Jaterní selhání

From WikiSkripta

Jaterní selhání je stav, při němž játra přestávají plnit své funkce. Je charakterizováno zvýšenou hladinou jaterních enzymů, poruchou srážlivosti krve či encefalopatií. Rozlišujeme akutní a chronické selhání.

  • Akutní jaterní selhání – život ohrožující selhání jaterních funkcí (syntetických, biotransformačních) vzniklé do 8 týdnů od prvních projevů, hlavním rysem je jaterní encefalopatie.
  • Chronické jaterní selhání – postupný rozvoj příznaků.

Příčiny[edit | edit source]

Příčinou jaterního selhání je masivní nekróza hepatocytů. Mezi nejčastější stavy vedoucí k akutnímu jaternímu selhání patří:

  1. virová hepatitida (tzv. fulminantní) – zvláště VHA, VHB;
  2. autoimunitní hepatitida,
  3. intoxikace léky (paracetamol, halothan) nebo toxickými látkami (otrava houbami, drogy – extáze);
  4. metabolické poruchy (Wilsonova choroba, Reyův syndrom);
  5. venostáza (akutní Buddův-Chiariho syndrom, šok, P selhání).

Příčinou chronického jaterního selhání je cirhosa jater (nejčastěji alkoholická), jaterní nádory a metastázy do jater

Ikterus

Klinické projevy[edit | edit source]

Diagnostika[edit | edit source]

Léčba[edit | edit source]

Odkazy[edit | edit source]

Externí odkazy[edit | edit source]

Související články[edit | edit source]

Reference[edit | edit source]