Parkinsonský syndrom

From WikiSkripta

Parkinsonismus

Parkinsonský syndrom neboli hypokineticko-rigidní či hypokineticko-hypertonický syndrom patří mezi extrapyramidové syndromy. Je to chronické a progresivní ocemonění postihující CNS. Konkrétně postihuje bazální ganglia, především striatum, které je funkčně závislé na přísunu neurotransmiteru dopaninu ze substantia nigra. Vzniká při nigrostriatálním deficitu dopaminu, při blokádě dopaminových receptorů či při poškození putamen.

Dochází k poškození substantia nigra (pars compacta) a snížení produkce dopaminu. To vyvolá úbytek nigrálních neuronů a tím dochází k poklesu přívodu dopaminu do striata k tzv. nigrostriatálnímu deficitu dopaminu.

Etiologie[edit | edit source]

Klinický obraz[edit | edit source]

Náčrt postoje nemocného
  • Hypokineze = zmenšení rozsahu a amplitudy pohybů;
  • bradykineze = zpomalený průběh pohybů;
  • akineze = ztížený start pohybů;
  • hypomimieamimie = maskovitý výraz tváře;
  • mikrografie = zmenšování písma v průběhu řádky;
  • chůze = krátké kroky, chybí souhyby horních končetin, často se objevuje hezitace, nestabilita;
  • řeč = pomalá a monotónní, ztišená;
  • rigidita = zvýšený svalový tonus v oblasti agonisty i antagonisty, více ve flexorových svalových skupinách, což vede k flekčnímu držení těla i končetin;
  • pulze = neschopnost plynule vyrovnávat rovnováhu – nemocný vyrovnává vychýlené těžiště zrychlujícími se krátkými kroky vpřed nebo vzad (propulze, retropulze), až se zachytí pevného předmětu nebo upadne;
  • třes = hlavně klidový, statický.

Polékový parkinsonský syndrom[edit | edit source]

Polékový parkinsonský syndrom je způsoben blokádou dopaminových receptorů ve striatu. Nejčastěji vyvolán typickými neuroleptiky. Mohou ho vyvolat atypická antipsychotika (haloperidol), antihistaminika, antiemetika (thiethylperazin, prometazin), prokinetika (metoklopramid), antihypertenziva (reserpin, alfa-metyldopa).[1]

Léčba[edit | edit source]

  • Levodopa (L-3,4-dihydroxyfenylalanin).
Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Antiparkinsonika.

Odkazy[edit | edit source]

Související články[edit | edit source]

Externí odkazy[edit | edit source]

Reference[edit | edit source]

  1. NEVŠÍMALOVÁ, Soňa, Evžen RŮŽIČKA a Jiří TICHÝ. Neurologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2005. s. 195-201. ISBN 80-7262-160-2.