Ischemie mozku

Ischémie mozku je nejčastější typ cévních mozkových příhod.

Etiologie

Ischémie mozku vzniká na podkladě nedostatečného zásobení krví. Obliterace mozkových cév je způsobena nejčastěji aterosklerózou (AT), ischemizace je dána obliterací vznikajícím trombem, nebo může být dána embolem (kardiální, z karotid, …). Normální perfúze mozku je 50–60 ml/100 g tkáně/min. Při poklesu pod 20 ml dochází ke vzniku hypoxické tkáně, tzv. ischemickému polostínu (zona penumbra), který je reverzibilní. Pokles pod 10 ml vede k selhání regulačních mechanismů a vzniká encefalomalacie.

video v angličtině: definice, patogeneze, příznaky a komplikace, diagnostika, léčba.

Průběh

• TIA – tranzitorní ischemická ataka – krátkodobý neurologický deficit, řádově minuty (max. 24 h);
  • zcela se upravuje;
  • většinou na podkladě mikroembolizace;
  • amaurosis fugax – mikroembolizace do a. ophthalmica;
• RIND – reverzibilní ischemický neurologický deficit – upravuje se déle než 24 h, ale nezanechává nakonec následky;
• dokončený iktus – deficit je již trvalý a nikdy se neupravuje – nevratné poškození.

Klinický obraz

• a. cerebri media – kontralaterální poruchy hybnosti (hlavně akra a mimické svaly);
  • léze dominantní hemisféry – porucha symbolických funkcí;
  • léze FEF (frontal eye field) – kouká na ložisko;
• a. cerebri anterior – také kontralaterální paréza, ale hlavně DK (homunculus má mezi hemisférami nohy);
  • je vzácná, myslet spíš na tumor;
• a. ophthalmica – náhlé zamlžení až ztráta vízu;
• a. cerebri posterior – poruchy zraku (hlavně kontralaterální homonymní hemianopsie), agnózie, alexie;
• a. cerebelli post. inf. (PICA) – Wallenbergův syndrom – homolaterálně – neocerebelární syndrom, Hornerův syndrom, postižení trigeminu.

Diagnóza

Využívá se vyšetření CT nebo MR.

• Nativní CT odliší ischemii od hemoragie. Hemoragie se zobrazí ihned jako hyperdenzní ložisko, ischemie jako ložiško hypodenzní a až po několika hodinách

od svého vzniku.

• Perfuzní CT pomocí kontrastní látky zobrazí průtok krve mozkem.
• CT angiografie- pacientovi se intravaskulárně aplikuje kontrastní látka, která nám umožní zobrazit tepenný uzávěr a zhodnotit cévní řečiště.
• MR - nevýhodou je menší dostupnost, vysoká cena a delší doba pro vyšetření.

Terapie

• Konzervativní léčba (v drtivé většině):
  • zajištění perfúze mozku (spontánně stoupá krevní tlak – nesnižujeme jej);
  • trombolýza (do 6 hodin od příhody);
  • antiagregancia (ASA) a antikoagulancia (heparin, warfarin);
  • antiedematózní léčba (manitol, furosemid).
• Chirurgická léčba – karotická endarterektomie a extra-intrakraniální anastomóza (nejčastěji mezi a. temporalis superficialis a a. cerebri media);
  • indikace endarterektomie – hemodynamicky významná stenóza ACI na krku, tím tepnu zprůchodníme;
    • v případech, kdy příčinou ischemie je stenóza na karotidě;
  • indikace E-I anastomózy – při úplném uzávěru arteria carotis interna, principem je rychle vehnat krev tam, kde ještě nevznikl dokončený infarkt;
    • v současné době moderní farmakoterapie je E-I anastomóz málo.
• Intervenční radiologie – angioplastika.

Odkazy

Externí odkazy

• Cévní mozková příhoda — interaktivní algoritmus + test

Zdroj

• BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2007. [cit. 2010]. <http://www.jirben.wz.cz/>.

Použitá literatura

• ZEMAN, Miroslav, et al. Speciální chirurgie. 2. vydání. Praha : Galén, 2004. 575 s. ISBN 80-7262-260-9.