Ošetření novorozence po porodu

Z WikiSkript

Narození živého dítěte je jeho úplné vypuzení nebo vynětí z těla matky, bez ohledu na délku těhotenství − jestliže plod po narození dýchá nebo projevuje jiné známky života jako srdeční činnost, pulzaci pupečníku nebo nesporný pohyb kosterního svalstva, ať už pupečník byl či nebyl přerušen nebo placenta připojena. [1]

Novorozence musíme ihned po porodu ošetřit, aby například neprochladl.

Přerušení pupečníku

První ošetření novorozence[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Fyziologického novorozence ošetřuje dětská sestra nebo porodní asistentka. Patologického a nedonošeného novorozence ošetřuje dětská sestra a lékař (neonatolog nebo pediatr).

Přerušení pupečníku[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

U novorozenců, kteří nevyžadují resuscitaci, se doporučuje odložené přerušení pupečníku (delayed cord clamping) neboli přerušení pupečníku nejméně minutu po porodu nebo po dotepání pupečníku.[2]

Prevence ztráty tepla[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Pokud novorozenec nevyžaduje resuscitaci, tzn. že má normální svalový tonus, dýchá, pláče a je donošený, stačí jej osušit, položit na matčin hrudník (skin-to-skin) a přikrýt suchou přikrývkou. Pokud novorozenec vyžaduje stabilizaci nebo resuscitaci, musíme jej umístit na výhřevné lůžko, osušit ho, odstranit z něj mokré pleny, zprůchodnit mu dýchací cesty a stimulovat ho.[2]

Zhodnocení srdeční akce a dýchání[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]
Zhodnocení srdeční akce a dýchání

30 s po porodu se hodnotí akce srdeční a dýchání. Při bradykardii (akce srdeční < 100/min), apnoe či lapavém dýchání se zahajuje umělá plicní ventilace (dále viz kardiopulmonální resuscitace novorozence);[2]

Hodnocení Apgar skóre[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

V 1., 5. a 10. minutě po porodu se hodnotí skóre podle Apgarové. Tato škála hodnotí dýchání, akci srdeční, barvu kůže, tonus a reakci na podráždění (0–10 bodů).

Definitivní podvaz pupečníku[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Dle zvyklostí pracoviště se pupečník podvazuje buď svorkou, nebo gumičkou.

Vážení, měření délky a TT[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

U polohy koncem pánevním se měří délka novorozence později. Musíme počkat na uvolnění flekčního postavení dolních končetin.

Identifikace novorozence[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Abychom předešli záměně novorozenců, musíme ho být schopni identifikovat minimálně dvěma systémy dle zvyklostí porodnice. Jedná se např. o identifikační náramek, číslo na hrudi a číslo na ručičce.

Oblečení novorozence[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Novorozence zavineme, aby neprochladl, a nasadíme mu čepičku, protože právě přes hlavu ztrácí nejvíce tepla.

Kapání do očí[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Prevencí gonokokové konjunktivitidy u novorozenců je kapání O-Septonexu gtt. do očí. Odborně se tomu říká kredeizace.

Podání vitaminu K[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Vitamin K podáme ihned po porodu i.m. nebo p.o. Intramuskulární vitamin K stačí podat jednorázově, zatímco per os se musí podávat jednou týdně po dobu 12 týdnů. Předcházíme tím krvácení z nedostatku vitaminu K, které může být neočekávané a dochází k němu většinou u zcela zdravě se jevících novorozenců a kojenců. [3]

Podpora kojení[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Pro správné zahájení laktace bezprostředně po porodu je důležité, aby byla matka dostatečně poučena. Dítě musí být včas v těsném kontaktu s matkou a ničím nerušeno. Každé dítě se adaptuje rozdílně rychle a matka musí správně reagovat na jeho touhu sát. Novorozenec začne sát efektivně přibližně po hodině života.

Zavedení dokumentace[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Nesmíme zapomenout, že novorozenec je vlastně nově příchozí člověk, a proto ho musíme začít vést v našem registru pacientů založením dokumentace.[4]

Vyšetření pupečníkové krve[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Krátce po porodu následuje také odběr krve z pupečního pahýlu zbylého na placentě. Krev se posílá na:

Péče o novorozence s rizikem infekce GBS[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

U GBS pozitivních či nevyšetřených matek (Streptococcus agalactiae v pochvě), u kterých nebyla dostatečná intrapartální chemoprofylaxe (Penicilin G i.v. každé 4 hodiny až do porodu) a nejsou přítomny rizikové faktory, se doporučuje zvýšená observace novorozence po dobu 48 hod. (monitorování akce srdeční, dechu, teploty v intervalech ne delších než 3 hod.).

Pokud je navíc přítomen některý z rizikových faktorů (febrilie matky při porodu, předčasný odtok plodové vody déle než 18 hod., gestační týden 35 a méně, předchozí dítě s GBS infekcí, GBS bakterurie v těhotenství), doporučuje se zvýšená observace novorozence po dobu 48 hod., vyšetření (KO + diff., CRP, hemokultura do 12 hod. po porodu) a terapie při klinických nebo laboratorních známkách infekce.

Při porodu císařským řezem nejsou nutná žádná opatření v případě, že nedošlo k porušení plodových obalů a odtoku plodové vody před císařským řezem a porod nezačal.[5]

Péče o novorozence s rizikem hypoglykemie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Mezi novorozence se zvýšeným rizikem hypoglykemie patří:

Mezi preventivní opatření patří časné zahájení výživy (kojení) a monitorace glykemie.[6]


Poznámky[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Očkování proti TBC[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • od listopadu 2010 se neprovádí očkování proti TBC povinně, je výhradně určeno dětem vystaveným zvýšenému riziku tuberkulózy.

Hormonální reakce[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • u některých donošenců můžeme pozorovat hormonální jevy dané vlivem mateřských estrogenů, progesteronu a prolaktinu;
    • reakce prsní žlázy (Halbanova reakce) – přechodné zduření žlázy, někdy i se sekrecí;
    • nebo může dojít k hlenovému výtoku z pochvy děvčátek (příp. i ke krvácení);
  • obě afekce se upraví bez léčby.

Osifikace lebky[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • zdravý donošenec má otevřenou velkou fontanelu, švy nejsou srostlé;
  • velká fontanela se uzavírá do 12.–18. měsíce života;
  • malá (pokud byla otevřena) se uzavírá do 2–4 měsíců.[7]

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. ÚZIS ČR. . Mezinárodní klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů : Instrukční příručka [online] . 10. vydání. Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky, 2018. 250 s. s. 183, 184. Dostupné také z <https://www.uzis.cz/system/files/mkn-instrukcni-prirucka_1-1-2018.pdf>. ISBN 978-80-7472-169-4.
  2. a b c Resuscitation Council (UK). Newborn Life Support : Resuscitation guidelines 2010 [online]. Resuscitation Council (UK), ©2010. [cit. 2013-03-12]. <https://www.resus.org.uk/resuscitation-guidelines/>.
  3. HANZL, Milan. Prevence krvácení novorozenců a malých kojenců způsobené nedostatkem vitaminu K. Pediatrie pro praxi [online]. 2011, roč. 12, vol. 1, s. 61, dostupné také z <https://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2011/01/17.pdf>. 
  4. DORT, Jiří, et al. Neonatologie :  vybrané kapitoly pro studenty LF. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2005. ISBN 80-246-0790-5.
  5. MACKO, J a J ZACH. Doporučené postupy České neonatologické společnosti : Postup péče o novorozence Straptococcus agalactiae (GBS) negativních, pozitivních a nevyšetřených matek [online]. ©2008. [cit. 2011-11-24]. <http://www.levret.cz/publikace/casopisy/mb/2008-16/?pdf=10>.
  6. HARRIS, DL, PJ WESTON a JE HARDING. Incidence of Neonatal Hypoglycemia. The Journal of Pediatrics. 2012, roč. -, vol. 161, s. 787-791, 
  7. BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2007. [cit. 2009]. <http://www.jirben.wz.cz/>.