Parkinsonský syndrom

Parkinsonismus

Parkinsonský syndrom neboli hypokineticko-rigidní či hypokineticko-hypertonický syndrom patří mezi extrapyramidové syndromy a vzniká při nigrostriatálním deficitu dopaminu, při blokádě dopaminových receptorů či při poškození putamen.

Dochází k poškození substantia nigra (pars compacta) a snížení produkce dopaminu. To vyvolá úbytek nigrální neuronů a k poklesu přívodu dopaminu do striata. (nigrostriatální deficit dopaminu)

Etiologie[upravit | editovat zdroj]

Primární – Parkinsonova nemoc a jiné neurodegenerativní choroby;
Sekundární – polékový, vaskulární, toxický, při metabolických onemocněních (Wilsonova choroba), endokrinopatie (Fahrova choroba – hyperparatyreóza), posttraumatický (boxeři), u normotenzního hydrocefalu.

Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]

Náčrt postoje nemocného

Hypokineze = zmenšení rozsahu a amplitudy pohybů;
bradykineze = zpomalený průběh pohybů;
akineze = ztížený start pohybů;
hypomimie až amimie = maskovitý výraz tváře;
mikrografie = zmenšování písma v průběhu řádky;
chůze = krátké kroky, chybí souhyby horních končetin, často se objevuje hezitace, nestabilita;
řeč = pomalá a monotónní, ztišená;
rigidita = zvýšený svalový tonus v oblasti agonisty i antagonisty, více ve flexorových svalových skupinách, což vede k flekčnímu držení těla i končetin;
pulze = neschopnost plynule vyrovnávat rovnováhu – nemocný vyrovnává vychýlené těžiště zrychlujícími se krátkými kroky vpřed nebo vzad (propulze, retropulze), až se zachytí pevného předmětu nebo upadne;
třes = hlavně klidový, statický.

Polékový parkinsonský syndrom[upravit | editovat zdroj]

Polékový parkinsonský syndrom je způsoben blokádou dopaminových receptorů ve striatu. Nejčastěji vyvolán typickými neuroleptiky. Mohou ho vyvolat atypická antipsychotika (haloperidol), antihistaminika, antiemetika (thiethylperazin, prometazin), prokinetika (metoklopramid), antihypertenziva (reserpin, alfa-metyldopa).^[1]