Ischemie mozku

Ischémie mozku je nejčastější typ cévních mozkových příhod.

Etiologie[upravit | editovat zdroj]

Ischémie mozku vzniká na podkladě nedostatečného zásobení krví. Obliterace mozkových cév je způsobena nejčastěji aterosklerózou (AT), ischemizace je dána obliterací vznikajícím trombem, nebo může být dána embolem (kardiální, z karotid, …). Normální perfúze mozku je 50–60 ml/100 g tkáně/min. Při poklesu pod 20 ml dochází ke vzniku hypoxické tkáně, tzv. ischemickému polostínu (zona penumbra), který je reverzibilní. Pokles pod 10 ml vede k selhání regulačních mechanismů a vzniká encefalomalacie.

Video v angličtině - obecně o ischémii

Průběh[upravit | editovat zdroj]

TIA – tranzitorní ischemická ataka – krátkodobý neurologický deficit, řádově minuty (max. 24 h);
- zcela se upravuje;
- většinou na podkladě mikroembolizace;
- amaurosis fugax – mikroembolizace do a. ophthalmica;
RIND – reverzibilní ischemický neurologický deficit – upravuje se déle než 24 h, ale nezanechává nakonec následky;
dokončený iktus – deficit je již trvalý a nikdy se neupravuje – nevratné poškození.

Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]

a. cerebri media – kontralaterální poruchy hybnosti (hlavně akra a mimické svaly);
- léze dominantní hemisféry – porucha symbolických funkcí;
- léze FEF (frontal eye field) – kouká na ložisko;
a. cerebri anterior – také kontralaterální paréza, ale hlavně DK (homunculus má mezi hemisférami nohy);
- je vzácná, myslet spíš na tumor;
a. ophthalmica – náhlé zamlžení až ztráta vízu;
a. cerebri posterior – poruchy zraku (hlavně kontralaterální homonymní hemianopsie), agnózie, alexie;
a. cerebelli post. inf. (PICA) – Wallenbergův syndrom – homolaterálně – neocerebelární syndrom, Hornerův syndrom, postižení trigeminu.

Diagnóza[upravit | editovat zdroj]

Využívá se vyšetření CT nebo MR.

Nativní CT odliší ischemii od hemoragie. Hemoragie se zobrazí ihned jako hyperdenzní ložisko, ischemie jako ložiško hypodenzní a až po několika hodinách

od svého vzniku.

Perfuzní CT pomocí kontrastní látky zobrazí průtok krve mozkem.
CT angiografie- pacientovi se intravaskulárně aplikuje kontrastní látka, která nám umožní zobrazit tepenný uzávěr a zhodnotit cévní řečiště.
MR - nevýhodou je menší dostupnost, vysoká cena a delší doba pro vyšetření.

Terapie[upravit | editovat zdroj]

Konzervativní léčba (v drtivé většině):
- zajištění perfúze mozku (spontánně stoupá krevní tlak – nesnižujeme jej);
- trombolýza (do 6 hodin od příhody);
- antiagregancia (ASA) a antikoagulancia (heparin, warfarin);
- antiedematózní léčba (manitol, furosemid).
Chirurgická léčba – karotická endarterektomie a extra-intrakraniální anastomóza (nejčastěji mezi a. temporalis superficialis a a. cerebri media);
- indikace endarterektomie – hemodynamicky významná stenóza ACI na krku, tím tepnu zprůchodníme;
  - v případech, kdy příčinou ischemie je stenóza na karotidě;
- indikace E-I anastomózy – při úplném uzávěru arteria carotis interna, principem je rychle vehnat krev tam, kde ještě nevznikl dokončený infarkt;
  - v současné době moderní farmakoterapie je E-I anastomóz málo.
Intervenční radiologie – angioplastika.