Parkinsonský syndrom

Z WikiSkript

Parkinsonismus

Parkinsonský syndrom neboli hypokineticko-rigidní či hypokineticko-hypertonický syndrom patří mezi extrapyramidové syndromy a vzniká při nigrostriatálním deficitu dopaminu, při blokádě dopaminových receptorů či při poškození putamen.

Etiologie[upravit | editovat zdroj]

Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]

Náčrt postoje nemocného
  • Hypokineze = zmenšení rozsahu a amplitudy pohybů;
  • bradykineze = zpomalený průběh pohybů;
  • akineze = ztížený start pohybů;
  • hypomimieamimie = maskovitý výraz tváře;
  • mikrografie = zmenšování písma v průběhu řádky;
  • chůze = krátké kroky, chybí souhyby horních končetin, často se objevuje hezitace, nestabilita;
  • řeč = pomalá a monotónní, ztišená;
  • rigidita = zvýšený svalový tonus v oblasti agonisty i antagonisty, více ve flexorových svalových skupinách, což vede k flekčnímu držení těla i končetin;
  • pulze = neschopnost plynule vyrovnávat rovnováhu – nemocný vyrovnává vychýlené těžiště zrychlujícími se krátkými kroky vpřed nebo vzad (propulze, retropulze), až se zachytí pevného předmětu nebo upadne;
  • třes = hlavně klidový, statický.

Polékový parkinsonský syndrom[upravit | editovat zdroj]

Polékový parkinsonský syndrom je způsoben blokádou dopaminových receptorů ve striatu. Nejčastěji vyvolán typickými neuroleptiky. Mohou ho vyvolat atypická antipsychotika (haloperidol), antihistaminika, antiemetika (thiethylperazin, prometazin), prokinetika (metoklopramid), antihypertenziva (reserpin, alfa-metyldopa).[1]

Léčba[upravit | editovat zdroj]

  • Levodopa (L-3,4-dihydroxyfenylalanin).
Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Antiparkinsonika.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. NEVŠÍMALOVÁ, Soňa, Evžen RŮŽIČKA a Jiří TICHÝ. Neurologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2005. s. 195-201. ISBN 80-7262-160-2.