Perkutánní transluminální angioplastika

Z WikiSkript

Princip PTCA
Selektivní angiografie a. renalis po proběhlé PTRA

Perkutánní transluminální angioplastika (PTA) je invazivní terapeutická metoda, při které pomocí speciálního balónkového katetru pronikáme do lumen cévy až za stenózu, kterou pak nafouknutím balónku (mechanicky) dilatujeme. Na dilataci může navazovat implantace stentu nebo stentgraftu (stenting). Mezi příčiny stenóz či uzávěrů cév řadíme aterosklerózu, fibromuskulární dysplazii, stavy po opakovaných mikrotraumatech, apod.

PTA se používá u tepen končetinových, renálních (PTRA, perkutánní transluminální renální angioplastika), koronárních (PTCA, perkutánní transluminální koronární angioplastika), supraaortálních, ale i u stenóz a uzávěrů žil a dialyzačních AV-shuntů.

Indikace[upravit | editovat zdroj]

K PTA jsou obecně nejvhodnější krátké cirkulární stenózy.

  • Končetinové tepnyICHDK stupně II.B – IV, zlepšení průtoku před plánovaným bypassem, stenózy bypassů.
  • Supraaortální tepny – projevy ischémie HK a mozku (stenóza karotid, vertebrobazilární insuficience).
  • PTRArenovaskulární hypertenze na podkladě aterosklerózy nebo fibromuskulární dysplazie.
  • PTCA – stabilní angina pectoris nereagující na léčbu, nestabilní angina pectoris, AIM, stenóza aortokoronárního bypassu.
  • Žíly – stenóza dialyzačního shuntu, syndrom horní duté žíly.

Kontraindikace[upravit | editovat zdroj]

Rozlišujeme kontraindikace absolutní a relativní:

  1. absolutní – nestabilní stav pacienta, hemodynamicky nevýznamná stenóza, krvácivost;
  2. relativní – příliš dlouhá stenóza.

Technika[upravit | editovat zdroj]

  1. Vyšetření koagulačních parametrů (INR, APTT, počet trombocytů).
  2. Před výkonem podáme antiagregancium (kyselina acetylsalicylováStátní úřad pro kontrolu léčiv: kyselina acetylsalicylová, AnopyrinStátní úřad pro kontrolu léčiv: Anopyrin) a blokátor kalciového kanálu (nifedipinStátní úřad pro kontrolu léčiv: nifedipin – prevence vazospasmů).
  3. Prevence anafylaktického šoku při alergii na kontrastní látku (antihistaminika, kortikoidy).
  4. Punkce cévy (většinou a. femoralis).
  5. Heparinizace.
  6. Zobrazení daného úseku cévního řečiště, zavedení vodiče do místa stenózy a po vodiči zavádíme katetr.
  7. Insuflace balónku, dilatace léze (balonek ponechat 1–2 minuty nafouklý).
  8. Kontrolní angiografie.
  9. Po výkonu heparinizace s.c. dva dny, minimálně šest měsíců poté antiagregancia (kyselina acetylsalicylová, Anopyrin®).

Komplikace[upravit | editovat zdroj]

  • Celkové (podání kontrastu) – anafylaktická reakce, renální selhání.
  • V místě punkce – hematom, pseudoaneuryzma, arteriovenózní píštěl.
  • V místě PTA – disekce, spasmus, periferní embolizace, ruptura tepny je zcela ojedinělou komplikací.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • ZEMAN, Miroslav, et al. Speciální chirurgie. 2. vydání. Praha : Galén, 2006. 575 s. ISBN 80-7262-260-9.