Abúzus alkoholu
Abúzus alkoholu | |
Alcohol intoxication | |
Pít či nepít? | |
Rizikové faktory | tolerance, genetické faktory |
---|---|
Klasifikace a odkazy | |
MKN | akutní intoxikace, závislost: F10.0, intoxikace ve smyslu otravy: T51 |
MeSH ID | D000435 |
MedlinePlus | 002644 |
Medscape | 812411 |
Pojem alkoholismus (nadměrné požívání alkoholu v důsledku závislosti) byl poprvé užit r. 1849, ale až o sto let později začal být považován za medicínský problém. Alkohol je metabolizován na acetaldehyd, který je pro buňky toxický a způsobuje somatická poškození, která se mohou týkat všech orgánů. V psychiatrii rozdělujeme problémy související s abúzem alkoholu na dvě skupiny:
- poruchy spojené s přímým účinkem alkoholu na CNS,
- poruchy související s abúzem – návykové chování.
Vliv na psychické funkce je dán změnami v metabolismu neurotransmiterů v CNS (především dopaminu a noradrenalinu). Alkohol způsobuje útlum dopaminergní, serotoninergní a taurinergní aktivity. Inhibiční účinek GABA je rovněž potlačen. Aktivita glutamátu, kalciových kanálů a počet NMDA-receptorů se zvyšuje, čímž dochází k přílišné stimulaci noradrenergního, opioidového a cholinergního systému.
Klasifikace[edit | edit source]
Nejčastěji užíváme MKN-10: F10. Dále je možné použít typologii závislosti na alkoholu podle Jellinka:
- typ α – problémové pití, používané k potlačení a odstranění tenze, úzkosti či depresí, často pití o samotě,
- typ β – příležitostný abúzus, časté pití ve společnosti,
- typ γ – anglosaský typ – preference piva a destilátů, poruchy kontroly pití, nárůst tolerance, progrese konzumace,
- typ δ – románský typ – preferují víno, chronická konzumace, udržují si určitou hladinku, bez výrazných projevů opilosti,
- typ ε – epizodický abúzus – dipsomanie, kvartální pití, s obdobími abstinence.
Akutní intoxikace[edit | edit source]
Při prosté "opilosti" dochází na počátku ke stimulaci, psychomotorické excitaci, mnohomluvnosti, ke snížení zábran atd. Později nastupuje fáze útlumu, únavy, somnolence a spánku, v nejhorším případě může nastat bezvědomí a smrt. Stádia opilosti:
- do 2 g/kg: excitační stádium, lehká opilost,
- následuje: hypnotické stádium – opilost středního stupně,
- více než 2 g/kg: narkotické stádium,
- nad 3 g/kg: intoxikace.
Patologická intoxikace[edit | edit source]
Jde o náhle vzniklou patickou reakci na požitý alkohol. Začíná záhy po vypití již malého množství alkoholu. Mezi hlavní příznaky patří kvalitativní porucha vědomí, nepochopitelné jednání, poruchy emocí (strach), vnímání i myšlení, často těžká agresivita. Obvykle končí spánkem. Pacient má amnézii.
Škodlivé užívání[edit | edit source]
O škodlivém užívání mluvíme v případě, že spotřeba alkoholu vede k poškození zdraví. Tento stav obvykle předchází závislost. Pokud má pacient některé z níže uvedených příznaků, měl by lékař pomyslet na možný problém pacienta s pitím alkoholu:
- často chronické gastrointestinální obtíže: dysfagie, průjmy, varixy, hepatopatie,
- endokrinní systém: pseudocushing, poškození pankreatu, avitaminózy, poruchy krvetvorby, impotence,
- FAS = fetální alkoholový syndrom,
- FAE (fetální alkoholový efekt): jen poruchy intelektu,
- poškození orgánů kardiovaskulárního systému: kardiomyopatie, hypertenze,
- nervový systém: polyneuropatie, mozková atrofie, epilepsie,
- deficit thiaminu = Wernickeho encefalopatie: obrna okohybných svalů, poruchy rovnováhy, ataxie, zmatenost,
- oslabení imunity,
- laboratoř: stoupá ALT, AST, GMT, CDT.
Závislost na alkoholu[edit | edit source]
V závislost na alkolholu přechází onemocnění většinou nenápadně. Postupně se objevují příznaky:
- změny v myšlení a chování,
- alkoholové obrany: adaptační mechanismus, na konflikty reaguje pitím, racionalizuje si pití alkoholu,
- změna tolerance: ranní doušky,
- okénka = palimpsesty: výpadky paměti způsobené požitím alkoholu.
Alkoholový odvykací stav[edit | edit source]
K alkoholovému odvykacímu stavu dojde po několika hodinách či dnech po přerušení konzumace, s maximální intenzitou druhý den. Pozorujeme ho u osob s dlouhodobým a intenzivním abúzem. Mezi typické příznaky patří:
- třes rukou,
- pocení,
- úzkost,
- psychomotorický neklid,
- halucinace, iluze,
- nauzea, zvracení,
- bolesti hlavy,
- tachykardie,
- poruchy spánku.
Tento stav obvykle odeznívá během 4–5 dnů. Někdy může být komplikován deliriem tremens, což je závažný stav s vysokou mortalitou, poruchou vědomí a kognice, s halucinacemi, bludy, dezorientací, křečemi a inverzí spánku. Pacient může být hypoglykemický a spěje k metabolickému rozvratu. Pokud se tyto komplikace objeví během alkoholového excesu, mluvíme o intoxikačním deliriu.
Psychotické poruchy (alkoholové psychózy)[edit | edit source]
Jako následek chronického abúzu alkoholu se mohou objevit některé psychotické poruchy:
- alkoholová halucinóza – trvalá přítomnost halucinací po snížení množství alkoholu v krvi,
- amnestický syndrom – chronické zhoršení krátkodobé paměti,
- alkoholová demence,
- Korsakovova psychóza,
- alkoholová epilepsie.
Komorbidity[edit | edit source]
Závislost na alkoholu je často spojena s poruchami spánku, anxiózně-depresivními stavy a s afektivní poruchou (duální diagnóza).
Průběh a prognóza[edit | edit source]
Vzhledem k tomu, že není možné dosáhnout kontrolovaného užívání, je abstinence základní podmínkou léčby.
Odkazy[edit | edit source]
Související články[edit | edit source]
- Odvykací stav u závislosti na alkoholu a jeho léčba
- Léčba závislosti na alkoholu
- Alkohol tester
- Intoxikace alkoholy
- Jaterní encefalopatie
Externí odkazy[edit | edit source]
Převzato z[edit | edit source]
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 2009]. <http://jirben.wz.cz>.
Použitá literatura[edit | edit source]
- RABOCH, Jiří a Petr ZVOLSKÝ, et al. Psychiatrie. první vydání. Praha : Galén, 2001. 622 s. s. 193–200. ISBN 80-7262-140-8.