Oxygen therapy / high school (nurse)

Z WikiSkript

  • Kyslík je elementární plyn nezbytný pro život.
  • Kyslíková terapie znamená podávání kyslíku v koncentraci vyšší, než je v atmosferickém vzduchu (obsahuje 21 % O2, 78 % dusíku, 1 % ostatní plyny)
  • Kyslíková terapie je léčebná metoda, která zvyšuje nabídku tkáním a orgánům nemocného, který má zachované spontánní dýchání.
  • Dodávka kyslíku tkáním je závislá na ventilaci, na výměně krevních plynů a na distribuci krevním oběhem.

Způsoby zvlhčování dýchacích cest[upravit | editovat zdroj]

Za normálních podmínek (fyziologických) horní cesty dýchací zvlhčují a ohřívají vdechovaný vzduch, u pac. na UPV je toto zcela vyřazeno a proto je nezbytné plně tuto funkci nahradit, cílem je ohřátí vdechované směsi na teplotu 30 °C a zvlhčit na 70–100% vlhkost.

  • Aktivní zvlhčování – směs proudí přes komorový systém, kde dojte k jejímu ohřátí a zvlhčení sterilní vodou.
  • výhodou je kvalitní ohřátí a zvlhčení vdechované směsi, nezvyšování mrtvého prostoru.
  • nevýhodou je ↑ riziko pomnožení mikroorganismů ve vodní náplni a v kondenzačních nádobkách.
  • Pasivní zvlhčování – do okruhu zařazen výměník vlhkosti a tepla (HME filtr), působí jako antibakteriální clona, účinnost zvlhčení závisí na typu filtru a velikosti dech. objemu.
  • výhody: jednoduchá manipulace, nižší náklady, nižší riziko infekce.
  • nevýhody: větší mrtvý prostor, vyšší odpor v DC, riziko obstrukce hlenem, riziko nedostatečného ohřáti a zvlhčení.
  • Další typ zvlhčovače je tzv. umělý nos – využití u spontánně ventilujících na krátkou dobu (transport), nebo u ambulantních pac., kteří mají zavedenou TS kanylu.

Léky ovlivňující dýchací ústrojí[upravit | editovat zdroj]

  • Bronchodilatancia – snižují obstrukci u chronického onemocnění (astma, chronická bronchitis), vysoce účinné (Aminofyllin, Teofyllin).
  • Beta-mimetika – jejich účinkem je rozšíření průdušek (bronchodilatace) u průduškového astmatu (kde působí izoprenalin, adrenalin, efedrin).
  • výhodné užití je použití beta-mimetik se selektivním (výlučným) účinkem na bronchiální systém bez působení na srdeční sval (Berotec, Ventolin, Brycanyl, Astmopent).
  • Parasympatikolytika, anticholinergika – k rozšíření průdušek, mají podobný účinek jako beta-mimetika, jen mají pomalejší nástup a menší bronchodilatační efekt.
  • Indikují se při rezistenci na beta-mimetika a kortikoidy, při chronické terapii beta-blokátory (Atrovent, Berodual (aerosoly)).
  • Glukokortikoidy – účinek protizánětlivý, protialergický, relaxační vliv na bronchiální hladké svalstvo, indikují se při alergických stavech (astma, anafylaktický šok, kožní alergická onemocnění) a revmatických onemocnění (Hydrokortizon, Solu-Medrol, aerosol Aldecin, Pulmicort).
  • Antitusika – tlumí reflex kašle (Kodein, Silomat, Sinecod, Intussin).
  • Expektorancia, Mukolytika – usnadňují vykašlávání hlenu, snižují viskozitu sputa (Ipecarin, Pleumolysin, Bromhexin, Mucosolvan, Mistabron, Ambrobene).
  • Dechová stimulancia – zvyšují citlivost na hypoxemii (Coffein).
  • Surfaktanty – ovlivňují povrchové napětí alveolů, podávají se do ETR (u dětí).

Příprava pacienta/klienta do hyperbarické komory[upravit | editovat zdroj]

  • Nesmí sebou nosit zapalovače, zápalky, cigarety, hořlavé materiály.
  • Pouze oděvy z čisté bavlny.
  • Nesmí použít oleje, krémy, masti.
  • Naučit použití manévrů k vyrovnávání tlaků.
  • Valsalvův m. (vydechnutí proti uzavřenému nosu).
  • Toynbeeho m. (polknutí).

Komora plněná vzduchem:

  • Pacienti si mohou ponechat hodinky, šperky.
  • Mohou si vzít knihy, časopisy, křížovky s tužkou.
  • Rány lze ošetřit vlhkým nebo mastným krytím, pouze má být překryto bavlněným obvazem.
  • Bez omezení dlah či sádrových fixací.
  • Lze použít molitan, povlečenou deku.

Komora plněná kyslíkem:

  • Nesmí být přítomny kovy, šperky, knihy, časopisy, protézy, kontaktní čočky.
  • Nelze použít vlhké ani mastné krytí, masti.
  • Musí se odstranit veškeré dlahy, ortézy, protézy.
  • Nesmí být použito molitanů, jednorázových podložek, buničiny, larisy.
  • Nesmí být zaveden Redonův drén.

Pacient/klient v bezvědomí:

  • Před použitím HBO paracentéza.
  • Sběrné sáčky napojeny přes antirefluxní ventil.
  • Obturační balónky OTI, TS naplnit tekutinou – AQ.
  • Infuzní lahve nesmí být skleněné.
  • HD – nezabráníme vniknutí vzduchu.

Ošetřovatelské diagnózy[upravit | editovat zdroj]

Neklid z důvodu nutnosti užití O2 léčby a omezené pohyblivosti, projevující se motorickým neklidem a nespoluprácí.
  • Cíl: klidný, orientovaný pacient.
  • Intervence:
    • Vyslechni obavy, přání a problémy…
    • Zajisti bezpečí pac., zamez možnosti pádu z lůžka.
    • Zajisti pohodlnou polohu, která vede ke zlepšení ventilace pacienta.
    • Zvol alternativní pomůcku pro aplikaci O2 – dle stavu a dle dohody s lékařem, informuj lékaře a aplikuj léky na zklidnění.
    • Zamez vytažení invazivních vstupů a nebezpečí sebepoškození.
Riziko poškození DC a zanesení infekce v důsledku invazivního zajištění DC ET kanylou.
  • Cíl: nedojde k poškození a k rozvoji infekce DC.
  • Intervence:
    • Prováděj pravidelnou a šetrnou toaletu DC za aseptických podmínek, používej jednorázové pomůcky a uzavřený odsávací systém.
    • Kontroluj ohřívání a zvlhčení vdechované směsi.
    • Dle ordinace podávej mukolytika, expektorancia (inhalací).
    • Prováděj pravidelné výměny dýchacích okruhů, filtrů, uzavřeného odsávacího systému, odstraňuj vysráženou vodu z kondenzačních nádobek…
Deficit znalostí v souvislosti s podáváním kyslíkové léčby z důvodu první hospitalizace, projevující se strachem a úzkostí.
  • Cíl: informovaný a klidný pacient.
  • Intervence:
    • Zjisti do jaké míry je pac. informován o nutnosti O2 léčby.
    • Promluv, uklidni a informuj pac. o významu O2 léčby.
    • Zajisti signalizační zařízení do blízkosti pac.
    • Buď empatická.

Literatura[upravit | editovat zdroj]

  • ERTLOVÁ, Františka a Josef MUCHA, et al. Přednemocniční neodkladná péče. 2. vydání. Brno : Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2003. ISBN 80-7013-379-1.
  • DOENGES, Marilynn E a Mary Frances MOORHOUSE. Kapesní průvodce zdravotní sestry. 2. vydání. Praha : Grada, 2001. ISBN 80-247-0242-8.

Na zpracování otázky spolupracovala Beranová Martina

Odkazy[upravit | editovat zdroj]