Nádory kloubů
Tyto nádory vznikají často jak přímo z kloubů, tak z okolních struktur. V prvém případě rozlišujeme synoviální osteochondromatózu, vilonodulární pigmentovanou synovitis a synoviální sarkom. Z okolních struktur může vznikat hemangiom, lipom, fibrom či neurofibrom.
Synoviální osteochondromatóza[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]
Jedná se o benigní nález mnohočetných intrasynoválních chondromů, které mohou osifikovat z centra ložiska. Jeví se jako oválná ložiska v synoviální membráně, což způsobuje uzlovitě zbytnělý povrch kloubu. Nádor je ostře ohraničený, vzácně může malignizovat v chondrosarkom. Způsobuje poruchy hybnosti, tzv. kloubní myšky vzniklé odtržením synoviální membrány s chrupavčitými uzly.
Vilonodulární pigmentovaná synovitis[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]
Jde o difúzní obrovskobuněčný nádor v synoviální výstelce šlachových pochev, zcela benigní. Vzniká ztluštěním synoviální membrány, která je vilózní a uzlovitě zbytnělá na povrchu. Typická je hnědá pigmentace hemosiderinem. Léčba se provádí exstirpací nádoru, která brání destrukci kloubu. Histologicky nalezneme zmnožené synovialocyty A a B.
Synoviální sarkom (synovialiom)[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]
Je to lehce maligní nádor, označován také jako karcinosarkom měkkých tkání nejčastěji v okolí velkých kloubů. Rozlišujeme:
- monofázický - rosolovitý, masitý, méně diferencovaný; je-li tvořen pouze vřetenitými buňkami, nazývá se monofázický vřetenobuněčný, a je-li tvořen jen žlázovými buňkami, pak je to žlázový sarkom
- bifázický - tvořen vřetenovitými a žlazovými hlenotvornými buňkami, podobnými buňkám endometria
Nádor často recidivuje a metastazuje do plic.
Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]
Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]
Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]
- POVÝŠIL, Ctibor, Ivo ŠTEINER a Pavel DUŠEK, et al. Speciální patologie : Basisübungen für alle Sportarten. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. 430 s. ISBN 978-807262-494-2.
