Hurá!   WikiSkripta jsou v novém! Vzhled ale není jediná věc, která se změnila, pod kapotou je novinek mnohem víc. Pokud se chcete dozvědět více, nebo pokud vám něco nefunguje správně, podívejte se na podrobnosti.

Embolizace portální žíly

Z WikiSkripta

Změněno.png

Embolizace (větví) portální žíly je radiologická intervenční procedura, která se provádí před plánovanými resekcemi jaterního parenchymu většího rozsahu[1]. Cílem embolizace porty vedoucí krev do části jater je postupná atrofie této části jater a naopak hypertrofie zbylého parenchymu. Tato metoda slouží k tomu, aby se po rozsáhlé resekci jater zabránilo tomu, aby se pacient dostal do jaterního selhání.[2]

Fyziologický podklad výkonu[upravit | editovat zdroj]

Jedinečnou vlastností jaterního parenchymu je jeho regenerace. Buňky dovedou zvýšit svůj počet i velikost. Většina nutričních látek je do jater přiváděna portální žilou (a ne cestou a. hepatica). Proto je pro tento výkon volena právě porta. Kýžené hypertrofie lze dosáhnout za 2−4 týdny od intervenčního výkonu[2]. Pro zajištění metabolické funkce jater stačí 25 % (u zdravého jedince) až 40 % jaterní tkáně (u postižených jater – steatóza…)[1]. Nejrychleji játra rostou během prvních dvou týdnů po výkonu, pak se růst zpomaluje[2].

Indikace k výkonu[upravit | editovat zdroj]

K embolizaci porty jsou indikováni pacienti plánovaní k resekci jater většího rozsahu, kde je předpokládáno, že zbude méně funkční jaterní tkáně, a ta by nemusela stačit potřebám metabolismu (→ jaterní selhání). Jde o extenzivní resekce jako pravostranná/levostranná lobektomie nebo rozšířená lobektomie. Jedná se o pacienty postižené:

  • primárním maligním nádorem jater;
  • metastázami do jater − synchronní i metachronní (především kolorektálního karcinomu, dále nádoru prsu nebo Grawitzova tumoru);
  • Klatskinovým tumorem (hilový nádor extrahepatálních žlučovodů).[1]
Portal vein pre TX.JPG

Kontraindikace výkonu[upravit | editovat zdroj]

Absolutní kontraindikace se shodují s kontraindikacemi operačních výkonů. Relativní kontraindikace jsou kontraindikace intervenčně radiologické (krvácivé poruchy a podobně). [2]

U metastatických postižení jater je nezbytně nutné před embolizací porty vyloučit metastázy ve zbylé části jater[1]. Bylo dokázáno, že pokud se ve zbylém parenchymu nějaká metáza nachází, tak po centralizací portální krve právě sem dojde k rychlejšímu růstu metastázy[2].

Nutná předchozí vyšetření[upravit | editovat zdroj]

Kromě běžných interních vyšetření je nezbytné[2]:

  • CT (nebo MRI) − které zmapuje postižení jater (které jaterní segmenty jsou postiženy → ty bude třeba embolizovat, vyloučit metastatické postižení zbylého parenchymu);
  • CT angio (nebo MRI) pro ozřejmění portálního řečiště před embolizací;
  • CT volumometrie − pro odhadnutí budoucí reziduální kapacity jater[1].

Vlastní provedení[upravit | editovat zdroj]

Embolizace se provádí perkutánně podobně jako PTC. Pod RTG kontrolou se v lokální anestezii provede incize kůže v 10.–11. mezižebří ve střední axilární čáře a zavedeme jehlu hluboko do jaterního parenchymu (porta se napichuje intrahepatálně!). Aby se zjistilo, že je jehla v portální žíle, vstřikuje se postupně při pohybu kontrastní látka. Poté se zavede jehlou tenký vodič a po něm kovová kanyla a dilatátor s vodičem. Pomocí kontrastní látky se ozřejmí větve porty pro jednotlivé jaterní segmenty. Vlastní embolizace se provádí pomocí želatinové pěny, kovových spirál nebo speciálních látek. Ty se vždy aplikují od periferie centrálně a zároveň se balónkem hlídá, aby embolizační hmota neunikla mimo požadovanou lokalizaci.[2]

Po výkonu je nutné krytí širokospektrými ATB.

Komplikace[upravit | editovat zdroj]

  • Pneumothorax;
  • napíchnutí arterie;
  • vznik píštěle mezi žlučovody a žilním řečištěm;
  • další běžné operační komplikace.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. a b c d e VISOKAI, Vladimír. Chirurgická léčba u kolorektálního karcinomu jaterních metastáz [přednáška k předmětu chirurgie-předstátnicová stáž, obor chirurgie, 1. LF UK Univerzita Karlova v Praze]. Praha. 2011-10-12. 
  2. a b c d e f g VISOKAI, Vladimír a Ludmila LIPSKÁ, et al. Recidiva kolorektálního karcinomu : Komplexní přístup z pohledu chirurga. 1. vydání. Praha : Grada, 2009. 456 s. s. 174-180. ISBN 978-80-247-3026-4.