Korotkovova metoda

Z WikiSkript

Korotkovova metoda (uváděna také jako Auskultační metoda) je nepřímá metoda měření krevního tlaku. Při této metoda se používá tonometr, skládající se z gumové manžety, nafukovacího vaku a manometru, a fonendoskop. Fonendoskopem se poté poslouchá tep na arteria radialis, kterou nalezneme v kubitální jamce.

Postup Korotkovovy metody[upravit | editovat zdroj]

  1. Gumovou manžetu tonometru nasadíme zhruba na polovinu paže.
  2. Nafoukneme ji pomocí nafukovacího vaku tonometru.
  3. Položíme konec fonendoskopu do místa kubitální jamky.
  4. Upouštíme vzduch nafukovacího vaku gumové manžety.
  5. Posloucháme jednotlivé ozvy vydávající proudící krev.

Korotkovovy fenomény[upravit | editovat zdroj]

Korotkovovy fenomény jsou šelesty, které vznikají v důsledku turbulentního proudění krve po upuštění manžety. První z těchto fenoménů je slyšitelný, když se systolický tlak a tlak krve v arteria radialis vyrovnají. Poslední Korotkovův fenomén slyšíme jakmile tlak v manžetě klesne pod diastolický tlak a krev znovu začne nepřerušovaně proudit (laminární proudění).

Korotkovy fenomény mají několik fází:

  • Fáze 1 = systolický tlak. První jasný tón, který ve fonendoskopu slyšíme. Objeví se také hmatný puls.
  • Fáze 2 – nyní jsou tóny tlumenější a delší než byly dříve.
  • Fáze 3 – v této chvíli tóny dosahují svého maxima hlasitosti. Ze všech fázi jsou zde nejhlasitější a nejostřejší.
  • Fáze 4 – tóny se znovu zeslabují, začínají být měkčí a méně zřetelné.
  • Fáze 5 = diastolický tlak. Dochází k úplnému vymizení tónů.


Z výše uvedených fází si můžeme odvodit, že při měření krevního tlaku Korotkovovou metodou se využije a poznamená pouze fáze 1 a 5. Toto tvrzení však není zcela správné. Při fázi 4 se mohou tóny natolik zeslabit, že může být zaměněna s fází 5. Týká se to zejména měření u osob s hyperkinetickou cirkulací a vysokým minutovým objemem (můžeme slyšet i tóny, které dosahují téměř nuly).

Místo fáze 5 se zapisuje hodnota diastolického tlaku fáze 4 u těhotných žen, dětí do 13 let, při měření krevního tlaku po dynamické zátěži, u do této doby neléčené tyreotoxikózy, u arteriovenózní píštěle a hemodynamicky významné aortální insuficience.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]


Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]


Zdroje[upravit | editovat zdroj]

MAXDORF, S.R.O.,, et al. Velký lékařský slovník : Korotkovův fenomén [online]. PhDr. Zdeňka Juránková, ©1998-2019. Poslední revize 1998-2019, [cit. 2019-01-04]. <http://lekarske.slovniky.cz/lexikon-pojem/korotkovuv-fenomen-1>.

AS.MUDR. PIŤHOVÁ, Pavlína. Propedeutika : Metody měření krevního tlaku [online]. MUDr. Ondřej Hloch, [cit. 2019-01-04]. <http://new.propedeutika.cz/?p=477>.

DOC. MUDR.NĚMCOVÁ, CSC, Helena. Přehledové články : Měření krevního tlaku [online]. Interní Med. 2006; 9: 396–400., ©2006. Poslední revize 2007, [cit. 2019-01-04]. <https://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2007/01/02.pdf>.

HARTMANN – RICO A.S.,, et al. Encyklopedie pojmů : Auskultační metoda [online]. HARTMANN – RICO a.s., ©2019. Poslední revize 2019, [cit. 2011-01-04]. <https://www.tlakomery.cz/encyklopedie-krevniho-tlaku/auskultacni-metoda-0>.