Játra/Anatomie jater

Játra mají tvar trojrozměrného trojúhelníku s dlouhou přeponou z dolní pravé strany na horní levou stranu. U dospělého člověka váží průměrně kolem 1,5 kg a proteče jimi 1,5 l krve/min. Jsou uložena pod pravou částí klenby brániční a svým koncem zasahují přes levou mediální část bránice. Viscerální plochou naléhají na břišní orgány (výrazné otisky), svou horní částí jsou srostlá s bránicí.

• facies diaphragmatica – část jater přiložená k bránici;
• facies visceralis – dolní část jater obrácená k břišním orgánům.

Tyto plochy vpředu odděluje ostrá margo inferior, vzadu přechází viscerální část v diaphragmatickou bez ostré hranice.

Peritoneum vytváří téměř na celé ploše jater lesklý povlak – tunica serosa. Pouze na diafragmatické ploše kde přechází f. diaphragmatica v f. visceralis je area nuda, která není serosou povlečena.

Syntopie jater a žlučníku

Serosa je pomocí tela subserosa připojena k tunica fibrosa (capsula Glissoni), což je pevný a neposunlivý povlak jaterní tkáně. Tunica souvisí s vazivem a cévami uvnitř jater.

Játra jsou rozdělena, podobně jako plíce, v laloky:

• lobus dexter – největší jaterní lalok umístěný napravo;
• lobus sinister – menší a plochý levý lalok;
• lobus quadratus – čtverhranný lalok vpředu mezi pravým a levým lalokem, viditelný zejména na facies visceralis;
• lobus caudatus – ocasatý lalok vzadu mezi pravým a levým lalokem.

Facies visceralis

Uložení orgánů v dutině břišní

Zejména na této straně jsou vidět sagitální jaterní rýhy – levá a pravá a mezi nimi rýha příčná. Oddělují laloky a lze si je představit jako písmeno H. Příčná vkleslina je nazývána porta hepatis, která obsahuje:

• vstupující a. hepatica propria (vpředu vlevo) a v. portae (vzadu);
• vystupující ductus hepaticus dexter et sinister (pravý a levý žlučovod), ten se spojuje v ductus hepaticus communis (vpředu vpravo).

Mezi další důležité útvary na této straně patří fossa vesicae biliaris (uložení žlučníku) při pravém boku lobus quadratus, kde se skladuje a upravuje žluč. Posledním výrazným útvarem je sulcus venae cavae laterálně od lobus caudatus, kde probíhá vena cava inferior. Dolní dutá žíla má buď příčný proužek z lig. venae cavae, nebo je zcela obklopena jaterní tkání.

Facies visceralis

Poloha a projekce jater

Játra jsou uložena v brániční klenbě, dotýkají se přitom:

• na pravém laloku s nadledvinou, ledvinou, dvanáctníkem a s flexura coli dextra;
• na levém laloku s jícnem a žaludkem.

Orgány zanechávají na f. visceralis příslušné otisky.

Facies diaphragmatica (pohled zeshora)

Z porta hepatis odstupuje dvojitý list peritonea jako omentum minus, ten pokračuje na pars abdominis oesophagi a curvatura minor žaludku. Končí na začátku duodena v lig. hepatoduodenale.

Játra se promítají v regio hypochondriaca dextra (chrupavky dolních žeber napravo). Margo inferior začíná na okraji pravého žeberního oblouku a pokračuje do medioklavikulární čáry (okraj za 8. žebrem). Odtud postupuje šikmo doleva vzhůru (prostředkem vzdálenosti mezi proc. xiphoideus a pupkem) a končí za okrajem levého žeberního oblouku, přibližně kolem středu vzdálenosti okraje sterna a levé medioklavikulární čáry.

Fixace jater

Na fixaci jater se podílí několik mechanismů. Jsou to:

• Lig. teres hepatis – zbytek po pupeční žíle, vychází z lig. falciforme; fixuje játra k přední stěně břišní.
• Vena cava inferior – závěs jater na VCI pomocí ligamentum venae cavae je důležitým „fixátorem“ jater.
• Spojení s bránicí v rozsahu area nuda – s bránicí je spojena část jater, jež se latinsky označuje jako pars affixa hepatis.
• Poloha útrob – na fixaci jater se podílí i orgány uložené pod játry, játra se o tyto orgány „opírají“.
• Nitrobřišní tlak
• Určitý význam má i atmosférický tlak ukládající játra do brániční klenby. Může se porušit otevřením břišní dutiny.