Antidota při intoxikacích

Z WikiSkript
Metylénová modř
Metylénová modř

Charakteristika antidot[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Antidota tvoří skupinu látek vážících se na noxu, inaktivují ji nebo ruší její toxický účinek.
  • Existují jen pro některé noxy, mají specifický účinek.
  • Účinek je větší tím, čím dříve se podají, ale indikace podání nejsou jednotné (např. u BZD až při komatu, u opiátů při depresi dechu), nebo až po požití toxické dávky (např. u paracetamolu, olova).
  • Většina antidot není registrována (malá poptávka), Ministerstvo zdravotnictví (MZ) udílí výjimku z registrace, antidota dováží firma Phoenix.

Intoxikace[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Toxická látka Antidotum
amanita phalloides silibin, N-acetylcystein
opiáty naloxon
atropin fysostigmin
benzodiazepiny flumazenil
digitalis antidigitalisová globulin
glykoly ethanol, fomepizol
heparin protaminsulfát
karbamáty atropin
kumariny vitamin K
kyanidy amylium nitrosum, hydroxycobalamin, thiosíran sodný
methemoglobinizující látky metylenová modř
methanol ethanol
olovo EDTA, DMSA
organofosfáty atropin, oximy
paracetamol N-acetylcystein


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zdroj[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 24.02.2010]. <http://jirben.wz.cz>.

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • PELCLOVÁ, Daniela. Nemoci z povolání a intoxikace. 2. vydání. Praha : Karolinum, 2006. 207 s. ISBN 80-246-1183-X.