Obrna lícního nervu

Z WikiSkript

(přesměrováno z Paréza lícního nervu)

Nervus facialis je smíšený nerv, který má složku somatomotorickou, visceromotorickou, senzitivní a senzorickou. Dělí se na n. facialis a n. intermedius.

Anatomicko – fyziologické poznámky[upravit | editovat zdroj]

Znalost anatomických poměrů je velice důležitá. Narušení různých struktur následně charakterizuje klinický obraz parézy.

Lícní nerv vystupuje anterolaterálně z mostomozečkového koutu a vstupuje do meatus acusticus internus. Laterálně od něj se nachází n. VIII. N. intermedius prochází mezi n. facialis a n. VIII.

V meatus acusticus internus prochází nahoře vpředu, zde je cévně zásoben prostřednictvím a. labyrinti (z a. cerebelli inferior). Uvnitř pyramidy probíhá v canalis n. facialis (Fallopii).

  • Labyrintový úsek – směřuje dopředu dolů, končí ggl. geniculi.
  • Tympanální úsek – stočení o 75° dozadu (směrem dopředu se odděluje n. petrosus major s parasympatikem pro ggl. pterygopalatinum), následně probíhá podél mediální stěny cavum tympani.
  • Mastoidální úsek – nejdelší, sestupný a probíhá dorzálně od zevního zvukovodu, kde vydává 2 větve (n. stapedius a chorda tympani).

Kost opouští ve foramen stylomastoideum a vstupuje do glandula parotis. Zde vydává pět hlavních větví (rr. temporales, rr. zygomatici, rr. buccales, r. marginalis mandibulae a r. colli).

Horní část obličeje inervována zkříženými i nezkříženými vlákny (žlutá + oranžová), dolní část pouze zkříženými vlákny
Tab. 1 – Základní charakteristika nervus facialis
Inervace funkce
Motorika – horní větev m. frontalis, corrugator supercilii, nasalis, zvedání obočí, svraštění obočí
orbicularis oculi svírání víček
m. stapedius vnímání a regulace zvuků
Motorika – dolní větev m. orbicularis oris, mentalis, buccinator, levator anguli oris, risorius, depressor labi inf., platysma špulení rtů, nafouknutí tváří, úsměv, cenění
N. intermedius žlázy dutiny nosní, nosohltanu, slzní a slinné tvorba slz a slin příslušných žláz
senzorická inervace malá oblast bubínku, vnějšího zvukovodu a ucha
chuťová vlákna z předních 2/3 jazyka chuť předních 2/3 jazyka


N. facialis
Motorická inervace: mimické svaly, m. platysma, m. stapedius, m. stylohyoideus a venter post. musculi digastrici.
Centrální motoneuron se nachází v dolní třetině gyrus praecentralis, jde přes capsula interna, kříží se v kaudálním pontu a končí v jádru. Některá vlákna pokračují kaudálně, opět se kříží a vystupují k jádru ipsilaterálnímu vzhledem ke kortexu (tzv. Déjerinův rekurentní svazek).
Horní polovina obličeje má vlákna z obou hemisfér, zatímco dolní část má jen vlákna zkřížená.

Z toho lze vyvodit, že léze vzniklé supranukleárně šetří motoriku horní části obličeje (pacient nesešpulí ústa, ale hýbe obočím). Emoční kontrola mimiky jde z extrapyramidových struktur přes RF. Pokud jsou tyto dráhy při supranukleární lézi zachovány, je zachována emoční mimická odpověď.

N. intermedius
Osahuje tři typy vláken: aferentní somatická ze zadní části zevního zvukovodu a části boltce, senzorická chuťová z předních 2/3 jazyka a visceromotorická ke gl. submandibularis, gl. sublingualis, žlázkám v nose a k slzné žláze. Pregangliová vlákna parasympatiku jsou z kmene z ncl. salivatorius superior (přes ggl. geniculi projdou bez přepojení), postgangliová vlákna jsou v ggl. submandibulare a pterygopalatinum.

Centrální léze[upravit | editovat zdroj]

Jedná se o poškození dráhy supranukleárně. Obvykle bývá omezena volní mimika dolní poloviny obličeje, zejména periorálně. Mimovolní mimika může být zachována. Chybí atrofie a fascikulace.

Nukleární léze[upravit | editovat zdroj]

Ipsilaterální obrna všech svalů zásobených n. VII. Často bývá současně postižen n. abducens a tr. corticospinalis. Nemusí být postižena slinná ani slzná sekrece, kožní citlivost ani chuť.

Léze v mostomozečkovém koutu[upravit | editovat zdroj]

Současně přítomny léze n. VIII, příp. dalších struktur, bývá porušen i n. intermedius – porucha chuti, slzné a slinné sekrece a citlivosti.

Periferní léze[upravit | editovat zdroj]

Léze v canalis n. facialis[upravit | editovat zdroj]

Léze ve vestibulárním úseku
Paréza periferního typu, porucha slzné a slinné sekrece, hyperakuze (nefunguje m. stapedius), porucha chuti, navíc obvykle je postižen i n. VIII.
Léze v tympanálním úseku
Ušetřena slzná a slinná sekrece. Pokud vznikne distálně za odstupem n. stapedius, chybí i hyperakuze, pokud vznikne za chorda tympani bývá ušetřena i chuť.

Nejčastější příčiny narušení v canalis n. facialis bývají fraktury, otitidy, mastoiditidy, VZV a Bellova obrna. V případě, že se jedná o onemocnění ucha, mohou být přítomny i vertigo, otalgie, případně perforace bubínku. Současně může být narušen i n. VIII v mostomozečkovém koutu.

Bellova idiopatická obrna[upravit | editovat zdroj]

Bellova obrna

Projevuje se postižením horní i dolní větve jedné strany obličeje. Bývá nejčastější příčinou obrny lícního nervu (¾ případů). Patrně vzniká na podkladě nehnisavého zánětu nervu nad foramen stylomastoideum, ale přesná etiologie není známa (útlak vasa nervorum, reaktivace HSV).

Léze v obličeji[upravit | editovat zdroj]

Poruchy nervu foramen stylomastoideum a v gl. parotis vede k čistě motorické mimické obrně poloviny obličeje. Mezi nejčastější příčiny patří traumata, záněty a nádory gl. parotis a chirurgické výkony v této oblasti. Projevuje se lagoftalmem, oko se při pokusu o zavření stáčí vzhůru a zevně. Také bývá vyhlazená nazolabiální rýha, pokleslý koutek, nelze špulit rty, cenit zuby atd.

Diagnóza[upravit | editovat zdroj]

Při záchytu obrny lícního nervu jsou doporučena následující vyšetření:

  • Vyšetření krve – krevní obraz, zánětlivé ukazatele (CRP), sérologie boreliózy;
  • ORL statim – zjištění, zda není přítomna herpetická infekce ušního bubínku;
  • CT mozku – není nutné okamžitě, ale provést i při periferní obrně;
  • Lumbální punkce – u dětí vždy, u dospělých při klinických pochybách či vysokém podezření na boreliovou infekci.

Léčba[upravit | editovat zdroj]

Vitamin B, oční kapky či mast, případně i přelepení oka na noc (prevence oschnutí rohovky). Rehabilitace – prevence vzniku dyskinezí, pacient je poučen jak si správně přidržovat koutek. Acyklovir (Herpesin) – na pět dní, pro jistotu, případně kortikoidy, ne však od prvního dne. Akupunktura – co nejdříve, v kombinaci s rehabilitací. Chirurgické zákroky – statické úpravy postavení koutku a napětí mimických svalů, reanimace obličeje, operace na lícním nervu.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Lečba obrny lícního nervu

Související články[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

  • Seminář na Neurologické klinice 1. LF UK v Praze, s MUDr. Evou Krasulovou, v rámci předmětu Klinická neurologie a klinická psychiatrie pro 6. ročník, vyučovaného v listopadu 2011 (oddíly Diagnóza a Léčba).