Infiltrující karcinom mammy (preparát)

Z WikiSkript

Přehledné zobrazení
Přehledné zobrazení
Zvětšení
Zvětšení
Detail
Detail


Histologie[upravit | editovat zdroj]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Mamma nonlactans (preparát).
Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Mamma lactans (preparát).

Příčina[upravit | editovat zdroj]

Rozmanitá etiologie:

Patogeneze[upravit | editovat zdroj]

viz etiologie

Makroskopie[upravit | editovat zdroj]

Typický karcinom prsu tvoří neostrý cípatý uzel velikosti 1–několik cm, tuhé konzistence, nebolestivý. Pokud je uložen mělce ve žláze, dochází k fixaci a vtažení kůže, pokud je v blízkosti dvorce, dochází k retrakci bradavky. Charakteristický vzhled tohoto nádoru na řezu (podoba račích klepet).

Mikroskopie[upravit | editovat zdroj]

Existují 2 základní typy karcinomu prsu - duktální (90 %) a lobulární (5–10 %). Podle toho, zda invadují přes bazální membránu vývodů, resp. lalůčků, jsou rozlišovány karcinomy in situ a invazivní. Pro duktální karcinom in situ je charakteristický růst ve formě drobných hnízd a buněčných pruhů, buňky jeví tendenci k tvorbě žlázových formací (buněčné "kroužky" či "prstýnky" s centrálním luminem). Na periferii je nádor buněčně bohatší (zde je také největší proliferační aktivita), než v centru, kde je zjizvený a hyalinizovaný (pokud tento vzhled převládá, je tento typ nádoru označován jako scirhotický karcinom – scirhus).

Diferenciální diagnostika[upravit | editovat zdroj]

Cystický adenom, duktální papilom, fibroadenom, phyllodes nádor...

Prognóza a komplikace[upravit | editovat zdroj]

Karcinom prsu metastazuje především lymfogenně (do uzlin - většinou axilárních, méně často do parasternálních), hematogenně až v pozdějších stádiích (po překonání obranné bariéry představované uzlinami) - do plic, jater, kostní dřeně, mozku. Karcinom prsu patří mezi tzv. hormonálně dependentní nádory – t.j. rychlost jejich růstu je závislá na hladině estrogenů v krvi, proto v rámci terapie je prováděna oboustranná ovarektomie a jsou podávány antiestrogenní léky (např. Tamoxifen). Úroveň hormonální závislosti lze zjistit vyšetřením hormonálních receptorů v nádoru – buď biochemicky (v minulosti) či imunohistochemicky (nyní).

Prognóza je závislá zejména na stupni diferenciace nádoru, expresi receptorů ve smyslu – čím více receptorů, tím lepší prognóza a na velikosti, resp. stupni pokročilosti nádoru (tzv. stage).

Výskyt[upravit | editovat zdroj]

Představuje nejčastější zhoubný nádor žen v ČR, incidence stále stoupá. Nejzávažnější riziko je věk (od 30 let výskyt stoupá, nad 45 let představují 85 % nádorů). Mezi rizikové faktory patří:

  1. délka expozice estrogenům – brzká menarché, pozdní menopauza, nuliparita;
  2. jiná onemocnění prsu;
  3. účinky ionizujícího záření – i mamografie;
  4. obezita, zvýšený příjem tuků a nedostatek pohybu;
  5. vliv kouření, chemických látek, hormonální antikoncepce nebyl jednoznačně doložen.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • POVÝŠIL, Ctibor, Ivo ŠTEINER a Jan BARTONÍČEK, et al. Speciální patologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. 430 s. ISBN 978-807262-494-2.
  • BRYCHTOVÁ, Svetlana a Alice HLOBILKOVÁ. Histopatologický atlas. 1. vydání. Praha : Grada, 2008. 112 s. ISBN 978-80-247-1650-3.