Genetické mapy a jejich význam

Z WikiSkript
  • Fyzikální mapa (fyzická) - absolutní hodnoty pozice genových lokusů v bp (páry bází).
  • Genetická mapa - relativní pozice genového lokusu podle frekvence rekombinací.
    • využívá vazby;
    • v cM (centiMorgany);
    • 1cM = 1% pravděpodobnost, že dojde k rekombinaci.

Převod genetické mapy na fyzikální[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • potíže s převodem genetické mapy na fyzikální:
    1. mezi bp a cM není lineární vztah;
    2. četnost rekombinací i variabilita této četnosti je větší u žen;
    3. centromery jsou "rekombinační pouště" - k rekombinacím tu dochází velmi zřídka;
    4. směrem k telomerám četnost rekombinací stoupá;
    5. horká místa pro rekombinaci jsou pseudoautozomální oblasti na obou koncích Y a X chromosomů.
  • na internetu jsou k dispozici 3 celogenomové genetické mapy

Tříbodový pokus[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Tříbodový pokus: Máme lokus A, B a C. Známe pozici lokusů A a C. Chceme zjistit B. Pokud se B nachází mezi A a C, pak k rekombinaci mezi A a B dochází s pravděpodobností x, k rekombinaci mezi B a C s pravděpodobností y. Pravděpodobnost dvojité rekombinace (tj. mezi A a B i mezi B a C) je podstatně nižší a je rovna součinu pravděpodobností x a y. Správné pořadí lokusů A, B a C tedy stanovíme pomocí dvojitých rekombinantů, kterých musí být nejméně.

Genetické mapy nás informují o pravděpodobnosti rekombinace - díky tomu můžeme přesněji odhadnout výsledky analýz, které využívají vazbu:

  1. nepřímá DNA diagnostika;
  2. vazebná nerovnováha;
  3. selekční vymetení, selekce na pozadí = genetický drift.
      • Selekční vymetení = pokud vznikne nějaký náhodný znak, který je preferován, pak okolí lokusu jeho genu se přenáší ve vazbě s ním, dokud nedojde k rekombinaci. Okolí tohoto lokusu je tedy také nepřímo preferováno.
      • Selekce na pozadí = pokud proti určité alele lokusu probíhá selekce, pak postihuje i okolí tohoto lokusu, protože to je s ním ve vazbě.

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • OTOVÁ, Berta, et al. Lékařská biologie a genetika I. díl. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2008. 123 s. ISBN 978-80-246-1594-3.