Jaterní selhání

Jaterní selhání je stav, při němž játra přestávají plnit své funkce. Je charakterizováno zvýšenou hladinou jaterních enzymů, poruchou srážlivosti krve či encefalopatií. Rozlišujeme akutní a chronické selhání.

Akutní jaterní selhání – život ohrožující selhání jaterních funkcí (syntetických, biotransformačních) vzniklé do 8 týdnů od prvních projevů, hlavním rysem je jaterní encefalopatie.
Chronické jaterní selhání – postupný rozvoj příznaků.

Příčiny[edit | edit source]

Příčinou jaterního selhání je masivní nekróza hepatocytů. Mezi nejčastější stavy vedoucí k akutnímu jaternímu selhání patří:

virová hepatitida (tzv. fulminantní) – zvláště VHA, VHB;
autoimunitní hepatitida,
intoxikace léky (paracetamol, halothan) nebo toxickými látkami (otrava houbami, drogy – extáze);
metabolické poruchy (Wilsonova choroba, Reyův syndrom);
venostáza (akutní Buddův-Chiariho syndrom, šok, P selhání).

Příčinou chronického jaterního selhání je cirhosa jater (nejčastěji alkoholická), jaterní nádory a metastázy do jater

Ikterus

Chronické jaterní selhání - příčiny - YouTube video

Klinické projevy[edit | edit source]

Neurčité příznaky (nevolnost, slabost, nausea, bolesti břicha, …), později ikterus, krvácivé projevy, infekční komplikace, metabolické komplikace (poruchy ABR a elektrolytů, hypoglykemie);
klinicky rozhodující známkou jaterního selhání je kvalitativní i kvantitativní porucha vědomí – jaterní encefalopatie a mozkový edém (vasogenní i cytotoxický – hlavní příčina smrti u ALF).
Chronické jaterní selhání se projevuje pomalejším nástupem jaterní encefalopatie s typickým třesem a rozvojem portální hypertenze.

Diagnostika[edit | edit source]

Laboratorní vyšetření – hyperbilirubinemie, ↑ AST a ALT, prodloužení PT, hypoglykemie, hyperamonemie.
Zobrazovací metody – na CT edém mozku, nejlépe monitorovat nitrolební tlak (ICP).

Léčba[edit | edit source]

Kauzální možná pouze u otravy paracetamolem (N-acetylcysteinem), u otravy muchomůrkou zelenou se podává aktivní uhlí, provádí se forsírovaná diuréza a podává se silibilin a G-PNC;
širokospektrá ATB;
léčba koagulopatie – mražená plasma (náhrada koagulačních faktorů), vitamin K;
antiulcerózní léky;
úprava vnitřního prostředí;
léčba hypoglykemie – infuze glukózy;
léčba jaterní encefalopatie (dieta, laktulóza, ATB);
léčba mozkového edému – zvýšená poloha hlavy, diuretika (manitol, furosemid), řízená hyperventilace, barbituráty;
léčba arytmií (vznikají vlivem poruch ABR), případná hypotenze se léčí katecholaminy;
léčba renálního selhání – vysazení nefrotoxických léků, kontinuální eliminační metody;
u těžkého jaterního selhání možná pouze transplantace jater.