Osteogenní nádory
Mezi benígni osteogenní nádory patří: osteom, osteoidní osteom, osteoblastom.
Osteom
Osteom je benigní mezenchymální nádor patřící k primárním nádorům kostí. Jsou relativně vzácné, postihují většinou mladé jedince (do 20 let).
Osteom je složený z víceméně zralé kostní tkáně (kompakty – osteoma durum seu compactum, nebo spongiózy – osteoma spongiosum). Makroskopicky má podobu pomalu rostoucího hrbolku. Většina takových procesů však není pravými nádory, ale různými reakčními a posttraumatickými procesy. Lokalizovány jsou na kostech lebky, zvláště splanchnokrania a v paranasálních dutinách. Častými komplikacemi (a v některých případech i prvními projevy nádoru) jsou patologické zlomeniny.
- Mnohočetný výskyt osteomů s familiární polypózou tlustého střeva a benigními nádory měkkých tkání se označuje jako Gardnerův syndrom.
Osteoidní osteom
Osteoidní osteom je bolestivý nádor o průměru do 2 cm, který se vyskytuje u lidí mladších 20 let v kortikalis (povrchová kompakta) dlouhých kostí, především femuru nebo tibie. Bývá uložen excentricky v diafýze či metafýze.
Osteoblastom býva uložen především v epifýze a tolik nesklerotizuje.
Tvoří ho jednak zevní sklerotický lem (zóna hyperostosy), jednak vnitřní tzv. nidus (změť jemných trámečků osteoidu, místy kalcifikovaného, na povrch trámečků nasedají osteoblasty, místy jsou přítomny osteoklasty, prostory mezi trámečky vyplňuje značně buněčné a cévnaté stroma). Může malignizovat v osteosarkom.
- Histologie
Histologický nález je podobný osteoblastomu.
- Klinický obraz
Projevuje se noční bolestí, která ustupuje po antiagregačních látkách (acylpyrin).
- Diagnostika
Při rentgenovém vyšetření je patrné sklerotisované ložisko kosti s kulovitým centrálním projasněním.
- Terapie
Léčí se chirurgickým odstraněním nidu nebo radiofrekvenční ablací.
- Osteoidní osteom
Osteoblastom
Osteoblastom (dříve obrovský osteoidní osteom) je benigní nádor, ale s lokální agresivitou. Vyskytuje se u mladších lidí v dlouhých kostech (stejně jako osteoidní osteom), v páteři, čelistech a jinde. Na rozdíl od osteoidního osteomu, který je možné považovat za diferencovanější variantu téhož procesu, se nachází ve spongiose. Je větší než 2 cm (kolem 4–5 cm), není ohraničen sklerotickým lemem, je značně cévnatý a může obsahovat větší množství obrovských vícejaderných buněk.
