Fixní můstek

Z WikiSkript

Fixní můstek je pevná náhrada umožňující dentální přenos žvýkacího tlaku přes pilíře ohraničující defekt, nebo zbylé zuby v oblouku.

Indikace a kontraindikace[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Indikace[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Sanace mezer v zubním oblouku, které se staly mastikační, fonační nebo estetickou závadou (defekty I. třídy).
  • Profylaxe chrupu postiženého parodontitidou, kdy působí na zbylé zuby jako dlaha.

Kontraindikace[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Nedostatek kvalitních pilířových zubů.
  • Špatný biologický faktor pilířů.
  • Nevhodné anatomické podmínky (široké nebo úzké mezery, velké defekty alveolárního výběžku).
  • Nezhojené extrakční rány.

Části můstku[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Můstek.
Sedmičlenný můstek se třemi mezičleny.
  1. Pilířové konstrukce (různé typy korunkových náhrad, inleje, onleje, částečné korunky).
  2. Mezičleny = tělo (nahrazují chybějící zuby).
  3. Spoje.

Pilířové konstrukce[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • pevné kotvení můstku k pilířovým zubům
  • jejich retence závislá na tvaru preparovaného pahýlu a na ploše naléhájící na pahýl
  • náhrady - celoplášťové korunky, částečné, inleje, onleje

Mezičleny[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Modelace mezičlenů se liší podle lokalizace v zubním oblouku:

Modifikace mezičlenů (vzhledem ke sliznici alveolu)[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. Sedlové (plošný těsný kontakt) – konkávní.
    • Dobrá estetika,
    • těsný kontakt brání retenci potravy a fonetickým problémům,
    • dochází ale k adhezi plaku, který nelze z konkávní plochy odstranit a následně tak vznikají zánětlivé změny až ulcerace,
    • indikovaný jen u snímatelných můstků.
  2. Redukované sedlové.
    • Plošný kontakt s alveolární sliznicí je menší,
    • mají stejné nedostatky jako mezičleny sedlové a navíc může docházet k retenci potravy a k fonetickým problémům.
  3. Dotykové – tangenciální (lineární maloplošný kontakt) – konvexní.
    • Vhodné díky dostatečné hygieně, ale vzhledem k estetice a fonaci mají své nedostatky – v místech kde chybí mezizubní papily vznikají mezery a pacienti si stěžují na syčení vzduchu a pronikání sliny (lze řešit silikonovou gingivální epitézou).
  4. Bezkontaktní – proplachovací.
    • Nedotýkají se alveolární sliznice,
    • nahrazují pouze žvýkací plošky,
    • indikace: v distálním úseku dolní čelisti a u dostatečně vysokých pilířů.
  5. Kónické – pontopinové (zanořené).
    • Mají schopnost zabránit kolapsu extrakční rány a remodelaci alveolu do tvaru přirozeného zubního krčku,
    • jsou zanořeny do extrakční rány, kde často dochází k zánětům sliznice a resorpci alveolární kosti,
    • přípustné u fixních imediátních provizorií.
  6. Oválné – konvexní.
    • Redukovaný plošný dotyk,
    • z hlediska hygieny a estetiky nejvhodnější,
    • podmínkou je dostatek prostoru a odpovídající konfigurace alveolu (někdy možno upravit plastikou alveolu, remodelací extrakční rány pomocí imediátního kónického mezičlenu).

Spoje[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Musí být dostatečně silné pro zajištění pevnosti a rigidity,
  • při modelaci je důležité respektovat výšku a tvar mezizubní papily pro zajištění dostatečné hygieny.

Preparace[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Dle typu korunkových náhrad.

CAVE!!! Důležitá je paralelita!

Dlouhodobá prognóza[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Je vázána na pilířové zuby,
  • funkčnost můstku bývá 15 až 20 let,
  • omezená životnost je dána malhygienou pacienta, chybnou preparací lékaře, nekorektní prací zubního technika atd.


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • KRŇOULOVÁ, Jana a Hana HUBÁLKOVÁ. Fixní zubní náhrady. 1. vydání. Praha : Quintessenz, 2002. 0 s. ISBN 80-902118-9-5.