CBRNE

Z WikiSkript

Název CBRNE (anglická zkratka Chemical, Biological, Radio-logical, Nuclear, Explosive) zahrnuje problematiku ochrany jedince i společnosti před nebezpečnými látkami a škodlivinami. Nebezpečí těchto látek se může projevit při haváriích, teroristických útocích nebo válečných konfliktech. Tento článek je zaměřen na první kontakt zdravotnických pracovníků(IZS) s CBRNE látkami a následnou reakci záchranného systému.

Problematika CBRNE je multioborová a rozsah opatření se řídí druhem poškození (radiační havárie, epidemie, havárie cisterny převážející chemické látky, výbuch), velikostí zasažené oblasti a počtem zasažených.

Identifikace události nemusí být jasná od počátku. Je nutné zvažovat:

  • místo (zásahy v průmyslových provozech, prostorech kanalizace, čistírně odpadních vod, v laboratorních a chemických provozech či ve skladovacích a zemědělských zařízeních. K teroristickému útoku může dojít ve veřejných budovách a budovách vládních institucí)
  • okolnosti (dopravní nehody při přepravě nebezpečných látek, výbuch ve veřejném prostoru, náhlý výskyt většího množství osob se stejnými či podobnými příznaky. Rozvoj zdravotních obtíží u zasahujících. Cestovatelská anamnéza u infekčních onemocnění)


Při podezření na použití CBRNE je nutné aktivovat celý IZS a použít masky a ochranné obleky. Pokud k podezření došlo až při kontaktu s pacientem, je nutné ihned podat na ZOS (dispečink) situační zprávu (popis situace, počet zraněných, pozice MU, problémy a rizika, posily). Při riziku kontaminace pacienta je vhodné ho před naložením do vozu svléknout, oblečení uložit do neprodyšného obalu a vzdálit se z vnitřní (nebezpečné) zóny.

Poznámky k chemickým noxám[upravit | editovat zdroj]

K úniku toxických látek může dojít jednak při chemických haváriích, ale rovněž při požárech v závislosti na druhu hořícího matriálu, teplotě hoření a kyslíkové bilanci hoření (čím méně kyslíku – nedokonalé spalování – tím toxičtější vznikají zplodiny). Při požárech vzniká nejčastěji oxid uhelnatý, metanol, aldehydy, chlorovodík, kyanovodík, amoniak, fenol nebo aceton.

Příznaky hromadné otravy blokátory cholinesterázy (například sarin, novičok): dušnost, spojená s hojným výtokem slin, zvracení, pocení, odchod moči a stolice, třes, křeče, bradykardie V roce 1995 byl proveden chemický útok na tokijské metro plynem sarin (12 mrtvých, 999 hospitalizovaných, 4643 ambulantně ošetřených).

Značení nebezpečných látek[upravit | editovat zdroj]

Systémů značení je více, obecně se jedná o obrázek v kosočtverci (diamond) s upřesňujícími informacemi, nebo číselným kódem. Současný platný systém GSH je zaváděn od 90 let 20. století. Starší systém používá obdobné piktogramy v oranžovém poli.

Kemlerův kód 33 pro vysoce hořlavou látku

Při přepravě látek je v Evropě používán tzv. Kemlerův kód, oranžová tabulka s horním řádkem charakterizujícím chování látky. Dolní kód označuje přepravovanou látku. Podle ADR (Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí) musí být vozidla označeny kódem a piktogramy.

Poznámky k biologickým noxám[upravit | editovat zdroj]

Biologické ohrožení představují infekce šířící se spontánně, případně jejich zneužití či havárie v laboratoři. Lze sem započíst i přírodní jedy. Vysoce nakažlivé nemoci (VNN) jsou charakteristické vysokou smrtností a nakažlivostí a omezenými léčebnými možnostmi. Podezření na VNN je u pacientů s cestovatelskou anamnézou – např pobyt v západní a střední Africe a v zemích jihovýchodní a východní Asie. Příznaky zahrnují:

  • náhlý nástup horečky
  • intenzivní slabost
  • bolesti svalů, hlavy
  • průjem
  • zvracení
  • vyrážka
  • netraumatické vnitřní nebo zevní krvácení.

Poznámky k radiačním noxám[upravit | editovat zdroj]

Radioaktivita působí na dělící se buňky. Nejhůře poškozené je střevo, tvorba krve a cévy. Zvracení a nauzea je časná známka poškození. Nástup zvracení za méně než 30 min po ozáření naznačuje letální dávku, nástup po déle než dvou hodinách je projevem pomalého rozvoje nemoci z ozáření - především útlumu krvetvorby. Podle dávky dochází i k přímému poškození kůže. V rámci prvotního ošetření je nutné zaznamenat detailně čas nástupu prodromálních příznaků a jejich charakter, aby bylo možné odhadnout dávku a správně nastavit léčbu.

Radioaktivita rovněž poškozuje genetický kód a zvyšuje pravděpodobnost vzniku nádorů. Tyto účinky se mohou projevit i při nízkých dávkách.

Poznámky k výbuchům[upravit | editovat zdroj]

Při výbuchu vzniká soubor poranění, tzv Blast syndrom. V případě úmyslných, kriminálních či teroristických činů v souvislosti s výbušninami je nutné mít na paměti riziko sekundárních útoků směřujících na složky IZS.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

E-Learning ZZSHMP

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]