Intoxikace paracetamolem
Paracetamol je jedno z nejrozšířenějších analgetik − antipyretik (Paralen®). Acetanilidový derivát obsažený v paracetamolu se biotransformuje v játrech cytochromem P450 na vysoce hepatotoxický N-acetyl-p-benzochinonimin, který je v terapeutických dávkách ihned inaktivován glutathionem. Když se glutathion vyčerpá, hepatocyty jsou poškozovány a vznikají centrizonální nekrózy. Podobná biotransformace probíhá v ledvinách → také nekrózy a poškození ledvin.
Toxicita
Již dávka vyšší než 140 mg/kg (70 kg člověk − 20 tablet Paralenu 500® = hepatotoxická dávka) je toxická, méně citlivé jsou děti (nemají tak funkční cytochrom P450), více citliví jsou alkoholici, pacienti na antiepilepticích.
Klinický obraz
Mezi časné příznaky patří nauzea, zvracení, typická je latence od požití (2−3 dny), kdy dochází k hepatorenálnímu stádiu – příznaky selhání jater a ledvin, encefalopatie, vzestup protrombinového času, metabolická acidóza, smrt.
Léčba
Výplach žaludku do 1 hodiny od požití, podáme aktivní uhlí do 4 hodin po požití, antidotum − N-acetylcystein úvodní dávka 140-150 mg/kg, pokračující dávka 70 mg/kg, dávkování se liší podle času od intoxikace a způsobu podání.[1] Indikací k podání N-acetyl-cysteinu je podezření na pozření nebo hodnota paracetamolu v plazmě 200 mg/l a více za 2 h po požití, účinná je i hemoperfuze.
Odkazy
Související články
Zdroj
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 24.02.2010]. <http://jirben.wz.cz>.
Reference
- ↑ HODIS, Jiří. Nová fakta o paracetamolu , rizika předávkování, intoxikace a jejich zvládání. Praktické lékárenství [online]. 2015, roč. 11, vol. 3, s. 90-92, dostupné také z <https://www.praktickelekarenstvi.cz/pdfs/lek/2015/03/03.pdf>. ISSN 1803-5329.
Použitá literatura
- PELCLOVÁ, Daniela. Nemoci z povolání a intoxikace. 2. vydání. Praha : Karolinum, 2006. 207 s. ISBN 80-246-1183-X.
