitálních změnách vedoucích k poruše mikrocirkulace a bakterální invazi. Následně může dojít k mikro- či makro- perforaci. Toto se může projevit podobně jako zánět apendixubolest, horečka, leukocytóza. Možný je vznik píštělí (kolovezikální a kolovaginální). Krvácení obvykle nebývá velkého rozsahu.

Diagnostika[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Užitečná je irigoskopie pro celkový přehled počtu a velikosti divertiklů,
  • endoskopie pomůže odhalit zánět.

Terapie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Úprava stravy,
  • při zánětu možno ATB – předtím zvážit chirurgickou intervenci,
  • indikace pro operaci: perforace, ileus, vznik píštěle.


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • KLENER, Pavel. Vnitřní lékařství. 3. vydání. Praha : Galén : Karolinum, 2006. s. 607 - 608. ISBN 80-246-1252-6.