Blast syndrom

Z WikiSkript

Blast syndrom je syndrom (soubor příznaků) vznikající při explozi. Jedná se o poranění vznikající působením tlakové/rázové vlny na lidský organismus. Podstatou výbuchu je prudká přeměna energie (chemické, jaderné, apod.), která vede k prudkému růstu teploty a tlaku plynu v místě exploze a k expanzi zplodin výbuchu do okolí.

Poranění[upravit | editovat zdroj]

Energie rázové vlny se při šíření uvolňuje vždy, když prochází rozhraním, na němž se mění akustická impedance. Typicky tedy na rozhraní měkká tkáň – vzduch, nebo měkká tkáň – kost. Rozsah poranění závisí na intenzitě a době působení.

Primární poranění
  • Způsobena lokálně působící tlakovou vlnou (plyn, tekutina, pevná látka).
  • Vznikají nejčastěji, je-li osoba blízko zdroje exploze (nášlapná mina).
  • Dochází především k poranění orgánů, jež obsahují vzduch - nejprve se projeví poraněné střední ucho, pak plíce (kontuze, krvácení, poškození alveolů), střevo (zde se může poranění projevit až po několika hodinách)
  • Traumatizován je též mozek.
  • Pro primární poranění je charakteristická absence zevních poranění, tudíž jsou často nerozpoznána nebo podceněna závažnost a rozsah zranění.
Sekundární
  • Svou úlohu zde hrají zbytky předmětů, jež jsou výbuchem odmrštěny do okolí.
  • Patří sem penetrující a perforující traumata s viditelným krvácením nebo s krvácením do vnitřních orgánů. Prezence šrapnelů výrazně komplikuje ošetření.
Terciární
  • Jedná se o poranění až do rozsahu amputací, vznikající prudkým nárazem vzduchu či nárazem lidského těla proti překážce. Často doprovázena penetrujícími poraněními.
Nepřímá
  • Vznikající v jiné souvislosti (např. zřícení staveb, ušlapání davem), popáleniny, crush syndrom.

Závislost na vzdálenosti od epicentra[upravit | editovat zdroj]

Exploze jaderné zbraně
  1. epicentrum – devastující, ztrátová, smrtelná poranění
  2. primární zóna – tlaková vlna působící na střední ucho či plíce
  • v otevřeném prostoru se rázová vlna šíří sféricky, odráží se od země a od stojících objektů; přetlak je následován vlnou podtlaku a rychlou normalizací tlakových poměrů
  • v uzavřeném prostoru se tlaková vlna odráží a přetlak trvá déle, zvětšuje se podíl primárních poranění; naopak vlivem překážek (např. sedadla v autobusu) klesá podíl střepinových poranění
  • immersion blast syndrome (šíření tlakové vlny v kapalině)
    • především kontuze břicha s rupturami kliček, kontuze očních bulbů
  • solid blast syndrome (šíření tlakové vlny v pevném prostředí)
    • vícečetné zlomeniny končetin (u těch, kdo v okamžiku výbuchu stáli), pánve a páteře (u těch, kdo seděli)

Poranění jednotlivých orgánů[upravit | editovat zdroj]

Poškození svalstva následkem výbuchu
  1. ucho – perforace bubínku s případným poškozením sluchu
  2. plíce – ruptura alveolokapilární membrány provázená krvácením a vzduchovou embolizací do tepen mozku a srdce; výjimečným nálezem není ani emfyzém či pneumotorax
  3. srdce – zranění může být následně provázeno poruchami srdečního rytmu
  4. GIT – kontuze až perforace stěny střevní
  5. končetinyamputace periferních částí končetin
  6. svalstvo - rozdrcením se rozvíjí crush syndrom a následná rhabdomyolýza

Ošetření poraněných při explozi[upravit | editovat zdroj]

  • chirurgická léčba – tam, kde je indikována (zlomeniny, ruptury střeva atd.)
  • jinak postup konzervativní

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • JANOVSKÝ, B. a D MAKOVIČKA. Protivýbuchová ochrana staveb : Šíření a útlum vzdušných rázových vln [online]. [cit. 2011-02-09]. <http://pvoch.cvut.cz/ke_stazeni/>.
  • ZEMAN, Miroslav, et al. Chirurgická propedeutika. 2. vydání. Praha : Grada, 2000. 524 s. ISBN 80-7169-705-2.