Děloha

Děloha (uterus, metra, hystera, maternica) je dutý svalový orgán se silnou stěnou uložený v malé pánvi ženy. Má hruškovitý tvar a je lehce předozadně oploštělá. Rozměry dělohy se různí podle stádia života ženy (u ženy, která dosud nerodila = nulipara, jsou rozměny 8 x 5 x 2–3 cm (délka x šířka x hloubka), u ženy, která již rodila = multipara, jsou rozměry o něco větší).

Vnitřní pohlavní orgány ženy

Části dělohy:

• fundus uteri - obloukovitá část nad tělem dělohy
• corpus uteri - tělo děložní;
• cornu dextra + sinistra - rohy dělohy, ústí sem vejcovody
• cervix uteri - hrdlo děložní; dělí se na portio vaginalis (čípek) a portio supravaginalis
• isthmus uteri - krátký usek spojující corpus a cervix.

Na děloze lze vidět i hrany (=margo) a plochy (=facies) a to:

• facies vesicalis (=anterior) - přední plocha přivrácená k močovému měchýři
• facies intestinalis (=posterior) - zadní plocha přivrácená ke kličkám tenkého střeva
• margo dextra + sinistra - pravá a levá hrana dělohy
  

Děloha – popis

Anatomie dělohy

Děloha je uložena v malé pánvi mezi močovým měchýřem a konečníkem. Je předozadně oploštělá (v dospělosti) a zaujímá typické postavení:

• anteflexio uteri – podélná osa děložní svírá s osou hrdla tupý úhel (160–170°), tento úhel je otevřený dopředu;
• anteversio uteri – úhel svírající děloha s pochvou (70–100°).

Stavba děložní stěny (histologická stavba dělohy)

Děložní stěna je asi 15 mm silná a je tvořena třemi základními vrstvami:

• endometrium;
• myometrium;
• perimetrium (serosa nebo adventicie).

Endometrium

Povrch endometria je kryt jednovrstevným cylindrickým epitelem. Pod epitelovou vrstvou se nachází lamina propria, která je tvořena jednoduchými tubulózními žlázkami (glandulae uterinae). Stroma je vysoce buněčné – bohaté na fibroblasty. Z funkčního hlediska je endometrium rozděleno na 2 základní vrstvy:

• zona (stratum) basalis – tato vrstva zůstává stále stejná, v průběhu menstruačního cyklu se nemění. Obsahuje baze žlázek, více kolagenních a retikulárních vláken;
• zona (stratum) functionalis – v průběhu menstruačního cyklu dochází vlivem hormonů ke změnám ve stavbě této vrstvy a k jejímu odloučení. Do této části zasahují těla žlázek. Na regeneraci se podílí hormon estrogen ze dna žlázek (zona basalis).

Anatomie dělohy

Endometrium je zásobováno krví z arteriae arcuatae, které se dělí na 2 soubory artérií, v závislosti na tom, jakou část endometria zásobují:

• arterie přímé – zásobují zonu basalis;
• arterie spirálovité (arteriae spirales) – zásobují zonu functionalis.

Myometrium

Myometrium je silná vrstva hladké svaloviny rozdělená do 4 (některé zdroje udávají do 3) neostře ohraničených vrstev:

• stratum submucosum s převahou longitudinálních snopců;
• stratum vasculare s převahou longitudinálních snopců a bohatou vaskularizací;
• stratum supravasculare s převahou cirkulárně orientovaných snopců;
• stratum subserosum s převahou opět longitudinálně orientovaných snopců.

Závěsný aparát dělohy

Kromě svalových vláken myometrium obsahuje příměs vaziva, dále cévní a lymfatické zásobení a autonomní nervy.

V průběhu těhotenství tato vrstva prochází velkými změnami – dochází jednak k hypertrofii, ale také hyperplazii svalových buněk.

Perimetrium a parametrium

Horní a zadní část dělohy je kryta serózním povlakem - perimetriem, které z části přesahuje i na přední stěnu těla dělohy. Po stranách přechází v lig. latum uteri. Je tvořený mezotelem. Subserosní vazivo přechází ve fixační aparát dělohy - parametrium. Dolní úsek dělohy (přední stěna cervixu) je kryt adventicií.

Zásobení a lymfatické odtoky dělohy

Cévní zásobení děložní stěny

Krevní zásobení:

• a. uterina - z a. iliaca interna

Žilní odtok:

• plexus venosus uterovaginalis - odtéká do vv. uterinae a následně končí v v. iliaca interna

Lymfatické odtoky

• nodi lymphatici lumbales - odvádí lymfu z fundus a corpus uteri
• nodi lymphatici iliaci interni - odvádí lymfu z corpus, isthmus a cervix uteri
• nodi lymphatici sacrales - odvádí lymfu z isthmus a cervix uteri
• nodi lymphatici inguinales superficiales - odvádí lymfu z margines a cornua uteri

Změny dělohy v průběhu menstruačního cyklu

 Podrobnější informace naleznete na stránce Menstruační cyklus.

V průběhu menstruačního cyklu v závislosti na hladině pohlavních hormonů se odehrávají změny v děložním endometriu. Tyto změny se týkají zejména zona functionalis, která v průběhu menstruačního cyklu proliferuje, jednoduché tubulózní žlázky se větví, rostou a díky stimulaci progesteronu (z corpus luteum v ováriu) dochází k produkci sekretu. Tímto se děložní sliznice připravuje na přijetí oplodněného vajíčka. Pokud však k oplodnění nedošlo, corpus luteum zaniká, ustává produkce progesteronu a přichází začátek nového menstruačního cyklu – menstruace a s ní ztráta zona functionalis. Zona basalis je tenčí, obsahuje bazální části děložních žlázek a změnám v průběhu menstruačního cyklu nepodléhá.

Detail – Endometrium a myometrium v proliferační fázi menstruačního cyklu

Změny dělohy v průběhu života ženy

V průběhu života se mění tvar dělohy, její velikost a proporce. Toto vše je závislé na hladině estrogenů.

Změny dělohy v závislosti na životním období:

• typus uteri infantilis = klidové období – u dětí, děložní tělo je menší než děložní hrdlo (poměr 2:1);
• typus uteri pubertalis – v průběhu puberty prudce narůstá hladina estrogenů a na tuto skutečnost reaguje děložní tělo svým vzrůstem (poměr 1:1);
• typus uteri adultae – dochází k postupnému nárůstu děložního těla až poměr mezi ním a děložním hrdlem vzroste na 2:1. Postupně dojde k úpravě jejího postavení do anteflexe a anteverze;
• typus uteri senilis – v důsledku nedostatečné estrogenové stimulace dojde k opětovnému zmenšení děložního těla a děloha se podobá typus uteri pubertalis.

Endometrium a myometrium v proliferační fázi menstruačního cyklu

Změny dělohy v průběhu těhotenství:

• děloha roste v závislosti na růstu plodu;
• nabývá kulovitého tvaru;

Odkazy

Externí odkazy

• Endometrium v mikroskopu

Související články

• Menstruační cyklus
• Ovariální cyklus
• Děloha (preparát)
• Ligamentum latum uteri
• Hyperplastické endometrium (preparát)

Použitá literatura

• ČIHÁK, Radomír. Anatomie II. 2. vydání. Praha : Grada, 2001. 488 s. ISBN 80-247-0143-X.

• JUNQUEIRA, L. Carlos, José CARNEIRO a Robert O. KELLEY. Základy histologie. 7. vydání. Jinočany : H & H, 1997. 502 s. a LANGE medical book; ISBN 80-85787-37-7.

• ROB, Lukáš, Alois MARTAN a Karel CITTERBART. Gynekologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2008. 390 s. ISBN 978-80-7262-501-7.

• ČECH, Evžen, Zdeněk HÁJEK a Karel MARŠÁL, et al. Porodnictví. 2. vydání. Praha : Grada, 2006. 544 s. ISBN 80-247-1303-9.

• LÜLLMANN-RAUCH, Renate. Histologie. - vydání. Grada Publishing a.s., 2012. 556 s. ISBN 9788024737294.