Hepatoprotektiva

Z WikiSkript


Hepatoprotektiva jsou látky s regeneračním a protektivním účinkem na jaterní buňky. Obecně jsou dobře dostupná i v komerčních lékárnách a řada z nich je k dostání bez lékařského předpisu. Mimoto patří mezi často předepisovaná léčiva. Preventivní podávání hepatoprotektiv není pro zdravou populaci nezbytné. Řada těchto sloučenin je obsažena např. v ovoci, zelenině, jedlých řasách či houbách. Obecným doporučením by mělo tedy být snažit se jíst co nejpestřeji[1].

Indikace hepatoprotektiv[upravit | editovat zdroj]

Vvyužívají se obecně při jaterní poškození s různou etiologií[2]. Mezi nejčastější patří chronický alkoholismus, jaterní záněty či předávkování hepatotoxickými látkami[3]. Lze je podat i pacientům se zvýšenými hodnotami aminotransferáz, u nichž neznáme příčinu jejich elevace[4].

Příklady hepatoprotektivních látek[upravit | editovat zdroj]

Silibinin[upravit | editovat zdroj]

Blokuje transportní systém buňky a snižuje rozsah nekrózy. Má rovněž regenerační účinek a stimuluje RNA polymerázu. Je obsažen v semenech rostliny zvané ostropestřec mariánský a lze ho ve formě sypaného čaje volně zakoupit. Je oblíbeným čajem u lidí s poškozenými játry, neboť signifikantně snižuje hladinu aminotransferáz a stabilizuje poškozenou metabolickou funkci hepatocytu. Bylo zjištěno, že biodostupnější injekční formy silibininu byly schopné ochránit játra i před tak silně hepatotoxickými látkami, jako je faloidin a amanitin (alkaloidy muchomůrky zelené). Nevýhodou silibininu je jeho nízká biodostupnost a proto se nepatrně vstřebává z GITu. Biodostupnost lze podpořit (až 10krát) současným podáváním s fosfatidylcholinem. Při otravě amatoxiny podáváme 20mg/kg/den i.v. po 3–5 dní.

Silymarin[upravit | editovat zdroj]

Má menší hepatoprotektivní efekt než výše zmíněný silibinin. Je rovněž obsažen v semenech ostropestřce mariánského.

Ostropestřec mariánský navržený v Bing.

Fosfatidylcholin (lecithin)[upravit | editovat zdroj]

Je nejvýznamnější fosfolipid, jenž je odvozen od kyseliny fosfatidové, na jejíž fosfátovou skupinu je navázán cholin. Je extrémně důležitý pro tvorbu dvojvrstvé biologické membrány. Logika podávání je podmíněna tím, že jestliže podáme substrát (= fosfatidylcholin) pro tvorbu membrány poškozeným játrům, může se tento inkorporovat do nově proliferujích buněk a urychlit tak regeneraci jater. Podávání fosfatidylcholinu provází jistá kontroverze, neboť nebylo při studiích prokázáno signifikantní urychlení regenerace jater. Je tudíž možné, že se jedná o pouhý placebo efekt. Nicméně i přesto je hojně podáván pacientům s jaterním poškozením. V ČR je volně dostupný i bez lékařského předpisu pod názvem ESSENTIALE FORTE. Obvykle se podávají 1–2 tobolky 3x denně.

N-acetylcystein[upravit | editovat zdroj]

Dominantní hepatoprotektivum či spíše antidotum při předávkování paracetamolem. Hlavní metabolit paracetamolu se při předávkování hromadí v jaterních buňkách a vyčerpá tím zásoby glutathionu, se kterým konjuguje. Metabolit v excesu pak poškozuje hepatocyt a dochází k nekróze a akutnímu jaternímu selhání. N-acetylcystein udržuje nebo doplňuje glutathion v hepatocytu. Podává se do 8–10 hodin po otravě výhradně intravenózně 150 mg/kg, i.v, díky nízké biodostupnosti v GITu a nepříjemné chuti.

Kyselina ursodeoxycholová[upravit | editovat zdroj]

Jde o sekundární žlučovou kyselinu volně přítomnou v lidské žluči. V ČR je dostupná pod názvem Ursosan. Více informací naleznete v článku Kyselina ursodeoxycholová.

Metadoxin[upravit | editovat zdroj]

Lék, který není v ČR registrován, ale je používán některými státy při léčbě akutní alkoholové intoxikace, chronického alkoholismu a jaterního poškození. Metadoxin je schopen zvyšovat hladinu acetaldehydehydrogenázy a zvyšovat tak clearance alkoholu močí. Rovněž zvyšuje hladinu glutathionu, čímž brání lipoperoxidaci membrán. Snižuje i fibroprodukci v játrech snížením hladiny TNF-α a inhibicí Itových buněk. Molekulárně-biologickými mechanismy zastavuje diferenciaci preadipocytů na adipocyty a tím je schopen bránit rozvoji steatózy jater. Obvyklé dávkování je intravenózně 300 až 500 mg 3krát denně po dobu 3 měsíců.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. MADRIGAL-SANTILLÁN, Eduardo. Review of natural products with hepatoprotective effects. World Journal of Gastroenterology. 2014, roč. 40, vol. 20, s. 14787, ISSN 1007-9327. DOI: 10.3748/wjg.v20.i40.14787.
  2. DELGADO-MONTEMAYOR, C.. Models of hepatoprotective activity assessment. Medicina Universitaria. 2015, roč. 17, vol. 69, s. 222-228, ISSN 2530-0709. DOI: 10.1016/j.rmu.2015.10.002.
  3. POLYAK, Stephen J.. Identification of hepatoprotective flavonolignans from silymarin. The Proceedings of the National Academy of Sciences. 2010, roč. 107, vol. 13, s. 5995-5999, ISSN 0027-8424. DOI: 10.1073/pnas.0914009107.
  4. LI, XX. Hepatoprotective Effect of Oyster Peptide on Alcohol-Induced Liver Disease in Mice. Journal of Physiology and Biochemistry. 2018, roč. 75, vol. 1, s. 29-37, ISSN 1138-7548. DOI: 10.1007/s13105-018-0647-8.


Související články[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

  • BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 24.02.2010]. <http://jirben.wz.cz>.