Embolizace portální žíly

Z WikiSkript
Změněno.png

Embolizace (větví) portální žíly je radiologická intervenční procedura, která se provádí před plánovanými resekcemi jaterního parenchymu většího rozsahu[1]. Cílem embolizace porty vedoucí krev do části jater je postupná atrofie této části jater a naopak hypertrofie zbylého parenchymu. Tato metoda slouží k tomu, aby se po rozsáhlé resekci jater zabránilo tomu, aby se pacient dostal do jaterního selhání.[2]

Fyziologický podklad výkonu[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Jedinečnou vlastností jaterního parenchymu je jeho regenerace. Buňky dovedou zvýšit svůj počet i velikost. Většina nutričních látek je do jater přiváděna portální žilou (a ne cestou a. hepatica). Proto je pro tento výkon volena právě porta. Kýžené hypertrofie lze dosáhnout za 2−4 týdny od intervenčního výkonu[2]. Pro zajištění metabolické funkce jater stačí 25 % (u zdravého jedince) až 40 % jaterní tkáně (u postižených jater – steatóza…)[1]. Nejrychleji játra rostou během prvních dvou týdnů po výkonu, pak se růst zpomaluje[2].

Indikace k výkonu[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

K embolizaci porty jsou indikováni pacienti plánovaní k resekci jater většího rozsahu, kde je předpokládáno, že zbude méně funkční jaterní tkáně, a ta by nemusela stačit potřebám metabolismu (→ jaterní selhání). Jde o extenzivní resekce jako pravostranná/levostranná lobektomie nebo rozšířená lobektomie. Jedná se o pacienty postižené:

  • primárním maligním nádorem jater;
  • metastázami do jater − synchronní i metachronní (především kolorektálního karcinomu, dále nádoru prsu nebo Grawitzova tumoru);
  • Klatskinovým tumorem (hilový nádor extrahepatálních žlučovodů).[1]
Portal vein pre TX.JPG

Kontraindikace výkonu[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Absolutní kontraindikace se shodují s kontraindikacemi operačních výkonů. Relativní kontraindikace jsou kontraindikace intervenčně radiologické (krvácivé poruchy a podobně). [2]

U metastatických postižení jater je nezbytně nutné před embolizací porty vyloučit metastázy ve zbylé části jater[1]. Bylo dokázáno, že pokud se ve zbylém parenchymu nějaká metáza nachází, tak po centralizací portální krve právě sem dojde k rychlejšímu růstu metastázy[2].

Nutná předchozí vyšetření[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Kromě běžných interních vyšetření je nezbytné[2]:

  • CT (nebo MRI) − které zmapuje postižení jater (které jaterní segmenty jsou postiženy → ty bude třeba embolizovat, vyloučit metastatické postižení zbylého parenchymu);
  • CT angio (nebo MRI) pro ozřejmění portálního řečiště před embolizací;
  • CT volumometrie − pro odhadnutí budoucí reziduální kapacity jater[1].

Vlastní provedení[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Embolizace se provádí perkutánně podobně jako PTC. Pod RTG kontrolou se v lokální anestezii provede incize kůže v 10.–11. mezižebří ve střední axilární čáře a zavedeme jehlu hluboko do jaterního parenchymu (porta se napichuje intrahepatálně!). Aby se zjistilo, že je jehla v portální žíle, vstřikuje se postupně při pohybu kontrastní látka. Poté se zavede jehlou tenký vodič a po něm kovová kanyla a dilatátor s vodičem. Pomocí kontrastní látky se ozřejmí větve porty pro jednotlivé jaterní segmenty. Vlastní embolizace se provádí pomocí želatinové pěny, kovových spirál nebo speciálních látek. Ty se vždy aplikují od periferie centrálně a zároveň se balónkem hlídá, aby embolizační hmota neunikla mimo požadovanou lokalizaci.[2]

Po výkonu je nutné krytí širokospektrými ATB.

Komplikace[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Pneumothorax;
  • napíchnutí arterie;
  • vznik píštěle mezi žlučovody a žilním řečištěm;
  • další běžné operační komplikace.


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. a b c d e VISOKAI, Vladimír. Chirurgická léčba u kolorektálního karcinomu jaterních metastáz [přednáška k předmětu chirurgie-předstátnicová stáž, obor chirurgie, 1. LF UK Univerzita Karlova v Praze]. Praha. 2011-10-12. 
  2. a b c d e f g VISOKAI, Vladimír a Ludmila LIPSKÁ, et al. Recidiva kolorektálního karcinomu : Komplexní přístup z pohledu chirurga. 1. vydání. Praha : Grada, 2009. 456 s. s. 174-180. ISBN 978-80-247-3026-4.