Antiparkinsonika

(přesměrováno z Levodopa)

Dopaminergní látky

Levodopa (L-DOPA)

Prekurzor dopaminu, doplňuje dopamin v bazálních gangliích. Dopamin nepřestupuje přes hematoencefalickou bariéru a po i.v. podání nemá centrální terapeutický účinek.

Prekurzor dopaminu, levodopa, do mozku proniká a tam je dekarboxylován na dopamin, což působí léčebně.

Levodopa se podává p.o., biologický poločas je krátký, okolo 2 hodin. To vede ke kolísání hladin, denní dávka se proto podává většinou rozděleně na 3–4 a někdy i více dílů. Bohužel pouze 1–3 % podané levodopy pronikne do mozku nezměněno, zatímco zbytek je metabolizován extracerebrálně, převážně dekarboxylací na dopamin.

Jestliže levodopu podáme s periferními inhibitory dopa-dekarboxylázy (DD), které nepronikají přes hematoencefalickou bariéru, je její metabolismus na periférii snížen a větší podíl podané látky je k dispozici pro přestup do mozku. Současné podání periferního inhibitoru DD snižuje denní potřebu levodopy na 1/4. Snížení tvorby dopaminu v periférii nežádoucí účinky v GIT a kardiovaskulárním systému. Levodopa se proto častěji než samotná podává s těmito periferními inhibitory DD., tj. karbidopou nebo benserazidem.

Schema terapeutického ovlivnění parkinsonismu.
Stalevo® (kombinace: levodopa, karbidoba, entakapon)

Levodopa může zlepšit klinické projevy parkinsonismu, ale je zvláště účinná při mírnění bradykineze a z ní plynoucích obtíží v denní životě. Účinek na třes je méně výrazný. Levodopa výrazně zlepšuje kvalitu života nemocných a snižuje i úmrtnost na PN. Na počátku léčby okolo 80 % nemocných reaguje příznivě na podání levodopy, po 3–4 letech léčby se často pozoruje pozvolný pokles účinku.

Nežádoucí účinky – časné

  • GIT: Jestliže se levodopa podá na začátku bez inhibitorů DD, vyvolá nauzeu a zvracení asi v 80 %.
  • KVS: Arytmie, tyto nejsou příliš časté, připisují se zvýšené tvorbě katecholaminů na periférii. Kombinace s inhibitory DD se jejich výskyt snižuje.
  • Účinek na psychiku: Levodopa může zvýšeným dopaminové aktivity v limbickém systému vzácně vyvolat syndrom podobný schizofrenii s bludy a halucinacemi. Dopa je proto kontraindikována u psychotiků.

Nežádoucí účinky – pozdní

  • Dyskinézy: nastávají až u 80 % nemocných s dlouhodobou léčbou. Nejčastější jsou mimovolné záškuby a kroutivé pohyby v obličeji a na akrech končetin.
  • Kolísání léčebné odpovědi (fluktuace): S postupem léčby je stále častější kolísání v klinické odpovědi. Někdy souvisí s kolísáním sérových koncentrací a účinek je pak snížen ke konci dávkovacího intervalu (reakce z odeznění). Často však časová souvislost s podáváním dávek není, hovoříme o on-off fenoménu. Střídají se zde období off s výraznou akinézou s obdobími on, kdy je hybnost výrazně lepší. Přechod mezi on-off fázemi může být náhlý, takže nemocný se třeba zastaví v chůzi a nemůže odtrhnout nohu od země, nebo nemůže vstát ze židle, do které bez potíží usedl.

Agonisté dopaminu

Bromokriptin

Bromokriptin je účinný agonista dopaminových D2 receptorů. Má podobné účinky jako levodopa, také podobné nežádoucí účinky s tím, že dyskinézy a on-off fenomén je méně častý. Má delší účinek než levodopa, ale je dražší. Lze jej kombinovat s ostatními antiparkinsoniky. Jeho hlavní význam tkví v kombinaci s levodopou.

Inhibitory MAO-B

Selegilin (L-deprenyl)

MAO-B se podílí na metabolizmu dopaminu a tyraminu. Je hojně zastoupena v bazálních gangliích. Selegilin, irreversibilní inhibitor MAO-B, proto zvyšuje a prodlužuje antiparkinsonské účinky levodopy.

Centrální anticholinergika

Mohou zlepšit třes a rigiditu, ale působí málo na bradykinézu. Zmírňují extrapyramidové příznaky vyvolané neuroleptiky.

Nežádoucí účinky

  • Centrální: ospalost, bradypsychie, zmatenost, až bludy a halucinace.
  • Periferní: sucho v ústech, rozmazané vidění, mydriáza, retence moče, zácpa, tachykardie, arytmie, zvýšení nitroočního tlaku.

Užívají se léčiva, která dobře pronikají do CNS a v porovnání s atropinem mají menší parasymatolytické účinky v periférii:

  • Biperiden, orphenadrin; benzatropin; procyclidin; diethazin.


Odkazy

Související články

Použitá literatura